Sorry, Wrong Number
Obsahy(1)
Jiřina Šejbalová v televizním psychothrilleru podle rozhlasové hry L. Fletcherové. Tělesně postižená dáma je večer sama v bytě a právě omylem vyslechla hovor o plánované vraždě... Televizní film (podle rozhlasové hry L. Fletcherové), natočený režisérem Jiřím Weissem v šedesátých letech dvacátého století, přinesl vynikající uměleckou příležitost herecké hvězdě minulé generace Jiřině Šejbalové. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Vynikající filmový režisér navštívil televizi a natočil tam pár skvělých filmů. Tenhle patří mezi ně. Dnes se řadí mezi perly české televizní tvorby. Jedná se o One-woman show Jiřiny Šejbalové. A když řeknu, že Šejbalová zde předvedla skvělý herecký výkon, tak to ani nestačí. To se musí prostě vidět. Je to třída. ()
Jedna místnost, jedna herečka a 30 minut postačí k tomu, aby divák spatřil parádní podívanou, v níž se mísí prvky thrilleru a psychologického dramatu. K vysokému hodnocení napomáhá také perfektní hudba a kamera, avšak i režie je mistrná. Místy mi připomínala Hitchcocka. Navzdory tomu, že divák brzy prokoukne pointu, jde o napínavou záležitost. Závěrem komentáře je nutné pochválit herecké představení Jiřiny Šejbalové, ale také samotný konec, jenž je i přes očekávání velmi působivou tečkou. ()
Ne každému se poštěstí zaslechnout v telefonu přípravu vlastní vraždy. Až mi by bylo paní Šejbalové líto, že ji nikdo nedokázal pomoct. V tak krátkém časovém horizontu bylo cítit napětí od začátku až do konce, do poslední chvíle jsem věřil, že je to pouze představa nemocné, invalidní ženy a přece...chválím všechny, kdo se na filmu podíleli a zvláštní ocenění pro paní Šejbalovou. ()
Jiří Weiss podchytil a využil dokonalost dramatického projevu Jiřiny Šejbalové již ve VLČÍ JÁMĚ a s lehkou dávkou nadsázky by se dalo napsat, že zde je navíc jen ten telefon. Na jedné straně neuvěřitelné, chvílemi dokonce lehce úsměvné, dohadování s telefonní společností, které lze zažít i dnes a na straně druhé naprosto fantastické poselství o netečnosti a (ne)vědomé toleranci ke každodennímu vraždění. "Vadila by Vám ta vražda, kdyby se Váš telefonní hovor spojil a Vy byste si vyřídila vše, co potřebujete...?" Skutečně silný kopanec do společenské otupělosti vůči zabíjení. New York, město, ve kterém se i vražda stala každodenní rutinou. Perfektní režie, skvělá hudba Míši Poláka a grandiózní vyústěný napínavých třiceti minut, ze kterých by Holywood udělal několika sériový celovečerní film. Brilantní perlička! ()
Tak málo stačí a máte před sebou nádherný film s Jiřinkou Šejbalovou, upoutanou navíc v invalidním vozíčku a s telefonem neustále po ruce. Tomuhle já říkám herecké umění. Ale také znám paní Šejbalovou, jak se u nás na dvorku u popelnic v Praze převlékala do kostýmu, v kterém měla hrát a když jsem jí pozvala k nám do bytu, tak se jen mile usmála, poděkovala a řekla mi, že si už na tohle zvykla, že i takové věci patří k divadlu, či filmu. Má můj obdiv ! ()
Reklama