Blueeyes

Vůbec se mi na Zpívej nechtělo, dle popisu a vlastně i po shlédnutí ukázky jsem se kroutila jako had, slibovala hory doly, přemlouvala svou ratolest (prooooosím, pojď na něco jiného...), jen abych nemusela. Přišlo mi, že takovéhle téma opravdu smrdí průšvihem a že se budu poctivých 110 minut svíjet v sedadle a počítat vteřiny do konce. Prvních cca 15 minut se zdálo, že to tam opravdu směřuje, ale pak se snímek lepšil a lepšil. Od chvíle, kdy probíhá konkurz a jsou vybíráni soutěžící už mé hodnocení pozvolna stoupalo ke čtyřem hvězdám. A musím si otevřeně položit zneklidňující otázku. Opravdu je možné fandit animované postavě ve fiktivní pěvecké soutěži? Ano je! Můj favorit byl jasný jako facka. Postava goriláka Johnyho mi padla do oka v tu ránu. Celou jeho produkci písně I'm Still Standing jsem předla, jaký že je to příjemný projev s uším lahodící barvou. A co teprve, když jsem pak dle titulků nakonec zjistila, že ten hlas/zpěv patří Taronu Egertonovi! Tenhle kluk fakt umí a je prostě sladkej. Reese v roli Rosity taky super a Ewa Farna se s dabingem rebelské teenagerky popasovala moc pěkně. Jinak grafika pěkná, scénář přiměřený dětskému animáku a danému tématu pěvecké soutěže, i na pár slušných vtipů došlo. Jsem nakonec víc než spokojená. Ona se ta nulová očekávání někdy vyplácí, rozhodně naprosté a s velmi čistým svědomím 4 hvězdy.

Ten kdo stojí v koutě je mnohem výřečnější pojmenování. Budu si to pamatovat pod tímhle názvem. Charlieho si nelze neoblíbit, vlastně nechápu, co z něj dělá středoškolského outsidera. Pro mne je ale ještě o chlup lepší postava Patrika v podání Ezry Millera, to je role jako víno. Charlieho velká láska mi k srdci moc nepřirostla a trochu mi uniklo, proč ji tolik miluje, Emma mi přišla sice krásná, ale charakterově taková nemastná neslaná, osobně bych té postavě vnukla ostřejší obrysy. Ono vůbec kolem všech těch charakterů se chodí po špičičkách jako kolem horké kaše, spousta se toho naznačuje, ale nic kromě Patrikovy orientace není vlastně nijak zvlášť zajímavé, vybočující, extra sympatické nebo naopak obzvlášť nepěkné. Až na poslední třetinu, tam to dostává lepší obrátky. Asi je to tím, že jsem přečetla až moc young adult knížek (ono je to totiž takové Hledání Aljašky nebo Všechny malé zázraky v bledě modrém). Proto z mého pohledu, tenhle milý, ale trochu vlažný a opatrný snímek nijak výrazně nevyniká nad jinými teenagerovskými příběhy. Dlouho jsem cukala kurzorem mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Dala jsem tři, ale nakonec o jednu zvedám za Ezrův výkon, za Come on Eileen, kterou jsem neslyšela roky no a taky za ty závěrečné věty.

To je ten nejdivnější film o mimozemšťanech, jaký jsem kdy viděla. Ale hezky divný, zvláštní v tom pozitivním smyslu slova. Slova. To je oč v tomhle snímku kráčí a mě se jich nějak nedostává, abych trefně popsala takový ten příjemně zasněný dojem, který z Příchozích mám. Nicméně líbila se mi nálada nesoucí se celým filmem. Už od začátku dávala napovědět, že v tomhle bude něco víc než akční nářez, že to bude scifi se sociologicko-filozoficko-emocionálním přesahem. Kdyby mi někdo včera řekl, že se dá natočit celkem napínavá, ale zároveň hodně pocitová scifi náladovka o mimozemské návštěvě asi bych si přezíravě odfrkla a pohodila hlavou. Joooo? A jak asi? :-) No přece takhle, jako Příchozí.

Opravdové, věrohodné, autentické a příliš netlačící na pilu. Mě se to líbilo. Sedl mi Tom Hanks i Aaron Eckhart a dokonce i ty knírky :-). A až při sledování toho filmu mi došlo, jak hrozné muselo být pro obyvatele New Yorku vidět z oken dopravní letadlo takhle nízko v centru města. Vsadila bych boty, že jim muselo chudákům pěkně zatrnout. Já moc snímky dle skutečných událostí nemusím, ale tohle by se podle mne těžko dalo natočit lépe.

Nejspolehlivější zabiják mozkových buněk v dětských i dospělých hlavách. Neumím si představit, kdo je cílovou skupinou tohoto brainwashingového počinu. Hloupé pro děti a nestravitelné pro dospělé :)

Jak to jen říci? Vlk z Wall Street je na jednu stranu strhující jízda s pár dechberoucími momenty. Na stranu druhou poměrně návodná výpověď o tom, jak dělat byznys, pokud vám nevadí stát se bezcharakterním, vychytralým, povrchním a manipulativním hovadem. A zřejmě ikonický snímek pro telefonní prodejce. Mě to ale nebaví. Přes všechny ty pařby a soulože mi uniká podstata děje a unavuje mě to tam hledat. Leo hraje jako o závod, ale tentokrát mě to zcela míjí. A nebýt té jediné opravdu skvostné scény s pozdním nástupem účinku nové super drogy: ), asi by mi Vlk vůbec v hlavě neutkvěl.

"Vůbec tomu nerozumím. Takže jestli Ti to nebude vadit, raději Tě budu považovat za halucinaci." No, tak asi nějak. Tři čtvrtiny první série a já pořád nevím nevím, co si mám myslet. Kvalita kolísá nejen díl od dílu, ale taky v rámci desítek minut v každé epizodě. Geniální a šťavnaté momenty se střídají s naprosto hluchými místy, slepými uličkami a němými výkřiky do tmy (takový je to senzorický rozbor :-). Postavy jsou skvělé, i to jejich prolínání... ale proč mám sakra pořád dojem, že to jde do ztracena? Přesto, že i zde figuruje švarný policista, ve kterém bych mohla najít zalíbení... Nejvíc mě baví homosexuálně orientovaná postava béčkového herce Lita. A snad poprvé musím dát za pravdu Verbalovi v tom, že tohle je opravdu velice transgender a homosexuální počin. Nevadí mi to, chraň pánbu, ale říkám si proč? What is the point??? No, třeba se v tom nakonec nějaká odpověď vyrýsuje. PS: To znělkové intro mě irituje natolik, že jsem už mistrně vypilovala jeho přeskakování. Jednak ta zneklidňující hudba mě točí a pak ty transkontinentální střihy, kterých je tak asi bambilion? A vrchol všeho tvoří ti dva fousáči, co spolu olizujou kornoutek, tak to fakt nechci vidět 12x v každé sérii :-)

"Říkala, ze mám příliš velké srdce. Ale není to tak dobré, jak to zní. Dřív nebo později za to totiž zaplatíte. " Když je jeden pedantský, puntičkářský perfekcionista, tak se s tou plánovanou sebevraždou docela nadře. Než si chudák Ove pokaždé nachystá všechny potřebné propriety, vždycky se něco semele, co mu to překazí. Velmi podařená adaptace skvělé knihy. Perfektně napsané postavy, krásný vývoj a hořkosladký příběh. A hezkej kocour! V knížce to byl opelichaný vyžilý kočičí kmet, ale ve filmu je to nádherné zvíře. Dokonce i já bych se ho ujala a to už mi žádný živočich přes práh nesmí : )

Jedna z mých nejsrdečnějších záležitostí. Film mého dětství a dospívání a asi první fantasy, kterou jsem kdy viděla. Vždycky jsem Souboj Titánů cenila velmi vysoko, ale zpětně a zcela upřímně musím trošku slevit. Když bych měla být naprosto fér, tak herecké výkony ani scénář nejsou zas kdoví co. Ten film má spíš nějaké velké nostalgické kouzlo a poctivé úžasné loutkové triky, takovou tu ryzí filmařinu. Ale bohužel, na čtyři hvězdy už mi to nestačí.

Nebýt tak toho originálu. ... takhle je to těžké. Pro mne navíc těžší i díky obsazení, které mi pranic nesedí. Samozřejmě až na Háda a Dia : ). Co musím, pochválit je Pegas. V černém kabátku mu to sekne mnohem víc než v bělostném. Jsem jednoznačně pro okřídlené vraníky. A u toho konce jsem se hrozně ošívala. Takový ten pocit, když je v ději až tak moc akce naráz, že to jednoho zahltí a paradoxně téměř nudí. Navíc, už jsem se bála, ze se ten Kraken letos nevynoří, takhle zdlouhavé lezení z vody. ... jedno chapadlo a po-ma-lu máchnout .... dlouho nic pak daaaaaalší chapadlo a zase pomaličku dramaticky plácnout do vody. ....uuuuuu, to je pro mě fakticky týrání : )