Muž jménem Ove

Môže človek vôbec napísať, že bol tento snímok krásny, keď bol poňatý tak svojským spôsobom? Nuž teda môže. Nájsť zmysel "bytia" sa totiž dá za takmer akejkoľvek životnej etapy. Nech sa človek cíti seba menšie deprimovaný, životom sklamaný, mal by v sebe nájsť dostatok síl, a pokračovať tak vo svojej ceste. Len nie "sám" ... Už dávno som nebol z nejakého filmu tak dojatý. (23.10.2016)

Životná retrospektíva o - iba na prvý pohľad - zlom a bručounskom starcovi. Čiernohumorná i dojímavá, rozprávačsky zaujímavá; s postavami, ktoré máte záujem spoznávať. Starý aj mladý Ove su zahraný tak dobre, že neveríte, že herci nehrajú sami seba. Pričom sú až karikaturisticky presný vo vykreslení hlavného hrdinu tak, aby na jeho povahe stál celý film. (30.11.2016)

Politicky korektní skoropohádka o tom: "Jak podivínský neruda díky imigrantům a jiným empatickým sousedům k přátelům přišel." Když se zhrzenému, ne zlému, ale "specifickému" člověku dostane povšimnutí, může ukázat i vlídnou tvář a ještě rád pomůže ostatním. Je ovšem otázkou, jak se to v nefilmovém světě, v tom skutečném, často děje. (18.11.2016)

Jde o adaptaci stejnojmenného románu od švédského blogera F. Backmana, který v desetimilionové zemi prodal rekordních 700 tisíc kopií. Kniha, jež vyšla i u nás, částečně tematizuje střet starší generace a její představy o blahobytné, férové zemi pro všechny a změny, kterými v posledních desetiletích prochází. Počty emigrantů se zvyšují a dostupným blahobytem pro všechny zůstala už jen IKEA, jak zaznělo při úvodu. Film je však obsahově plošší a je spíše sledem epizodek ze života čerstvě vyhozeného 59letého vdovce Oveho, který je zastáncem pořádku, dochvilnosti, poctivosti a dalších hodnot, které se ze společnosti vytrácejí, jak se snaží snímek „nenápadně“ naznačit. Holm neustále lavíruje mezi komedií o nevrlém dědkovi, který chce spáchat sebevraždu, a intenzivním tearjerkerem se vskutku tragickou linií, která vrší jedno neštěstí za druhým. To má spíše za následek určité otupení a distanc, byť se určitému dojetí ubránit nelze, a to zejména ve flashbackových pasážích. V nich se autor dle svých slov inspiroval kultovním Forrestem Gumpem – k jeho překonání má však směšně daleko. Sem tam padne docela dobrý vtípek, který ironizují typickou švédskou náturu nebo důchodcovské manýry, ale celkově jde o zcela zapomenutelný film na jedno zhlédnutí. [LFŠ 2016] (29.01.2020)

Ove to nemá v živote ľahké. Otravuje ho susedkin pes, sused si doniesol domov Iránčanku, nikto neakceptuje súkromnú cestu pred barákom a kadekto si drzo vo Švédsku jazdí na Volve. Nechcel by som byť v jeho koži. Ale pochopiteľne film príčiny jeho zatrpknutosti časom osvetlí a priblíži k diváckej empatii. Možno až príliš. Niektorí ľudia s ním majú toľko trpezlivosti, až mi to nebolo sympatické a popravde mi jeho postava nijako zvlášť k srdcu neprirástla. Retrospektívne časti ma bavili viac a oceňujem spôsob prechodu medzi dvoma časovými líniami, prítomnosťou a minulosťou. (02.05.2017)