Necrotongue

Hledal jsem důvod, proč udělit osmé epizodě alespoň jednu hvězdičku a nenapadlo mě nic jiného než to, že je mi líto hodnotit odpadem seriál, který mě svého času dokázal pobavit. Bylo to ještě horší, než předchozí díl, příběh nahradil téměř nepřetržitý proud násilných scén, které na mě navíc ničím nezapůsobily, byly příliš nenápadité a vzhledem k tomu, že jsem býval masožravec s vlastním chovem, prošlo mi rukama víc vnitřností, než si tvůrci asi byli schopni představit. A jen poznámka na závěr- když někomu opakovaně odřezávám maso ze stehna, mělo by tam nějaké chybět, ne?

Sedmé epizodě jsem udělil hvězdičku za jediný moment, který mě trochu pobavil- Mattyho smrt. Jinak bylo všechno špatně. K už tak roztřeseným záběrům jsem dostal upgrade, každá postava má navíc k dispozici svou vlastní kameru, takže předpokládám, že někteří diváci budou muset při sledování požít Kinedryl. Příběh jako takový nemá smysl hodnotit, logika zemřela ze všech nejdřív a zcela mimo záběr.

Start do druhé poloviny šesté sezóny jsem vůbec nepochopil. Co tím tvůrci vlastně sledovali? V předchozích epizodách mě štvaly příliš časté dokumentární vstupy, šestý díl je v dokumentárním stylu natočen pro jistotu celý, zápletka je okázale nelogická a stupidní a začíná to zavánět těžkou katastrofou.

Bez některých zážitků bych se v šesté epizodě rozhodně obešel. Tiše jsem doufal, že tvůrci zapomenou na zřejmě již povinnou homosexuální romanci a opět proběhlo nadměrné množství dokumentárních vsuvek. Kladně hodnotím pěknou vzpomínku na Annie Wilkes, přestože v seriálu hraje Kathy Bates, střihla si její roli úspěšně Máma Polk.

Přidal jsem čtvrté epizodě hvězdičku, protože byla o něco málo lepší, než předchozí díl a jsem si jistý, že na tom má lví podíl omezení dokumentárních vstupů. Byl bych radši, kdyby místní čarodějnice čerpala svou moc pouze z Měsíce, ne že bych byl nějaký puritán, naopak, jen bych byl radši, kdyby se mě tvůrci pokusili vyděsit jiným způsobem.

Po třetí epizodě jsem zůstal poněkud zmatený. Nepochopil jsem, proč se tvůrci odchýlili od původně nasazeného kurzu, tu ztrátu atmosféry přece museli zaregistrovat. Sotva jsem si po shlédnutí předchozího dílu postěžoval na dokumentární vstupy, dostal jsem jich ještě větší porci, tak už radši mlčím.

Druhá epizoda šesté řady šla ve stopách té první, ale už teď mi dokumentární vstupy, které na mě ještě v minulém dílu působily osvěžujícím dojmem, začaly dost vadit. Vždycky, když se mi podařilo ponořit do rozhodně zajímavého děje, tvůrci mě necitlivě vrátili zpět do reality, a to mě štvalo.

Musím uznat, že pro mě byl start šesté sezóny velkým překvapením. Hotel mě zrovna nenaplnil nadšením a najednou přišli tvůrci s něčím úplně jiným. Pravda, dokumentární styl je v tomto seriálu něčím novým, ale zároveň bylo hned jasné, kdo přežije, takže citlivější povahy nebyly vystaveny stresu nad osudem hlavních hrdinů.

Mrazivá tajemství byla seriálem, u kterého jsem se svého času bavil, ale hlavně v poslední době to s nimi jde z kopce. Je zvláštní, že i když si vybírají za svůj terč politiky nebo flanďáky, které nemám rád (velký eufemismus), zpracování témat mě příliš nebere, je to na mě příliš velká "troškařina".

Když jsem se na seriál začínal dívat, vůbec jsem nevěděl do čeho jdu, nepodíval jsem se na obsah, ani na hodnocení a komentáře, takže jsem byl po pár Alyssiných větách úplně mimo mísu, ale velice rychle jsem si zvykl, hlavní hrdinové/ antihrdinové mě převelice bavili, tvůrcům se po celou dobu dařilo udržovat děj příběhu v chodu a nechyběl ani můj oblíbený anglický humor. Viděl jsem všechny epizody během tří hodin a nenarazil jsem ani na jedno místo, které by mě nudilo, právě naopak, skvěle jsem se bavil a uvítal bych, kdyby bylo takových záležitostí co možná nejvíc. // Po shlédnutí druhé sezóny mé nadšení lehce opadlo, ale nešť, i tak jsem se bavil.