Necrotongue

Kdybych si v tomto komentáři / recenzi stěžoval na čas, který jsem u snímku ztratil, choval bych se jako pokrytec, protože mi bylo v podstatě jasné, do čeho jdu. Uljana Donátová a Hana Hendrychová se mě jaly v rámci akce "Ženy sobě" poučovat o tom, jak je průměrný bílý heterosexuál podprůměrnou formou života, protože takhle je to dnes prostě v kurzu. No, rozporovat jim to nebudu, jsem si plně vědom toho, jaký umím být kretén, když se hodně snažím, a navíc vše podstatné k tomuto tématu už sepsal kolega Big Bear. Knihu paní Donátové jsem nečetl, a dokud mi budou zbylé mozkové buňky sloužit, ani číst nebudu, ale příběh, který paní autorka vyplodila, stál vskutku za psí exkrement, a dialogy ve filmu použité mi způsobily bolest hlavy. Chvílemi jsem totiž ve stavu hlubokého zoufalství bušil čelem do desky stolu, až mi poskakoval monitor. Mohu tedy zodpovědně prohlásit, že mi záležitost, za níž stojí obě výše zmíněné tvůrkyně, způsobila doslova fyzickou bolest. Na české komedie, při jejichž sledování mi není způsoben ani letmý úsměv jsem si už zvykl, ale sledovat křečovité výkony vcelku kvalitního hereckého obsazení, bylo až smutné. Tento paskvil vřele nedoporučuji mužům (heterosexuálním) a ženám, pro které nejsou muži nutným (protože rozmnožování) zlem. A než se zeptáte, tak ano, já takové ženy opravdu znám. / Poučení: Z filmů, jako je tento, mohou čerpat poučení jen fanatické feministky.

Tak jsem si dopřál další zajímavý zážitek až z daleké Koreji. Průměrná známka se po šesti epizodách dostala na čtyři pěticípé, ale mám pocit, že by silnější trojka stačila. Pokud byla Jun Seo- ha hlavní postavou (a já si tím vůbec nejsem jistý, ale asi to tak bude), nebyla pro mě figurou příliš sympatickou, protože jsem měl po celou dobu pocit hraničící s jistotou, že se ve frontě na bystré myšlení nedostala mezi prvních několik set. Distributor zapomněl v žánru zmínit komedii, protože mě některé momenty, v nichž figurovali povětšinou policisté, slušně rozesmály. No jo, asijská mentalita je holt jiná než ta naše, dovedl bych si představit, že by se tvůrci postavili k tématu trochu jinak, ale v zásadě jsem dostal to, co jsem očekával. / Poučení: S dědictvím bývají mnohdy problémy. 4*-

Jak se ukázalo, byly mé obavy z možného nedostatku napětí naprosto liché, protože si korejští tvůrci šetřili pro finále nejen většinu veškeré akce, ale nezapomněli do děje dodat i patřičný napnelismus. Rodinné vztahy mě nikterak nerozhodily, vždyť i v Evropě bývá nejednou matka svému dítěti i sestrou (netvrdím, že dobrovolně; například v Rakousku si kvůli tomu budují pod domy tajné sklepy) a tady to bylo alespoň z lásky. Závěr se vydařil, bavil jsem se u něj a je škoda, že Korejci neudrželi podobnou kvalitu po celou dobu. / Poučení: Lásce neporučíš. 4*+

Pro změnu přišlo zase zlepšení, protože korejští tvůrci dovolili příběhu, aby se pohnul kupředu, a s jeho vývojem přišla i lepší zábava. Pravdou tedy je, že jsem se chvílemi nestačil divit tomu, co to pan Yeon vyplodil, ale po většinu času jsem se vcelku slušně bavil. Švestkový kvítek každopádně není nejostřejším nožem v šuplíku, no ale co už, že jo. Po odhalení všeho podstatného si nejsem příliš jistý, jak se tvůrcům podařilo vybudovat napětí ve finální epizodě, ale mám v plánu to zítra zjistit. / Poučení: Kdo jinému smlouvu nepodepíše, sám z okna padá.

No jo, no, živil jsem v sobě naději, že mi Korejci dopřejí stejný nebo alespoň hodně podobný zážitek, jaký mi způsobili předchozím dílem, čtvrtá epizoda ve mně ale žádné nadšení nevyvolala. Proč? Protože tvůrci tentokrát jen klamali tělem, když se mě snažili přesvědčit o tom, že je díl plný zajímavého děje, ve skutečnosti ale příběh v podstatě stagnoval a šlo vlastně jen o takové přešlapování na místě. Škoda, doufal jsem, že půjdu znovu do čtyř kousků. / Poučení: Pokud nechceš děsit lidi kolem sebe, zapracuj na vzhledu a vystupování. První dojem se těžko vymazává.

Hlavním nedostatkem třetí série je to, že mě tvůrci prostě nedokázali přesvědčit o tom, že by rodinný tým posílený o těžkého alkoholika dokázal držet v šachu tajnou službu. A pokud ano, mají Britové ještě větší problémy, než jsem si myslel. Jinak šlo ale po všech stránkách o zábavnou epizodu, která naštěstí nevybočovala z dobře nastaveného kurzu, takže jsem si to s outsidery opět užil a hned v úvodu příštího dílu se mohu těšit na partu přemotivovaných "myslitelů". / Poučení: Chybami se člověk učí, výjimky ale pochopitelně existují.

No vida! Ve třetí epizodě téměř zcela chybělo to, co mi v obou předchozích dílech vadilo, zato v ní bylo téměř všechno to, co mi dříve scházelo. Tím chci vlastně říct hlavně tolik, že jsem se konečně plnohodnotně bavil (až na několik málo nedostatků), protože se příběh konečně pohnul kupředu, děj se mi zdál být dostatečně zajímavý, korejští tvůrci přihodili i nějaké to napětí a společně s kvalitní, pochmurnou atmosférou, která tady funguje od samého začátku, vznikla kombinace, která si ode mě tu čtvrtou pěticípou zasloužila. / Poučení: Vzhledem k tomu, že je jasné, kdo to neudělal, je načase najít i nějakého vhodného pachatele.

No, nevím, po druhé epizodě se mě pozvolna zmocňuje pocit, že mi způsob, jakým korejští tvůrci tento příběh převedli do formy pohyblivých obrázků, tak úplně nesedl. Chvílemi se dobře bavím, chvílemi je to slušný chaos, přičemž mi vadí hlavně to, jak jsou zpracovány flashbacky. Ještěže se orientuji v postavách, jinak bych byl úplně mimo mísu. Zatím je můj vztah k seriálu pouze vlažný, takže mi nezbývá, než doufat ve zlepšení. / Poučení: Korejské brokovnice nezanechávají po použití proti lidské anatomii takový saigon jako ty západní. Což je ve spojení se slovem saigon jasný paradox.

No prosím, a to jsem si v předchozím komentáři / recenzi prakticky nepřipouštěl možnost, že by mě dokázali tvůrci překvapit. Děj se sice vyvíjel přesně tak, jak jsem předpokládal, následný zvrat mě ale překvapil, a to je rozhodně dobře. Za mě šlo o zatím nejzajímavější a nejzábavnější epizodu třetí série, i když jsem si ji asi neužil tak skvěle jako všem lidským smyslům nepříjemný (a přesto nebo právě proto dokonalý) Jackson Lamb. Jo, jo, vyvíjí se to k mé spokojenosti. / Poučení: Rány (nejen) osudu přijímej s hrdostí i sebezapřením. 4*+

Pokud jsem si musel své čtyřhvězdičkové hodnocení předchozí epizody sám před sebou trochu obhajovat, druhému dílu jsem kvarteto pěticípých pleskl zcela spokojeně. Jackson Lamb musí být Oldmanovou vysněnou rolí, jen tak si můžu vysvětlit fakt, že si ji tak neskutečně užívá. Mě tady štval vlastně jen fakt, že divák nemusí být zrovna neomylný agent Jackson Lamb, aby mu došlo, kdo stojí v pozadí probíhajících událostí. Druhá epizoda to sesumírovala natolik dokonale, že vlastně nezbyly jiné možnosti. Ledaže by přišel dokonalý příběhový zvrat, který by mi ukázal, že jsem úplně vedle. Hmmm, ten si ale neumím představit. / Poučení: Dáváš druhou šanci člověku, který tě fyzicky napadl? Tvůj problém.