RomanHyde

Velmi dobře zfilmováný skutečný příběh profesionálního kata Albert Pierrepointa. Tohle téma zůstává pro většinu tvůrců tabu a proto je film velmi zajímavý i po faktické stránce vykonávání trestu smrti oběšením. Albert Pierrepoint dávál důraz na rychlost a bezbolestnost a ke všem se choval vždy stejně, bez jakékoliv stopy pohrdání, nenávisti a zloby. Ke své práci přistupoval profesionálně a vykonání trestu na odsouzeném, považoval za jeho očistu, za jeho daň za hřích a k tělesným schránkám popravených se proto choval se vší úctou, jako k nevinným a těm co zaplatili. Vše se zlomí až když se mu pod ruce dostane dobrý přítel.. ..

Tenhle film není žádný slaďáček, ale poctivá klasika plná akce a překvapení s ne příliš dobrý koncem, ovšem takový je život. Delon ve vynikající formě v nekompromisním příběhu. Lidové rčení "za dobré skutky budeš potrestán" je hlavním motivem snímku, který jak razantně začal, tak i skončil a v nás zůstala lehká hořkost. Jo, je to poctivá filmařina, které nelze nic vytknout.

Dám pět hvězdiček právě proto, že historické filmy nejsou můj šálek a tento mě dostal. Dle mého názoru jsem lepší neviděl co do zpracování a hereckých výkonů. Výprava, kostýmy, epochální muzika .. vše naprosto přesné a herecké výkony? Bez chybiček. Cate Blanchett uvěřím úplně vše a tady snad odehrála jeden ze svých nejlepších výkonů... Taky plusové body za atraktivnost zpracování"politického tématu", který v jiných případech zavání nudou, nebo alespoň rozkolísaným tempem filmu. Zde se nic takového neudálo. Dvě hodinky uplynuly jako voda a tento film si pustím kdykoliv znovu!

Typicky Coenovsky absurdní příběh, lehce připomínající Fargo. Nevínná zápletka totiž skončí opět pár mrtvými. Tento příběh výrazně táhnou vynikající herci. Bratt Pitt jako fitnessboy je absolutně bezchybný a neodolatelný , z Malkovitche jako zatrpklého ex-agenta jde strach při jeho sprostých výlevech, Cloneyho sukničkář je naprosto přesný a vůbec hlavní postava, která vše způsobí, v podání Francis McDormand, je již kvalitní jistota ve filmech bratří Coenů. Po přečtení spalte je příjemná oddychovka, která však vyžaduje jistou pozornost, a možná ve vás zanechá hlodajícího červíka, kdy se budete ptát sami sebe, kde se to vlastně zvrtlo?

Výborné konverzační drama, vlastně souboj novináře versus herečky. Kdo zvítězí? Kdo hraje a kdo mluví pravdu? .. Po celou dobu se misky vah převážují na jednu či na druhou stranu a divák zůstává neustále v pozornosti, aby mu něco neušlo. Závěrečné skóre je pak překvapující. Toť stručný popis zajímavého snímku, jehož stopáž je tak akorát na komorní film a ve kterém excelují oba ústřední herci. Pozn: chcete-li si film náležitě vychutnat, rozhodně nevolte verzi s dabingem, který se tentokrát opravdu moc nepovedl.

Nepovažuji tento snímek za vykalkulovaný, ale za brilatně hnusný. Bezmoc, násilí a bezcitná krutost jsou hlavními "atributy" tohoto filmu, který já osobně již nikdy znovu nechci vidět. Každopádně tenhle snímek považuji za přínosný hlavně tím, že se jedná o jakýsi filtr a možná i metr, kterým je měřena naše emoční inteligence. Pokud vám snímek příjde dostatečně hnusný, a to tak, že už ho nikdy nebudete chtít vidět, myslím, že jste v pořádku a ještě to s náma není tak špatné.

S Petersenem to jde od roku 1995 hodně z kopce. Je to sběratel všech možných klišé či patosu, které pak pokud možno v co největším počtu umístí za sebe na filmový pás, nejlépe na pozadí dramatické situace a pomocí neuvěřitelně odvážných hrdinů se sebevražednými sklony a za použítí mnoha miliónů dolarů nechá působit na oko diváka a jeho měknoucí mozek. S Poseidonem to není jinak. Je to ohňostroj marnosti na moři, který byl tak nákladný, že už nezbylo ani na pořádné herce. Takže Poseidon je velkolepá podívaná, která končí někde kolem dvacáté minuty a poté nastupuje squadra průměrných herců, kteří hrají postavy bez pudu sebezáchovy a neváhající položit život "za ostatní".

Nebudu zde sdílet nadšené a opěvné ovace ostatních uživatelů. "Dokument" Atlantis nenabídl nic více, než-li nabízí průměrné přírodní dokumenty BBC či jiných televizí, ba naopak. Byl jsem natěšen na mnohem větší nálož úchvatných obrazů, podmořských scenérií podaných uměleckým přístupem a v souznění s parádní muzikou. Bohužel ani jedno, ani druhé, ani třetí se mi dostatečně nedostalo. Fragmenty z Magické hlubiny ve mne zanechaly mnohem hezčí obrazy a taktéž hudební zážitek. Vůbec muzika Erica Serry (jehož mám díky soundtracku k Magické hlubině moc rád), byla jakýsi polotovar, možná až příliš narychlo připravený a někdy působila až lehce rušivě (tím myslím hlavně trošku nešetrně použité tucky). Mé pocity z poněkud nevyrovnaného, místy energii ztrácejícího (nechci přímo napsat nudného) a jako kdyby nastavovaného "dokumentu" jsou smíšené. Nemohu hodnotit lépe, i kdybych chtěl.

Obrovské překvapení a VELKÝ malý film!!! Je to jeden z těch málo filmů, u kterých nechcete aby skončil, který ve vás dlouho zůstane a který si kdykoliv rádi pustíte znovu! Tolik vynikajících ženských hereckých výkonů v jednom snímku jsem viděl naposledy v oscarových Hodinách. S Hodinami má tento snímek společných více věci. I "Mezi cizinci" zachycuje nitěrné pocity tří žen, které stojí před zásadním životním rozhodnutím, stojí na rozcestí, kde se jim nabízí jednodušší cesta kariéry, jistota zázemí a "sobecké svobody", nebo zvolí cestu nového bolestného začátku, kdy všechny tyto atributy opustí a půjdou vedeny pouze svým srdcem.... Obsazení snímku je geniální a nemá smysl se rozepisovat o Sophie Loren, Deborah Kare Unger, Malcolm McDowelovi či Gerardu Depardieu. Pro mne neznámý režisér Edoardo Ponti je vedle skvěle, kamera byla taky fantastická a muzika Zbigniewa Preisnera (dvorní skladatel Krzystofa Kieslowskeho!!!! úchvatná! Vřele doporučuji všem!!

Hlášky herců mi nepříjdou natolik "kultovní" aby se musely citovat, postavy nejsou tak vyhroceně zapamatovatelné jako v Černých baronech, spousta hluchých míst nebo vlastně trapných, a přehrávající Roman Skamene.. ten mi vadil asi opravdu nejvíce. Černí baroni taky nejsou kdoví co, ale podívám se na ně mnohem radši.