ste

Nádherná pohádka nepostrádající milostný příběh plný dobrodružství a fantazie a v neposlední řadě i úžasný černý humor. Všichni herci jsou ke svým postavám vybráni správně a hrají dobře, i když na taneční výstup Roberta de Nira nemá nikdo. Četla jsem i knížku, ale film je rozhodně promyšlenější a celkově lepší.

Film mě docela nudil. Jediné, co oceňuji je střelba francouzů do vlastních řad, kdy jsou ukázány obravdu brutální skutky, které jejich vojáci prováděli. Není to klasické americké: jsme dobří hoši, kteří někdy chybují, ale nakonec se vždy zachováme správně, aby na nás naše milující a milované rodiny byly hrdé.

Na Tarantina docela slabota. Hlavně první půlka filmu s první partičkou nanynek na vyvraždění. Kecy, nuda, jednou za patnáct minut něco zajímavého a pak zase kecy a nuda až do dopravní "nehody". Naštěstí druhá půlka je celkem fajn a samotný konec je starej dobrej Tarantino, jak ho máme rádi. Jedině ten tenhle film u mě zachránil od dvou hvězdiček. Příště míň duchaplných dialogů a víc akce a budu zas spokojená jak beruška.

Včera jsem na tomto filmu byla už po druhé a líbil se mi snad ještě víc. A myslím, že při každém dalším shlédnutí to bude větší láska. Suchý a absurdní britský humor, jaký už tu dlouho nebyl a jakého není nikdy dost. Jen tak dál.

Po velkých očekáváních pro mě přišlo zklamání. Film byl dlouhý, nudný a o ničem. Vědela jsem, že tu jde spíše o postavy a jak je ovlivňuje dlouhé vyšetřování a pátrání po Zodiacovi, ale ani to nebylo dobře udělané. Osoby se tam spíše míhaly, do jejich života nás nic nevtáhlo, tudíž na mě ani nezapůsobilo, když se jim pak začal hroutit. Už po půlhodině jsem se začala koukat na hodinky a to u filmu, který má 160 minut není dobré. Nevím, v čem ostatní vidí těch 85%, ale pro mě to bylo zabití dobrého námětu.

Velmi příjemný film, který mě mile překvapil. Asi jediné, co mi vadilo, bylo přehlušování mluveného slova hudbou. Já vím, že to bylo schválně a mělo to zdůraznit danou náladu namísto slov, ale mně to nesedlo. Jinak ale chválím.

Ačkoli scifi katastrofické filmy o blížícím se konci naší milé planety moc nemusím, tenhle mě dostal. Líbilo se mi snad všechno. Herci, scénář, zpracování. Nejlepší ale bylo to, jak to tvůrci zvládli bez obvyklého ulepeného patosu. Nezahlédla jsem dokonce ani jednu vlajku!

Musím říct, že jsem se při sledování tohoto skvostu docela zasmála. A se mnou celé kino. To když se v záběru objevila třepotající se americká vlajka, když rozstřílený hlavní hrdina dokáže nejenom utéct asi stovce pronásledovatelů, ale prakticky okamžitě se vyléčit (nám by to trvalo pár týdnů), aby mohl jít rozstřílet hlavy všem těm padouchům okolo. A vlastně pokaždé, když otevře pusu a ozvou se výroky typu: jsem vlastenec a nestydím se za to. Klišé z tohoto filmu odkapává na každém kroku a nic jiného ani nenabízí. Věděla jsem, do čeho jdu, ale těšila jsem se alespoň na trochu té pořádné akce, ale marně. Špatný film, špatný.

Popravdě jsem očekávala trochu víc. Film mi přijde bez příběhu, vlastně se ani nedovím, proč je hlavní hrdinka tak uchvácená Alexem. Taky její přerod v bestii mi nepřijde moc uvěřitelný a dochází na něj až příliš pozdě. Tápu i co se týče žánru. Má to být vztahové drama, nebo komedie? Nevychází mi z toho ani jedno. Pár dobrých momentů tam bylo, Karel Roden nezklamal, ale celkově nic moc.

Když se po rozpačitém začátku hlavní hrdina, k jehož herectví by se našlo spíš více než méně výhrad, konečně dostal na neexistující dálnici, začala pro mě teprve ta pravá cesta. Napínavá, originální a často vtipná i k zamyšlení v jednom.