JosefTomas

Možná jsem druhý díl sedmé série trochu nadhodnotil, protože po té době a opravdu hrozném prvním dílu jsem povědomě možná chtěl lepší seriál. Jenže momentálně už se jede na čistý průměr, který sice vyhrává nad řadou jiných seriálů, ale pro samotného Ricka a Mortyho se jedná o velmi sterilní záležitost, jež by prospěla možná delší stopáž samotného dílu (emoce, o které se tady tvůrci snaží, nejdou budovat zkratkovitě), nehledě na další absenci Mortyho, která mi dalším a dalším dílem jasně potvrzuje, že bez jeho účasti ten seriál nemůže nabrat tu správnou kvalitu.

Třikrát hurá, dvakrát uf a jednou údiv. Nechápu rozhodnutí začít předchozím dílem, který mě skoro přinutil se na seriál vykašlat, když druhý díl dělá přesně to, co se od něj očekává. Není to dokonalé, na to je příliš brzy, neboť pořád tam je patrná absence Mortyho charakteru a Rick to sám neutáhne. Áčkové příběhy navíc s těmi béčkovými vůbec nejdou ruku v ruce, že už mi to začíná působit jako Harmonova sabotáž původního konceptu. Celkově jsem však smířlivější, ale k úplně spokojenosti mám stále daleko. Uvidím příští díl. PS: Po třetím díle jsem si nicméně uvědomil, že jsem spíš projevil prohlubující frustraci nad kolísavou kvalitou a po prvním díle by mi radost udělal jakýkoliv průměr. Jednu hvězdu beru zpět.

Po roce, kdy Rick a Morty ztratil svého hlavního dabéra, ztratil po prvním díle i velkou část mé pozornosti. Otevřít sérii příběhem o Poopybutthole, který mi je s prominutím úplně u pr*dele a navíc mu dát v podstatě hlavní zápletku, je podle mě to nejdebilnější rozhodnutí, jaký může seriál stavěný na předem nastavených charakterech udělat. Navíc se tu úplně z příběhu vymazal Morty (a jak jeho absence krásně ukazuje, je pro Ricka nejdůležitějším protipólem), takže i když je tu reference na Shawshank, Predátora, Hugh Jackmana a pár dalších, co mi jistě unikly, tak jestli se bude pokračovat stylem, jakým se v předchozí sízně končilo, tak změna dabéra bude ten úplně nejmenší problém. A vlastně jsem si uvědomil, jak mi ten seriál za ten rok vůbec nechyběl a to nakoukání už bude zřejmě jen z čiré povinnosti a respektu k původnímu konceptu.

Líbivá nostalgická poetika mne uhranula takovým způsobem, že jsem chvíli nebyl schopný slov. Není to přitom nijak komplikované, dějem je to ještě evropštější než samotná Evropa, ale ta krása v čistotě je mi stejně příbuzná jako poetika samotného balónku. Tohle už nikdy nikdo nenatočí, protože to už ani podobně nejde. To kouzlo okamžiku, které skrze film dostalo šanci odolat věkům, je na tom celém středometrážním snímku to nejkrásnější a až budu ještě o trochu starší, padne tam pětihvězdičkové hodnocení.

Hodně avantgardní podívaná, hlavně, co se týče hudebního podkresu. Zpočátku jsem si sice hledal cestu k tomu odtažitému stylu filmové formy, ale když jsem si vzápětí začal uvědomovat, jak to je vlastně s ohledem na téma trefný, naskočil jsem na stejnou vlnu. Asi bych film nenazval komedií, ale spíš uvědomělou fraškou se satirickým podtónem a absurdně se stupňující vyhroceností. Rybanský ale docela umí a tento jeho debut hezky vzkazuje, že s ním je třeba v budoucnu počítat a že je Krobot boží víme dávno. Překvapuje mě ale čím dál víc ten Isteník, protože sakra práce, ten tady hraje první ligu a v rámci ksichtového talentu je bezkonkurenční. Mám z toho filmu radost a pokaždé větší a větší, takže teď ještě tady tohle podobně laděné točit pár desítek let, aby si na to lidi zvykli chodit a bude to úplně skvělý.... a jo vlastně.

Lituju každého, kdo se nedokáže přenést přes fakt, že režisérský génius a herecké esa jedou svůj "standard", když zrovna ten jejich převyšuje většinu rutinérů, co ani ve svém nejlepším neodvedou to, co oni na volnoběh. Jasně, ke geniálním dílům všech zúčastněných se to nechytne ani paty, ale proč si dělat názor předem u filmu, který umí tak lehce prezentovat životní pravdy a do toho párkrát trefně pobavit? Má mě nasrat klišé závěr, když tam sedí a mám se zlobit, že příběh o smrti končí smrtí? Jako sorry, ale kritizovat film za to, že není "tak dobrý", jak někdo chtěl, tu zvládli v delších esejích už odkecat jiní, takže já si jdu sepsat svůj bucket list, ať to nenechám na poslední chvíli a díky pokročilé medicíně si za 100 let řekneme, jak jsme to zvládli, ju?

Tomu říkám nečekané vítězství na všech frontách. Gary Ross mi po Daveovi nabídl další ukázku feel-good zábavy, jež okořenil o tolik skrytých es v rukávu, který tam hází jak sedmi v Prší, že už teďka mě má v podstatě v hrsti. Sice si zpočátku vypomůže kličkou tak velkou, že div ji vejpůl nezlomil, ale od té doby najede na takovou retro notu s přesahem do současnosti, vizuálně ždímá formu média na maximum a ještě do toho vhodil tři velká témata, co hýbají společností, že mu už jenom za to házím pět hvězd. Ne ovšem čistých, na to je po prvním zhlédnutí příliš brzy a kdo ví, jak mi napodruhé sedne veškerá přestřelenost konceptu, ale už teď je jasné, že pod 4 hvězdy nepůjdu ani omylem. A nezmění to ani epilog, kde jsem z důvodu absence vysvětlení přeci jen pocítil jistou dávku ošizení.

Tak takhle se začíná... S partou kámošů ve vesnici, která nápady a kreativitou ospravedlní naprosto nulový rozpočet. Má to můj obdiv a závist, protože sehnat tolik lokací a ochotníků na natočení, to chce kus šílenství a štěstí, které Wrightovi už tady rozhodně nechybělo. Jasně, není to dokonalé a pořád jde spíš o blbnutí, než regulérní filmařinu, ale sakra práce... já jsem se tou přepáleností a absurditou náležitě bavil.

Neprávem opomíjená pecka a ačkoliv jde v zásadě o mixnutou story Školy Hada a Mistrova syna (dokonce i ta hudba je stejná), tak Woo-ping svoje řemeslo uměl a umí. Bitky jsou sice v porovnání s následovníky už trochu zastaralé, ale vtipnost zraje úplně stejně jako to víno, co tu v litrech chlastá místní žebrák a mistr opilého stylu. Škoda že Kung-fu nářez docela v porovnání s jinými Hungovkami a Chanovkami zapadá tak rychle i po dokoukání, ale paradoxně si své místo neobhájí bitkami, nýbrž tou plejádou hlášek a gagů.

Kluky ze Sewer Studiouz sleduju už nějaký ten pátek a po pár jejich zhodnocení animovaných seriálů jsem byl sám zvědavý, kdy se sami chytnou kormidla a nabídnou nám něco sami. Inu... Parta smolařů trpí v zásadě jen v jedné věci, ale bohužel v té nejzásadnější - v nepříliš zvládnutém scénáři. Ten na poměrně chudé stopáži 10 minut nejen nemůže rozvést adekvátní zápletku, ale bohužel svým obsahem a rozvržením obstojí možná maximálně jako hodně stručný sketch. Je sice hezké, že animace je na amatérské poměry hodně fajn a postavy jsou archetypálně i herecky přesně tak přestřelení, jak jen k jejich charakteru přísluší, ale pokud toho nejde využít k nějakému adekvátnímu příběhu, jde o promarněnou šanci. Jsem si však plně vědom, že produkční potíže musely být i zde, čas zřejmě tlačil na pilu vydání a už jen dát dohromady necelých 100 minut animace musel být nehorázný voser, včetně nahrávání dialogů a samotného psaní. Ale pořád jsem od Sewer party čekal trochu víc, protože upřímně, kdyby se na internetu tento seriál objevil v úplně identické podobě, v jaké je teď a nebyl zároveň tvořen jimi, vytknuli by mu kluci úplně to samé, co tu vytýkám já. Druhou sérii bych si ale klidně dal, protože základ tvůrců je dostatečně dobrý, aby to seroš ustál a pro příště bych se zaměřil nejen na kvalitu scénáře, který by díky animaci mohl být ještě víc přestřelený, ale nebál bych se ani té delší stopáže, která by dokázala plně rozvinout zápletku a zakrýt i některé chyby, jež jsou v té desetiminutové mnohem více nápadnější.