Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (2 078)

plakát

Ženou z boží vůle (2017) 

Na švýcarský film narazím málokdy, ale vždy to stojí za to a dozvím se něco nového a zajímavého. Švýcarsko bývá často vnímáno jako výspa demokracie, neutrality a liberalismu, takže by málokdo tipoval, že ženy musely na volební právo čekat až do sedmdesátých let a v jednom kantonu až dokonce do devadesátých let. Ženou z boží vůle tento politicky přeryv vtipně i vážně zobrazuje. Příjemný film.

plakát

Rok ďábla (2002) 

Musel jsem přijet do Drážďan v roce 2024, abych se podíval na český film z roku 2002 :-D Dává to smysl a asi tomu tak mělo být. Celý zážitek byl umocněn, že jsem Rok ďábla mohl vidět v malém kině v bývalé továrně čili ukázka projektu, jaký známe u nás například v Ostravě nebo Zlíně. Potěšilo mě, že se v tomto kině jednou měsíčně konají tzv. české filmové středy, v rámci nichž se promítají naše snímky. Já jsem měl štěstí právě na Rok ďábla. Uvědomil jsem si, že jsem od Petra Zelenky neviděl jen ty jeho dva hudební polo/pseudo dokumenty. Němečtí diváci se hlasitě smáli a já s nimi. Přitom zachycení místy až absurdního humoru lze stěží přeložit. Chytlavé Nohavicovy písničky zase naopak překlad ani nepotřebují. Přiznám se, že moc neznám tvorbu ani osobnost Karla Plíhala. Kdybych měl hodnotit na základě tohoto filmu, považoval bych jej za velmi podivného člověka. Nedokážu však posoudit, co všechno v souvislosti s ním byla fikce a co realita - mimochodem německé kolegyni jsem potvrdil, že Plíhal stále žije, samovznícení i pohřeb byly fikcí.

plakát

Mizerové navždy (2020) 

Budu se pořád opakovat, ale nejlepší je ta ústřední písnička. Určitě však trojku hodnotím výše než dvojku. Humor nevymizel a přibyla Vanessa Hudgens, i když na malém prostoru. Mexická zápletka také celkem fajn.

plakát

Jak mít sex (2023) 

Alkohol teče proudem, hudba duní, všichni jsou nadržení, což podporují ještě soutěže u bazénu a v klubu... Taková ta klasika s náctiletými... Děj však brzy zvážní a nechá vyniknout verbálním i neverbálním hereckým projevům Mii McKenny-Bruce. Jako debut velmi solidní s citlivou sondou do duše mladého člověka.

plakát

Zločiny budoucnosti (2022) odpad!

V podstatě se jedná o Crash v trochu jiném podání s kapkou Východních příslibů. Cronenberg tak vykrádá sám sebe. Zločiny budoucnosti bych ale neoznačil za úchylné, což bývá časté spojení v souvislosti s Cronenbergem a jeho tvorbou, nýbrž za zvrácené, amorální a odporné. Osloví několik přitažlivých hereček, které svlékne a dostane je do absurdních pozic, tím si možná nějaké fanoušky najde, většinu však spíše odpudí a odradí. Chtěl jsem dát jednu hvězdičku za Kristen Stewart, ale za závěrečnou pitvu nemohu dát ani to.

plakát

Pořád jsem to já (2014) 

Odlišný příběh od našeho recentního Tancuj, Matyldo!, a proto je vhodné se na oba podívat v krátkém časovém sledu, tedy spíše pro ty filmové fanoušky, které tato problematika zajímá. Některým nemusí činit dobře na duši, čemuž rozumím. Julianne Moore podává jasný oscarový a bezchybný výkon. Ve filmech tohoto typu je vždy ale taktéž velmi důležité obsazení vedlejších rolí - osob z okolí nemocného člověka. Velmi mile mě překvapil Alec Baldwin, dlouho jsem jej neviděl v tak charakterní roli, již zvládl naprosto skvěle. A u dětí není o čem polemizovat - zatímco Kate Bosworth a Hunter Parrish jsou na ozdobu, Kristen Stewart hraje a potvrzuje své výrazné kvality. Její postava také poukazuje na fakt, že někdy překvapí pozitivně nejvíce ti, u nichž to nečekáme.

plakát

Princezna na hrášku (2024) 

Zajímalo by mě, co by tomuto výtvoru řekl nejslavnější rodák z Odense... Čiré utrpení pro všechny rodiče, kteří na tento absolutně amatérský počin vyrazili se svými dětmi do kina. Odpočítával jsem minuty do konce prakticky od začátku a modlil se, aby ty kreslené pasáže neprostupovaly celým filmem. Na druhou stranu, pokud se to líbí dětem a vykouzlí pohledná princezna a obskurní osazenstvo zámku úsměv na jejích tvářích, zůstává tak názor všech rodičů irelevantní, stejně jako ten můj.

plakát

Eternals (2021) 

Jon Snow se svým nevlastním bratrem Robem Starkem společně se superhrdiny s efektivními schopnostmi cestujícími napříč staletími a tisíciletími v režii oscarové tvůrkyně Země nomádů? Jako lákadlo to znělo rozhodně velmi dobře. Ve výsledku se mi to zdálo i zajímavé, vytvářejícími další skupinku hrdinů, již se mohou připojit ke stávajícím Avengers. Díval jsem se na to ale příliš unavený a občas jsem se ztrácel ve složitých souvislostech a tudíž mi příběh připadl krapet překombinovaný. Vzhledem ke špatným finančním výsledkům ale stejně pokračování s největší pravděpodobností neuvidíme, anebo rozhodně ne v brzké době. Marvel značka potřebuji asi silnější impulsy, poslední dobou se dost plácá. Nutnou podoktnout, že Eternal nám ukazují, jak budou filmy vypadat za deset let při splnění všech povinných kvót - v tomto případě mě to nijak nerušilo, ale kvóty by se neměly násilně cpát do každého snímku.

plakát

Shang-Chi a legenda o deseti prstenech (2021) 

Vůbec nevadí odskočit si od Thora, Hulka, Černé vdovy a objevovat nové postavy spojené s čínskými legendami, draky, magií a roztodivnými netvory. Zakomponování hlavních postav do světa Avengers a logické propojení např. s Doctorem Strangem dává smysl. Těším se na další pokračování.

plakát

Strašidelný dům (2003) 

Slaboduchá a hloupoučká hororová komedie, jež obstojí pouze jako nenáročná rodinná zábava s hororovým nádechem s otravným Eddiem Murphym. Nejvíce zaujme Terence Stamp, jenž působí ze všech herců nejvýrazněji.

Časové pásmo bylo změněno