Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Sci-Fi
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama

Recenze (169)

plakát

Mandalorian (2019) (seriál) 

Společně s Klonovými válkami to nejlepší ze Star Wars od původní trilogie. Vizuálně skvostné, příběhově krásně provázané napříč epizodami i s lorem SW obecně a hlavně extrémně zábavné. Rozhodně ne dokonalé, ale vydařené cestování děcka s otcem, které v žádném případě není tak prosté a nedějové, jak se může zdát. Konečně se zase týden od týdnu u nějakého seriálu těším na další díl. This is the way. Je mi líto lidí, co si stěžují na šablonovitost a jednoduchost. | Série 1 - 80 %, Série 2 - 80 %, Série 3 - 75 %

plakát

Star Wars Povstalci (2014) (seriál) 

Spíš The Clone Wars: Aftermath. Tedy, nechápejte to špatně. Nijaký koncept (co se dělo před A New Hope/po The Clone Wars) mi vlastně ani moc nevadí. Ony i samotné klonové války stojí na jinak nic neříkajícím "bojové historky z dob mezi druhou a třetí epizodou". Rozdíl je však v nápadech a kreativitě. Rebels nepřináší nic nového ani vlastního a ničím do série nepřispívají. Všechny nové postavy nudí, nejsou vůbec zajímavé a většinou jen povrchně proplouvají epizodami. Možná mají mezi sebou občas pěkné momenty, uznávám, ale nikdy nikam nevedou a všechno vždy zůstává jen v těch momentech. Ještě horší než nové postavy jsou ale staří známí, kteří se objevují jen pro ten nejhorší druh fanservicu. Ahsoka, Rex ani Maul se za celý seriál nehnou z místa, skoro jako by se scénáristé rochnili, že tu mají postavy odjinud, přičemž dočista zapomněli s nimi něco dělat. Náměty jsou na tom úplně stejně, působí to tak, že nikoho z produkce seriál skutečně nezajímá a všichni jen povinně plní svou práci. Občas se něco zajímavějšího děje, ale moc dlouho to netrvá a zpravidla hned v další epizodě se vracíme k příběhové prázdnotě. Nejhůř na tom skončila animace. Myšákovi se zřejmě nechtělo sypat tolik co Lucasovi, a jde to poznat. Seriál je pro mě tedy ve výsledku stejně špatný a zbytečný, jak už na první dojem působí. Fakt s tím neztrácejte čas, tady nic pozoruhodného nenajdete. | Jediná dobrá postava: Agent Kallus, neboli jediná osoba s charakterovým vývojem, i když podněty pro něj jsou i tak dost vágní. | Nejhorší epizody: Ta, kde zabili Ahsoku mimo záběr, ta, kde naprosto bezúčelně zabili Maula, a ta, kde přidali do loru cestování časem jen, aby Ahsoku oživili. Proboha, to už je snad větší bordel než v posledních sériiích GoTka. | Série 1 - 40 %, Série 2 - 45 %, Série 3 - 45 %, Série 4 - 40 %

plakát

Star Wars Galaxy of Adventures (2018) (seriál) 

Překrásná animace (možná jen s pohyby oblečení a vlasů se to přehání), která dokazuje, že propracovaný seriál s klasičtější animací, tvůrčí láskou a velkolepým příběhem je přesně to, co ve Star Wars potřebujeme vidět. Jen se jí hrozně plýtvá a vzniká pouze padesát šedesátisekundových replik již viděných scén s voiceoverem, co polopaticky vysvětluje dění na obrazovce. Ke zhlédnutí zde.

plakát

Star Wars: Vzestup Skywalkera (2019) 

To už snad radši Holiday Special, ten byl tak směšný záměrně. Už asi oficiálně nemá cenu snažit se cokoliv z toho obhajovat a kritizovat, tady je kompletně všechno špatně. Je zbytečné i naštvané poznámky (které jsem si při rewatchi doma nevyhypovaný z nudy psal a kterých bylo víc, než bych rád přiznal) převádět do smysluplné recenze, ono to stačí zkouknout. Zneplatňuje to původní trilogii, všechno dobré na předchozích dvou filmech a především pak samo sebe. Na zážitek prostý přemýšlení fantastický blockbuster, ne že ne, ale to byla druhá půlka GoTka taky. Že je Star Wars vesmírná pohádka, ještě neznamená, že nemusí mít ani koherentní postavy a motivy a že si tam můžeme naházet úplně cokoliv, hlavně aby to bylo velké a epické. Update 2022: Zatím asi nejzajímavější rozbor sequelů, který je ani nepotřebuje milkovat délkou přesahující samotné filmy. Ehm.

plakát

Proč? 13x proto (2017) (seriál) odpad!

Ono vlastně stačí při sledování trochu přemýšlet, možná si dohledat odbornější pohledy na věc, abyste zjistili, že tohle nebyl dobrý nápad. První série i přes všechno špatné na konceptu ještě tak nějak zvládala odvyprávět souvislý příběh a z určitého úhlu pohledu i měla potenciál pomoct, avšak série další ji úspěšně podryjí, z už tak sporné myšlenky udělají nesporně odpornou dojnou krávu a všechno berou za špatný konec. Ta poslední už je pak totálně neschopná ve všech ohledech a ze sledování se stává chytání se za hlavu a trousení nadávek na obrazovku. Za sebe v žádném případě nedoporučuji.

plakát

Star Wars: Klonové války (2008) (seriál) 

Clone Wars jsou extrémně rozporuplné. Sice berou všechno, co jsme nesnášeli na prequelech, a dělají z toho boží události, ovšem zároveň jsou jimi i hrozně limitované a nemůžou nikdy tnout dost přesně. Nemůžou vynechávat a přepracovávat, musí navazovat i na to nejhorší a hlavně musí počítat s již daným. Právě proto často chybí napětí a většina epizod (pro mě osobně kromě celé první série například dění na Geonosis) postrádá smysl. Občas je dokonce berou za zbytečné i tvůrci, takže z nějakého důvodu mění jejich pořadí vydávání a dodatečně musí vydávat oficiální chronologické pořadí... Proč sakra? Naštěstí se scénáristé jenom tak nedají a postupně si začnou prosazovat své. Objevují se první nezapomenutelné střety a dokonale vymyšlené příběhy, které mění pohled na již známé (trojdíl na Mandaloru ukazující Obi-Wanovy potlačované city je hlavním příkladem). I v těchto případech se sice občas nejde tak hluboko, jak byste očekávali (klonové a jejich individualita často zůstávají makrotématem a jejich osobnosti jsou neprozkoumané), přesto si však můžu užívat každý příběh, kdy tomu je naopak (Yodův příběh o zkoumání jeho arogance). A hlavně zbožňuju, jak se jim z Maula, tedy původně trestuhodně nevyužité postavy, povedlo udělat toho nejlepšího možného soupeře. Když si to tedy vezmu kolem a kolem s ohledem na zbytek filmových a seriálových Star Wars, jsem ochotný tomu dát čtyři hvězdy, byť extrémně těsné s trojkou, s poznámkou, že kdyby tvůrci bývali používali nůžky a lepidlo, ta těsná čtyřka by pravděpodobně vyšplhala na hranici s pětkou. Kéž by tak prequely v téhle podobě byly vytvářeny od začátku a Lucas nedělal všechno sám nezpochybňovaný okolím... | Oblíbené příběhy: 02×01-03 - Holocron Heist, 02×12-14 - Mandalore, 03×01 - Clone Cadets, 03×12-14 - Nightsisters, 03×15-17 - Mortis, 04×15-18 - Obi-Wan Undercover, 04×19-20 - Bounty Hunter Ventress, 04×21-22 - Return of Maul, 05×01,14-16 - Maul's Empire, 05×02-05 - Rebels of Onderon, 05×06-09 - Younglings, 06×01-04 - Clone Conspiracy, 06×11-13 - Yoda's Journey, 07×09-12 - Ahsoka and Maul

plakát

Černé zrcadlo (2011) (seriál) 

Zářivých pět za koncept zdánlivě jednoduchého příběhu, který diváka a ústřední postavy čím dál víc sbližuje a postupně provází obrovskými změnami v jejich životech způsobenými technologiemi. První dvě série s ním nakládaly opravdu prvotřídně a díky hromadě nápadů tvůrčího týmu a nemalému rozpočtu je tak z každé epizody znepokojivá, palčivá a především trefná studnice myšlenek, na kterou s obdivem vzpomínám ještě dlouho. Bohužel ale nic dobrého netrvá věčně a originalita nakonec začne docházet. Třetí a čtvrtá série zapluly až příliš do vod mainstreamu a výsledná snaha o rozšíření divácké skupiny ze strany Netflixu je spíš na obtíž kvalitě příběhů. Nijak tomu nepomáhá dvojnásobný počet epizod. Diskutovaná témata jsou přímočařejší, náměty jsou velmi často variacemi na již okoukané (ani se mi nechce počítat, kolik mozkových implantátů s negativním efektem se tu objevilo), postavy odosobněné a děj často zbytečně překombinovaný a natahovaný. A je to hrozná škoda, protože pak přichází na řadu i nefalšované zklamání (Men Under Fire s doslovným vysvětlením už tak roztahané pointy a USS Callister s kvantem příběhových děr znemožňujících pozitivní dojem). Naštěstí, i přes hromadu neúspěšných pokusů se tu najde pár epizod, které příběh dotáhnou do skvělého konce a mají co říct (Shut Up and Dance, San Junipero, Arkangel, Hang the DJ). No, a epizoda Black Museum by mohla skvěle figurovat coby pomyslné zakončení celé antalogie, které dá možnost ke spekulacím o provázanosti v podobě fanservice, ale zároveň má i svůj vlastní zajímavý příběh. Netřeba se však radovat z dobrého konce, hned vzápětí je všechno zahozeno pátou sérií v čele s Bandersnatchem. Ta už je vyloženě řadou špatně zrealizovaných nápadů, co neudrží myšlenku a neumí nic pořádně vypointovat. A mně nezbývá než se modlit, aby šestou sérií už nenavazovali a nechali Black Mirror na pokoji. Pět dávám nakonec nejen myšlence popsané na začátku komentáře, ale i své mentální verzi, ve které třetí a čtvrtou sérii zkrouhneme o půlku a odmyslíme si vše následující. Update 2023: Z mého pohledu je šestá série řadou, které (až na jednu výjimku - 6x3) chyběly dobře zkonstruované scénáře a z velké části i pointy, které uzavřou zrovna sledovaný mikropříběh jako uspokojivou epizodu. Pointou řady a důvodem jejího vzniku je totiž metakomentář, který tematizuje téma každé epizody do samotné epizody a nekonečně reflektuje sebe sama. Při tomto procesu se ale zároveň řada stane absolutně neusledovatelnou a pro mě neuchopitelnou. Viděl jsem i interpretaci, že vznikla nikoliv jako soubor mikropříběhů, ale jako prohlášení a rekontextualizace nejen předem viděných příběhů, ale i seriálu jako celku a jeho roli v poli zábavy. Uznávám, že tato možnost je zábavná pro opravdové rejpaly, ale mně to nestačí. V roli diváka očekávám příběh s podtextem k zamyšlení, který sebereflexi zahrne jako plusové vrstvy pro fajnšmekry, nikoliv jako jedinou promyšlenou část. A pokud případná sedmá série bude podobná, už tu pro mě asi nic není.

plakát

Pán času (2005) (seriál) 

O přijímání změn, samotě, smutku, ale zároveň přátelích, slávě, respektu a kráse individuálního přesvědčení. Prostě a jednoduše o „lidskosti“ a zázračnosti existence. Seriál, který nenávratně nastartoval mou lásku k popkultuře, změnil v mnohém mou povahu, často mě držel nad vodou a zlepšoval náladu, a bez kterého si dneska už nedokážu představit život. Nebo taky skvělá zábava, která si i po padesáti letech pořád drží úroveň a má stále tolik směrů, kudy se může vydat. Právě proto se nedá hodnotit objektivně. Objektivně kvalita kolísá podle toho, jak který scénárista uchopí hlavní myšlenky a jak dobré nápady má. Po letech strávených ve fandomu bych navíc i řekl, že se objektivně téměř vnímat nedá, protože často stačí jedna zajímavá poznámka od náhodného uživatele redditu, která dokáže změnit pohled na celou epizodu. Každá epizoda, i ty nejhorší, má tolik neprobádaných aspektů, že se o jediné dialogové výměně dá natočit celá videoesej. Subjektivně to už jen kvůli podstatě seriálu pro mě vždycky bude naprosto bezkonkurenční pětihvězda, ať už přijde třeba odpadová série. Prostý koncept dvousrdcatého mimozemšťana v policejní kadibudce cestujícího vesmírem a poháněného nadšením (a strachem), který s otevřeným srdcem pomáhá a zároveň zvládne se skálopevným přesvědčením bojovat proti všem se záměry ubližovat a škodit. Britská výstřednost námětu mixovaná v přesné dávce s technickými blbostmi jak z těch nejlepších amerických scifáren mě nikdy nepřestane bavit. Možná i z toho důvodu je tolik lidí, kteří mé největší srdcovce na chuť nepřijdou nikdy. Celé je to jako jedno velké, nekonečně proměnlivé divadlo, na jehož hru musíte přistoupit. Upřímně, měl bych s tím ze začátku taky problém. První díl odrazuje vizuálem i hloupostí toho všeho, další pak častými přešlapy. Pokud ale vydržíte špatné části první série, začnete pochytávat náznaky slibující lepší zítřky, které vám můžu slíbit, že přijdou. Buď už ve druhé sérii s mezidruhovou romancí, nebo až sérií třetí s pro mě nejlepším záporákem všech dob. Pokud jste schopní se oprostit od chladné logiky a přenést se přes fakt, že se jedná v zásadě o stokrát překrucovanou blbost a nekonečnou telenovelu, určitě časem poznáte, že právě v tom je jeho kouzlo a právě proto je jeho námět neomezeně nevyčerpatelný. P.S.: Pokud někdo neví, v jakém pořadí sledovat, protože epizod je opravdu hodně, na wikipedii jsou velmi pěkně seřazeny. Vážně nedoporučuju přeskakovat speciály, skoro vždy jsou pro příběh nezbytné. P.S. 2: Plošně zakazuji dabing. Za mě jde o nesmírně divný překlad a nesedícně vybrané dabéry, kteří nedokáží přenést herecké výkony ani slovní hříčky. | Oblíbené díly: 01×06 - Dalek, 01×08 - Fathers Day, 02×08 - The Impossible Planet, 02×09 - The Satan Pit, 03×10 - Blink, 03×11 - Utopia, 03×12- The Sound of Drums, 04×02 - The Fires of Pompeii, 04×03 - Planet of the Ood, 04×11 - Turn Left, 05×01 - The Eleventh Hour, 05×07 - Amy's Choice, 05×10 - Vincent and the Doctor, 06×01 - The Impossible Astronaut, 06×07 - A Good Man Goes to War, 07×08 - The Rings of Akhaten, 07×15 - The Day of the Doctor, 08×05 - Time Heist, 08×09 - Flatline, 09×08 - The Zygon Inversion, 09×11 - Heaven Sent, 09×12 - Hell Bent, 10×11 - World Enough and Time, 10×12 - The Doctor Falls |

plakát

Jak vycvičit draka 2 (2014) 

Místo v oblíbených patří celé trilogii. Společně tvoří perfektní uzavřenou sérii a i po mnoha zhlédnutích nad nimi nepřestávám žasnout. Je to zkrátka jeden z těch příběhů (a hrdinů), které s divákem zůstanou navždy. Přestože má své nevychytané chybky a nedokonale využité nápady, všechno do sebe ve výsledku luxusně zapadá. A není to jen technickým zpracováním vychytaným do posledního detailu. Způsob, kterým HTTYD skloubí vizuál, hudbu, storytelling a worldbuilding, je tak přeúžasný, že ho nejspíš nikdy nebudu schopný pořádně popsat. Do oblíbených zařazuji dvojku čistě proto, že má ze všech tří dílů nejsvižnější tempo, nejrozmáchlejší paletu emocí a nejlepší závěr. Zkrátka je to typická prostřední část tříaktové struktury, kterou mám obvykle nejradši. Jo a taky nejlepší pocit v kině vůbec.