Pán času

Stručně: nevyrovnaný, výjimečný, vtipný, epický, bláznivý a hlavně modrý. Takový je Doctor Who, který Vás okouzlí, protáhne svým šíleným světem a nabídne příběhy, které jinde neuvidíte. Netradiční sci-fi, povinnost pro fanoušky žánru. Podrobně: První sezona velmi příjemná, osvěžující, i když nevyrovnaná. Eccleston byl jako Doktor vynikající, stejně tak je Billie Piper skvělá "holka ze sousedství", která objevuje doktorův svět. Co přijde dál v povídkově laděných dílech? Druhá sezona: Tennant postrádá Ecclestonovo nadřazené charizma a nečiší z něj ta ironie už od pohledu, na druhou stranu je víc "vědátorským" pojetím Doktora, má skvělou mimiku a je plný entuziazmu. Navíc je neuvěřitelně sympatický a více se hodí k Billie Piper:). Díly s ním mají zatím větší zábavnost a lépe svazují celé universum (viz. Torchwood). V závěru vše graduje, především díly 8 a 9 a následně 12 a 13 jsou velmi silná podívaná. Bohužel se také projevila scénáristická zaváhání a třeba 2x13 obsahuje jednu klíčovou "náhodu" (taťka zachrání dcerku) skoro až k smíchu. S03: pomalejší rozjezd, nová (velmi sympatická) slečna k doktorovi a vyrovnaná sezona s vygradovaným závěrem. S04: fantastická jízda, které vévodí vynikající Tennant. Tato sezona byla konečně mnohem hlubší pohled do duše samotného Doktora než spektakulárním dobrodružstvím napříč časem. Včetně speciálů představuje tato sezona odvážný krok k psychologické hloubce a objevení skutečných pohnutek Pána času, fanoušek konečně více chápe celé universum. Co však nechápu je neschopnost scénáristů odprostit se od Daleku. Ano, hlavní nemesis Pánů času, ale proboha, vždyť už je "nadobro všechny" zničily tolikrát... Na druhou stranu je vrcholná schopnost scénáristů proložit sérii i seriál styčnými body/symboly. Pátá sezona je pro mě velkou změnou. Nový doktor (ne horší nebo lepší, prostě jiný, pokud byl Tennant takový šílený vědec, tak Smith je jednoznačně teenager s šroubovákem a cool vlasy:)), nové postavy, méně soudržná struktura sezony, ale zase posun v zábavě. A to proto, že zbožňuji Karen Gillian, která mě v této sezoně dovedla k zjištění, že když chodí v minisukni, je mi skoro jedno, zda to celé dává smysl (a tentokrát o tom snad i trochu pochybuji...). Co bude dál? Přechod do temnější, méně vtipné, ale o to víc osobitější a s ohledem na tvůrce odvážnější polohy Doctora who se bojím i očekávám, jaké budou další díly. S06: Šestá sezona... zde mohu říct, že směr nově nastolený je pro mě slepou uličkou, která ztratila svůj nadhled/humor a snaží se vytvářet přehnaně promyšlené a komplikované příběhy (které nepříliš fungují, hlavně jednotlivé díly na sebe stále méně navazují, i když hlavní "zlo" je perfektní). Autoři se v podstatě už druhou sezonu snaží řešit jednu dlouhou dějovou linii, která se zdá být osudová a nabízí neuvěřitelnou hromadu scénáristických vykliček, ale působí už vcelku nekonečně. Ano, už každé finále není jen o Daleks(uf), ale teď je vlastně o tom, že "definitivní konec všeho" vlastně nikdy nepřijde... Co v jedné sezoně nelze, v druhé lze, co v jednom díle není povolné, v dalším ano. Doctor Who se stal seriálem, který sám smazává vlastní hranice, boří vlastní universe, ale stále má švih a odvahu, možná až moc velkou odvahu jít touhle bláznivou cestou. Tento směr a výrazně se zvyšující nevyrovnanost jednotlivých dílů mě mrzí (a nezachrání to žádná slavná jména autorů příběhu jako třeba Neal Gaimana...). Chvílemi mám až pocit, že Doctor Who (nebo jeho fanoušci) vše svádí na žánr - ve sci-fi je přeci možné vše - ale neustále definování pravidel a jejich pozdější rušení spojené a celý humorný nádech pro mě z Doktora vytváří až skoro vlastní subžánr, v kterém je možné vše, protože Doktor přeci lže:)). Ach! S07: ano, to samé jako u šestky... Nemám rád S. Moffata. Ten se snaží hrozně agresivně měnit seriál do temnější roviny (sranda jde do pryč), vytváří překombinované nesoudržné díly/sezony a nemá cit. Ukázkou je právě sedmá sezona, která je v podstatě rozdělená na dvě části. V první ukončuje Moffat jednu příběhovou linii,kterou měl ukončit na konci minulé sezony, ale neudělal to. Po Amy se mi bude stýskat, ale aspoň bylo její odchod exkluzivní v nejlepším díle sezony. Jenže pak Moffat začal vytvářet svou vizi, tu, která měla dominovat sezoně, ale musela být vyřešena za půl sezony (8 dílů..). Můj první problém - sezona nemá gradaci, díly na sebe příliš nenavazují, není tu jednotný směr, Great Inteligence se občas objeví a na konci je jako démonický osudový padouch? WTF??? Nefunkční (ale velmi dobře natočené). Moffat si potřebuje uvědomit, že Doctor potřebuje cestovat a v každém díle se přibližovat k cíli, ne v 6. díle bojovat s někým, koho pak 5 dílů neuvidí a ve finále to je jeho hlavní soupeř. Druhý problém - skoro každý druhý díl se snaží působit jako velké finále - nebo co jiného byl planet-God v Rings of Akhaten (7x08)? Velké plus - fantastický casting na novou společnici - Jenna-Louise Coleman je nádherná, v některých dílech perfektní, jindy jí chybí hlášky, ale její úsměv to zvládá. Finále? Pointu beru, průběh sezony, jak jsem psal, ne. Kam tohle spěje? K totálnímu pošlapání všeho, co bylo? Víte, já to možná ani nechci vědět, protože z těch dílů se vytratila lehkost, sezony nemají směr, Doctor už není ten Doctor (a furt rádoby řeší svou minulost). Tohle neskončí dobře, bohužel. S08: Jednoznačně nejhorší sezona, ve výsledku ne ani tak doktorem, který je prostě jiný (a nemá takový styl, jako předchozí dva), ale příběhem a úpornou snahou vnutit militantní téma a nedejbože ještě familiárně-romantický vztah Doktora s Clarou (která se mi v této sezoně celkem znechutila, na to jak jsem jí měl rád). Po delší době update a to z důvodů další změny doktora. Musím říct, že Jodie Whittaker je moc fajn, do role sedí, je správně vědátorská, ale příběhy s ní jsou zatím jedna velká hrůza. Není rozhodně nejhorší Doktor, ale její díly jsou tedy z nových sezon jednoznačně nejhorší. I díly s Mattem Smithem před odchodem tehdejšího hlavního tvůrce Stevena Moffata nebyly nic moc a občas nedávaly smysl, ale takhle slabé nebyly. Je mi to líto, protože ten směr podle mě brzy povede nejen k další změně doktora, ale možná i menší/delší pauze. Nejlepší díly: 1x09, 2x04, 2x08-09, 3x07, 3x10, 3x11-12, 4x08-09, 4x10, 4xfinale, 4x18-19 (end of time),7x05. Tip pro fanoušky s nadhledem: Community 4x03 (Inspector Spacetime:)) (31.12.2011) (méně) (více)

Může mi někdo vysvětlit, proč jsem se tomu tak dlouho a tak usilovně vyhýbala?!? Aha, už vím - protože "Doctor Who" je droga (beze srandy), a když do toho jednou spadnete, tak už vás žádný doktor nezachrání. Jen ten Doctor.;-) 1. série: 80%. To pravé, ironické kouzlo Christophera Ecclestona jsem objevila až po druhém zhlédnutí, ale ani tak v mých očích nedokáže překonat svého mladšího nástupce. Úvodní epizoda slabší, hned s druhým dílem však přichází typický "DW", tzn. vyvážený mix akce, humoru, smutných momentů a otázek, které člověka nejednou nutí k zamyšlení. Od druhé poloviny série jeden díl lepší než druhý (také díky Jackovi), takže ještě štěstí, že se devátý Doctor příliš nezdržel, protože jinak by bylo loučení s ním o poznání těžší. 2. série: 95%. Po vánočním speciálu jsem byla přesvědčená, že si na ukřičeného a značně roztěkaného Tennanta nezvyknu, ale stačil první díl druhé, naprosto úžasné a všemožnými emocemi nabité série (mimochodem "Nová Země" je jeden z nejvtipnějších a zároveň nejsmutnějších a nejdojemnějších doctorovských dílů vůbec) a bylo to - našla jsem SVÉHO Doctora. 3. série: 80%. Změna Doctorovy společnice se na mém vztahu ke třetí sérii podepsala více, než bych čekala, a i přes těch několik opravdu výjimečných dílů ("Zácpa", "Ani mrk!" aj.), ji musím nazvat nejslabší tennantovskou sérií. Martha Jonesová, silná, sebevědomá žena, která přesně ví, co chce, a která se neustále snaží předčit Rose (nehledě na její opětovné snahy "sbalit" více méně frigidního Doctora), mi nikdy nepřirostla k srdci, a její rychlý odchod jsem tudíž jedině uvítala. 4. série: 95%. Stále se nemohu rozhodnout, zda mám raději Rose nebo Donnu, ale jisté je, že Donna je jedinou společnicí, která kdy dokázala Doctora srovnat. Oproti předešlým "I love you" tendencím je navíc tento čistě kamarádský (místy až sestro-bratrský) vztah příjemnou změnou, a o to více pak člověka zasáhne jeho konec. Střídavě komické a vážné pojetí jednotlivých epizod graduje do pěti famózních speciálů a nejsmutnějšího, nejdojemnějšího a nejdepresivnějšího odchodu celé seriálové historie. Pokud jsem u některého z předchozích dílů "DW" brečela, tak u druhé části "Konce času" jsem ŘVALA (můj nejdelší a nejintenzivnější seriálový záchvat breku v životě). 5. série: 65%. Tohle pako plivající jídlo, že má být nový Doctor? A tahle namyšlená čůza, oblékající se jako prostitutka, má být jeho nová společnice? No, thanks... Trvalo ROK, než jsem se odhodlala pustit si znovu "Jedenáctou hodinu" a ani napodruhé jsem nezaznamenala žádné zlepšení - jedině snad toho jedenáctého Doctora. Série jako taková je koukatelná, krom tří světlejších výjimek ("Čas andělů" - mrazivé nadšení, "Vincent a Doktor" - dojetí & smutek, "Pandorika se otevírá" - překvapení) ale neobsahuje nic, co by mě nějakým způsobem citově zasáhlo. 6. série: 60%. Russellův "Doctor" je definitivně mrtev. Od zmateného úvodu s astronautem, přes velké odhalení River Song (které mi s odstupem času přestalo vadit stejně jako River sama), po závěrečné splynutí časových linií, mi bylo úplně jedno, co se v seriálu odehrává a čím si postavy procházejí. 7. série: 65%. První polovina prapodivně nekonzistentní (blíží se dlooouho odsouvaný odchod madam Pond a jejího na krátkém vodítku uvázaného manžela, takže proč si je ještě neužít v několika zbytečných, vzájemně na sebe nenavazujících, epizodách, že?), prostředek více než nadějný (slušní "Andělé dobývají Manhattan", výteční "Sněhuláci"), zbytek však, i přes výměnu společnice, de facto okamžitě sklouzává do stejně nudných, nezajímavých a současně přeplácaných vod jako předchozí Moffatovské série (viz. celý koncept "nemožné dívky"). 8. série: X%. Chystám se. Oblíbené postavy: desátý Doctor (♥), kapitán Jack Harkness (♥), Rose Tyler, Donna Noble, devátý Doctor, Vládce, Lady Cassandra, River Song. (31.01.2013) (méně) (více)