Recenze (637)
BANGER. (2022)
Film mě obsahem příliš nelákal, ale vlastně to nakonec nebylo tak špatné. Nedokáži si však představit, že bych se na něj koukala v kině, protože i na mobilu byl shake kamery místy dost nepříjemný ke sledování.
Hranice lásky (2022)
Čím více zkoušíme zapovězené, tím spíše nejsme schopni se vrátit do dlouhodobého vztahu.
Přišla v noci (2023)
Z traileru jsem byla nadšená - konečně dobrá satirická komedie! No a pak jsem si zapla film a zjistila, že je ve skutečnosti velkým zklamáním. Celé se to táhne, nikdo moc nechápe, proč postavy jednají tak nelogicky a závěr je pak takový nijaký.
Buď chlap! (2023)
Čekala jsem hloupost, ale vlastně to byl moc milý film a překvapivě ani nehýřil obávanými klišé. S hlavní myšlenkou, že "V životě je nejdůležitější plnit sny. Ať už svoje nebo někoho jiného." plně souzním. Ačkoliv se ve filmu vyskytuje mnoho nelogičností (funkčnost potopeného foťáku, interakce se zvířaty...) a v hodně místech se pracuje s nadsázkou, ve výsledku mě to neuráží a musím konstatovat, že mám ze zhlédnutí příjemný dojem.
Případ Stodolovi (2024) (seriál)
Rozvleklé. Tklivá repetitivní hudba mě vyloženě iritovala. Celé to působí jak typická reportáž TV Nova, avšak natažená do šílených rozměrů. Kladně hodnotím akorát obsah, tedy vypovězení děsivého příběhu, který se stal.
Případ Roubal (2021) (seriál)
Vtáhlo mě to do atmosféry, zajímavé přiblížení tématu.
Kozub: Bez urážky! (2023) (pořad)
Zpočátku jsem se hodně smála, ale pak už to bylo místy fakt moc (velmi sexuální a nechutné - až mě napínalo). Je to v pořádku, humor nesoudím, jen už není pro mě. Také zvuk má technicky významnou ozvěnu.
Mára jde do nebe (2022)
Mára je bohém. Bohužel pro mě osobně představuje arogantně nesympatickou osobu, která si jde sebevědomě za svým cílem, avšak na úkor všeho ostatního. Jistě si zaslouží obdiv za obrovské sportovní odhodlání a pevnou vůli, nicméně sprosté buranské chování tento kredit podstatně snižuje. Dokument taktéž otevřeně ukazuje pesimistický přístup manželky k Márovu chování. Celkově to na mě působí jako takové toxické prostředí, kde si sice lidé plní sny, avšak pro běžný život jsou nesnesitelní.
Kuciak: Vražda novináře (2022)
Srozumitelné objasnění případu, avšak škoda dlouhých úseků z výslechu, které se táhly a byly bez titulků, takže aktérům nebylo příliš rozumět.
Příběhy obyčejného šílenství (2005)
Film podivných postav připomíná Samotáře, avšak zcela mu chybí navázání na publikum a příjemný atmosférický flow Macháčka. Naopak Trojan hraje prakticky identickou roli. Charaktery jsou odtažité a konec morbidní. Z filmu si odnáším stísněný pocit.