poz3n

Schwarzenegger se opravdu hodí leda tak na robota. Lehce nadprůměrnej akčňák, typickej pro 80ky a 90ky, kterejm ale zrovna neholduju, takže slavný Terminátor se u mě řadí někam do průměru.

Hodně v komentářích už bylo řečeno, prostě příběh, klasickej o mladym klukovi a jeho hledání sebe sama a k tomu skvělá nápaditá režie. Plus nejlepší titulky (myslim závěrečný) za posledních pár let. Jenom mi zas vysvětlete proč se to nejmenuje Ponorka(?).

Tenhle film byl opět jedním z těch, ke kterýmu přijdete aniž byste věděli i název filmu a postupně vás film překvapuje. Bienvenue chez les Ch'tis nám pustili poslední den Letní jazykovky, přičemž jsem spal ani ne 3 hodiny a na začátku jsem byl rád, že jsem v přednáškárně neusnul. Každopádně tenhle film mě udržel vzhůru, dost mě pobavil a taky trochu vyděsil, protože za pár týdnů bych ,,tam na severu,, měl být :).

Kdyby Strom života natočil jakýkoli jiný režisér, označil bych ho za sebeonanistu a samotný film za do sebe zahleděný nonsens, ale v případě Terrence Malicka se jedná o jiný případ. Pokud se Malick někdy mohl dostat na hranu svého filmového vyjádření, tak bych řekl, že to je právě Strom života, který na té hraně balancuje. Svoje pocity dokážu nejlépe vyjádřit následovně. Zatímco mozek Strom života racionálně nepobral, duše se zdá být obeznámena s tím, co se nám Malick pokusil předat. (Pro jistotu se zdržuji hodnocení)

To by člověk neřek, jak ta válka vypadá najednou jinak, když je barevná. Ona totiž byla barevná.

Chemie mezi Mattem a Emily je pro mě stojnym prvkem (řiká se to tak?) celýho tohodle filmu. A funguje nadmíru. Matt Damon ač neni žádnej krasavec, tak ve mě v každym filmu vyvolává pocit, že díky jeho herectví mu musí ženský padat k nohám. A Emily Blunt. No ta byla tak nádherná, že by nemusela dělat nic a stačilo by mi to. Každopádně mezi nima ta chemie byla pořádná. Nebo to umí dobře zahrát. Jinak Správci osudu jsou takovej ten dynamickej Hollywood, kterej tentokrát prostě funguje. Díky Mattovi a Emily, díky Central Parku... A díky tomu jak to prostě mezi nima jiskří.

1) Dozvěděl jsem se o další části historie holocaustu kterou jsem neznal 2) Mohl jsem 2 hodiny koukat na úžasnou Mélanie 3) Dětský herci byli fakt výborná volba a film udrželi na kvalitní úrovni.

Váhal jsem mezi 4 a 5, ale nakonec těch 5 prostě musim dát, protože přesně jak už mnozí poznamenali, tohle je prostě nářez. Jen na to prosim vás nekoukejte s dabingem, ztratí to pak uplně kouzlo.

Já vlastně očekával od tohodle filmu spíš drama, s nějakým poselstvím, s tím pocitem vevnitř, kterej ve mě zůstane a bude mě pak hřát. Místo toho, kromě první scény, která se mě z jistých důvodů dost dotkla, jsem dostal plochou romantickou komedii v níž hraje prim Hilary Swank a její pusa, což jsem sám o sobě musel překonávat. Děj ještě nebyl tak hroznej do tý doby než ženské trio odjelo do Irska a začala ztřeštěná komedie s vrcholnou scénou na loďce. V tu chvíli jsem začal pochybovat jestli koukám na správnej film. Další věc je, že jsem čekal, že Butlerovo dopisy budou o něčem víc než byly. Takže co bylo na tomhle filmu nejlepší?... Butlerovo Gaelic.

Tak jestli má nějakej náš film mít nadnárodní ambice, tak by to neměl bejt Protektor ale tady Pouta. Dobu jsem nezažil a právě proto jsem byl šokovanej, kam až něco, někdo dokázal zajít, především pak neuvěřitelně sugestivní neuvěřitelnej zmrd Antonín v podání Ondřeje Malého. Herci, kamera a hudba na nadstandardní úrovni, celej film pak snad nejlepší českej za posledních několik let.