Kivis

Tohle turné bylo... (domysli si jakékoliv superlativy tě napadnou)... Koncert v Edenu byl jedním z mých nejsilnějších live hudebních zážitků. Už po koncertě jsem říkal, že je to dokonalá ukázka toho, jak balancovat na hraně kýče a nespadnout do něj. Když jsem pak asi po roce šel na tento dokument do kina, jen mě to utvrdilo. A teď, když jsem si koncert s pár prostřihy do zákulisí pustil po několika letech doma, znovu bych se pod to podepsal. Nemluvě o těch emocích, které ve mně film s několikaletým odstupem vyvolal. Pěkně jsem osolil repráky a užil si to opravdu ve velkém. Takže nejen jeden z mých nejsilnějších live hudebních zážitků, ale zároveň i jeden z mých nejsilnějších TV hudebních zážitků. Samozřejmě jedno by nemohlo existovat bez druhého a těžko říct, jak bych tento sestřih hodnotil bez živé zkušenosti. Ale to je teď jedno. Viděl jsem živě, viděl jsem v kině, viděl jsem v TV... a nemůžu hodnotit jinak než za plný počet.

Po dlouhé době jsem dal šanci nějakému seriálu. A jak mě to rychle a pořádně chytlo, tak mě to někde v polovině druhé série zase pustilo. Ne, že by to začala být totální nuda, ale najednou se vytratilo to nutkání pustit si další díl. A tak šly dny, měsíce, teď už asi i roky a já si další díl pořád nepustil...

Syroví Coldplayáci. Pár songů z tohoto koncertu jsem ani neznal. Příjemná podívaná, Mylo Xyloto turné mě ale stejně dostalo víc. Určitou roli v tom hraje asi i živý zážitek, ale i bez něj by mi asi Mylo Xyloto sedlo víc.

To bolelo. Nejvíc to odneslo svalstvo kolem úst a i břicho dostalo trochu zabrat. Deadpool 2 nezklamal. Nebyl horší ani lepší než jednička. Hlavně ale nebyl ani stejný, což v tomhle žánru podle mě není nic jednoduchého. Jo, a ze závěrečného chorálu u titulků naskakuje husina. You can stop him, you can stop this mother....er!

Ještě hutnější a odvážnější než Simpsonovi. Takovou chtějí autoři Futuramu mít a taková skutečně je. Ale mně sedí Simpsonovi stejně o hodně víc. Futurama si mě nikdy tak nezískala, i když pár kultovních dílů si taky dokážu dát znovu a znovu. Třeba ten poslední.

Po těch letech, co nám Big Bang docela často běží jako kulisa k jiným činnostem, už si troufám hodnotit. Pamatuju, jak z toho bylo spousta lidí uhranutá už někdy kolem roku 2008, ale já nějak neměl chuť tento seriál objevovat. Poprvé jsem asi tři díly BBT viděl až někdy v roce 2010 a přes pár dobrých vtípků mě to nijak moc neoslovilo. Na chuť jsem téhle partičce přišel až kolem roku 2014, když nám doma díky Prima Cool začal sloužit jako ona zmíněna kulisa. Směju se u něj docela pravidelně, někdy i víc než přítelkyně, která se mi ho před těmi mnoha lety jakožto velká fanynka snažila podsunout. Mám i své oblíbené díly a oblíbené hlášky, kterým se zasměju, i když už to opakují třeba popáté. Z BBT se nikdy nestal seriál, ke kterému bych si pravidelně sedl s brambůrkami a těšil se na každý další díl, ani seriál, u kterého bych zhltnul deset nebo dvacet dílů v kuse. Jako podkres je to ale více než dobrý.

Jako knížka k letnímu relaxování u bazénu může Veronika asi docela dobře fungovat, ale na strhující nebo alespoň neotřelé filmové zpracování tenhle příběh podle mě nemá. Hlavní poselství tohoto díla jsme už slyšeli, viděli, četli nesčetněkrát, a troufnu si říct, že ve většině případů v originálnějším provedení než přináší Veronika. Navíc finální scéna poněkud odporuje logice. Jen velmi lehce nadprůměrný film, a pokud nejste ze S.M. Gellar pokaždé stejně očarovaní jako já, odmyslete si od mého hodnocení jednu hvězdičku. To pro mě vlastně byla nejsillnější linka - S.M. Gellar a skutečnost, že nedostala víc příležitostí v podobných nebo ještě lepších filmech a rolích. Smutnil jsem nad tím prakticky celých 100 minut.

Příjemná oddychovka s typickým Sorrentinovým rukopisem. Sean Penn si nás pomalu, ale s přehledem omotá kolem prstu. Během putování po USA s ním zažijeme řadu momentů protkaných neotřelým stylem humoru a také pár velmi silných scén.

Když jsem film zapínal, nacházel jsem se ve stavu, kdy to bylo tak 50 na 50, jestli usnu, nebo ne. Ale Život ve mně probudil život, zbystřil smysly, dokonale mě probral a udržel moji pozornost až do konce, který mě navíc mile potěšil. Tak proč jen průměr? Zůstává ve mně pocit, že tenhle film byl takové "akcí nadupané nic". Dojem tentokrát nepozvedl ani můj oblíbenec Gyllenhall.

Mám pocit, že filmů s podobnou zápletkou musely být natočené už desítky. Ale vlastně jsem žádný film s takovou zápletkou ještě neviděl. Bavil mě od začátku do konce, a přestože v některých chvílích bylo jednání postav nelogické a zároveň v rámci žánru očekávatelné, byla to zábavná a poutavá podívaná prakticky po celou dobu stopáže. Jo a jsem moc rád, že jsem si o filmu naprosto nic nezjišťoval. Trailery (i některé verze názvu) jsou neuvěřitelně spoilerovité.