Snorlax

Když Grenier (Lino Ventura) odchází společně s Chancem (Michel Piccoli) od komisaře, kde žádali propuštění Anny (Krystyna Janda), sejdou ze schodů, na sloupu, za nímž přejdou, je jasně vidět stín kameramana.

Při příjezdu vlaku s Henrim Marchandem (Bernard Fresson) do Curychu na Hlavní nádraží oznamuje titulek čas 14:25, na hodinách na nástupišti je však 11:44.

Když Grenier (Lino Ventura) přistupuje k oknu, aby se podíval, jak odjíždí jeho přítelkyně (zhruba patnáctá minuta), má téměř rozepnutou košili, když od okna odstoupí, má ji skoro zapnutou.

Díky tomuto filmu se Romy Schneider stala hvězdou francouzského filmu, francouzskému publiku se líbila nejen ona, ale překvapivě také její německý přízvuk.

Během scény, při níž Romy Schneider brečí při pohledu na chlapce, byly její emoce tak silné, že se společně s ní rozbrečel celý stočlenný štáb.

Interiéry se natáčely v německém ateliéru CCC-Atelier ve Spandau v Berlíně. Exteriéry se natáčely v německém Berlíně a v patnáctém obvodě francouzské Paříže.

Do hlavní role mohla být po druhé absenci Romy Schneider přeobsazena vycházející hvězda německého filmu Hanna Schygulla. Francouzští koproducenti (Elephant Production a Films A2) s rozhodnutím německého koproducenta však nesouhlasili.

Když bylo natáčení podruhé na měsíc přerušeno, začala německá koprodukční společnost CCC-Filmkunst požadovat, aby byla hlavní postava přeobsazena.

V dubnu 1981 muselo být natáčení znovu přerušeno kvůli zdravotním problémům Romy Schenider, která se musela podrobit operaci.

Poprvé bylo natáčení přerušeno na čtyři týdny v březnu 1981, když si Romy Schneider během fotografování na skálách zlomila nohu.

Romy Schneider velmi chtěla tento film natočit, protože nenáviděla nacismus.

Po smrti svého syna chtěla Romy Schneider na několik měsíců přerušit natáčení, ale nebylo jí to umožněno, neboť natáčení si již dříve dvakrát přerušovalo a pokaždé kvůli Romy Schneider.

V roce 1990 se Bruno Cremer stal vítězem FIFF (Mezinárodního filmového festivalu frankofonních filmů) v Namuru (Belgie) v kategorii Nejlepší herec za roli otce.

Bruno Cremer za učinkování v tomto filmu získal v roce 2001 cenu pro nejlepšího herce na Mezinárodním festivalu akčních a dobrodružných filmů ve Valencii (Španělsko).

Děj se odehrává v padesátých letech dvacátého století, v americkém baru se podává Baileys, tento nápoj však spatřil světlo světa až v roce 1974.

Komisař Maigret má v kanceláři pověšen portrét autora románové předlohy Goergese Simenona.

Bruno Cremer v době natáčení trpěl rakovinou hrdla. Jeho hlas byl tak slabý, že musel být ve studiu techniky zesílen. Při dokončování natáčení v listopadu 2004 však padlo definitivní rozhodnutí a Bruno Cremera předaboval Vincent Grass.

Marcello Mastroianni kvůli roli zhubnul 25 kilogramů.

Ve filmu se objeví také italská pornoherečka Moana Pozzi.

Ginger Rogers podala na Federica Feliniho žalobu, protože film používal jeho jméno bez povolení.