ostravak30

Josef Větrovec a Jiřina Bohdalová byli výborní, ale ostatní moc neměli co hrát. Celé mi to přišlo moc užvaněné a nikam se děj neposouval. V komedii se střídaly lepší momenty s horšími. Celá zápletka ale mohla mít mnohem komediálnější parametry. Nevýrazné byly i charaktery hlavně mladých postav. Chvíli to vypadalo, že se snadno nechají rodiči přemluvit, pak zase, že hodlají zůstat tvrdě neústupní, bylo těžké se v nich vyznat.

Tohle je taková klasická osmdesát ková kriminálka typu sešitových Magnetů. Pachatelem je zápaďák, který nám sem navíc vozí heroin. Ten přitom nefiguruje v kriminálce jako žádná zase tak objevná věc, i když je třeba říct, že i samotná přítomnost této drogy je v roce ´84 celkem novota. Další pachatele navíc vytuší i průměrně inteligentní divák, když jsem to zvládl já, protože já většinou vraha neodhalím. Závěrečné drama by snad i mohlo být dramatem, kdyby si to pánové nevyříkali na chodbě v mezipatře a tím neodpověděli divákovi na zbývající otázky.

Ronin je zajímavé akční drama, které svedlo dohromady velmi neobvyklou skupinu herců. Vedle hvězdy Roberta De Nira a další Jeana Rena vidíme Nataschu McElhone, tehdy ještě ne tak známou, a Stellana či Seana Beana. Dohromady jim to ladí a určitě pomohl i přesun do módní metropole Paříže. Zapojení bývalých agentů z různých služeb ve spojení s bývalým Sovětským svazem je už jen koření. I když film čítá více než dvě hodiny, já jsem se nenudil a film mě bavil.

Odkaz hříšnice neprohrává svůj souboj s diváky proto, že by snad nepůsobil výpravně. Naopak. Působí hodně výpravně, filmaři nešetřili na kostýmech, lokacích či na doplňcích. I herecké výkony nejsou nutně nejhorší. Ale problém je, že tohle vše předčí děj. Ten totiž připomíná třeba tureckou telenovelu Velkolepé století. Ve stejném duchu se občas chovají i postavy. Vždyť Nurgal až záhadně rychle obrací. Stačí mu k tomu pouhá věc - uvěřit. Film je též úmorně dlouhý.

Tak vzhledem k tomu, že v mé knize je též létající koberec a také by odmítl se čistit nemůžu dát jiné hodnocení. Ten by po sobě ani nenechal malovat puntíky. To Krteček je kreativita sama. Určitě by i ze staré rohožky udělal krásnou věc.

Staroměstská poprava byla pro mě zajímavá hlavně svým prvním dílem, druhý už tak moc ne. Nicméně se i tak dozvíme mnoho zajímavých informací. Libora Marka znám ze seriálu Pověsti a záhady českých hradů. A zatímco ho snesu v klidu, stejně jako tam i zde použili tvůrci mnoho (ne)herců a různorodých kulis, které, hlavně co se useknutých hlav týče, působí až fraškovitě. Lehce komediálním způsobem pak vypadají i jednotlivé herecké etudy při popravě. A je to škoda, protože je to v ostrém kontrastu s množstvím informací a mnohdy velice zajímavých.

Krtek nakonec pomůže jinému zvířecímu kamarádovi, což je pro děti poučné. Pravdou je, že karneval je v tomto případě lehce zavádějící název, protože ten nebyl tím hlavním...

Balada o Vojtovej Marine je rozhodně kvalitní počin co se týká kostýmní práce, hudby, tanců a lidové slovesnosti obecně. A zrovna zde jsem velmi litoval, že se nejednalo o barevný film, protože tím by krásy prostředí vynikly ještě víc. Bohužel zápletka samotného příběhu je sice zajímavá, ale málo rozvedená. Stejně jako postavy. Nemáme ani možnost si udělat nějak moc obrázek o tehdejším životě. Částečně ano, ale spíše právě co se týče lidové zábavy, hudby a tance. I tak se mi snímek ale docela líbil.

Pravdou je, že mýty o Václavu II. by mohly být tímto dokumentem zbořeny. Není to špatný dokument, odborníci jsou umístěni do různých prostředí a nepůsobí nezáživně. Ani celý dokument. Dal bych i pět hvězd, ale ty hrané scény jsou opravdu jak z dokumentů stanice CS Film a prospěl by i výraznější a charismatičtější průvodce. Taktéž hlas vypravěče.

Scénáristkou je paní Božena Šimková, která, jak jsem zkoumal podrobně, má na kontě hlavně pohádky. Možná proto nás slovem doprovází vypravěč, což je u kriminálky dost neobvyklé. V místní vesnici se toho zase tak moc neděje, krom faktu, že místní mají mezi sebou složité vztahy a navzájem se pomlouvají. To ale není zrovna neobvyklé. Vyšetřování navíc probíhá bez jakékoli špetky dramatu stylem vyslýchání, kdy se mění pouze místo a čas výslechu. A leckdy se filmaři ani neobtěžovali se změnou scény, prostě jen nastříhali výpovědi jdoucí za sebou. A kdyby major Hásek neprovedl pokus, nejspíš by na vraha nikdy nepřišli. Už jen proto, že se jim po tomto pokusu přihlásili vrazi dva a jejich přiznání si ani neměli jak ověřit, neboť nedisponovali žádnými důkazy. Oběti jsme prakticky nepohlédli do tváře, stejně jako nešťastně zabitému muži ve fabrice a obsazení krom hlavních postav nebylo z nejsilnějších. Pravdou ale je, že herci zrovna neměli co hrát. Hodně průměrná detektivka.