choze

Druhá série je dramatičtější než první, což vyústí v silné finále. Až dosud bezstarostný sukničkář Vincent zvážní, když se mu do života vrátí bývalá láska. A několikrát se tu objeví a řekne pár vět James Cameron, který s Vincentem točí Aquamana (v roce 2005 - to Momoa snad ještě ani nebyl na světě). Dost by mě zajímalo, jak ho na to ukecali...

Na Netflix dorazila nová Mzda strachu. Konzervy ji budou hejtit už z principu, protože si někdo dovolil předělat jejich milovanou klasiku. Další se budou upalovat na protest proti tomu, že se v původně čistě chlapském týmu poprvé objevuje žena. Nic z toho mi žíly netrhá - klidně bych si napálil i verzi s kompletně ženskou posádkou, třeba s Evou Green, Elizabeth Moss, Jennifer Lawrence a Annou Taylor Joy. A když tak nad tím přemýšlím, proč nepřidat ještě jeden náklaďák s nitroglycerinem, ve kterém by jela Anna de Armas se Zendayou, že jo. A určitě by se tam vmáčkla i Julia Garner. OK, problém je jinde. Clouzotova první filmová verze (1953) Arnaudova románu (1950) byla dramatická/thrillerová pecka, která se opírala o parádní práci s postavami, skvělé herecké výkony a mistrovsky budované napětí. Friedkinova verze (1977) byla podle mě výrazně slabší, ať už šlo o postavy nebo napínavost, ale pořád měla výbornou kameru, výpravu, herce a hudbu od Tangerine Dream. Tahle třetí verze - natočená opět žabožrouty - je po všech stránkách průměrným akčním thrillerem. Nevýrazné postavy nevýrazně zahrané nevýraznými herci snímanými nevýraznou kamerou se za doprovodu nevýrazné hudby a provázené řadou digitálních výbuchů projedou, prostřílí a nevýrazně podialogují pouští - a to bez výraznějšího napětí. Výsledkem je zbytečný film, jehož existence mě sice nerozčiluje, ale ani netěší.

Vtipná vulgární parodie na psí dojáky, která poctivě promrskává všechna psí issues.

Dalo by se tomu vytknout leccos - scenáristicky by to mohlo být vyladěnější a nemusely by to hyzdit digi záběry - ale i tak to solidně šlape a je to velice sympatické. Adekvátně osvalený Gyllenhaal tuhle archetypální báchorku o tajemném cizinci čistícím městečko od padouchů spolehlivě táhne, záporák taky baví, akce má švih a nápady a do toho tropického ráje by se člověk rád vypravil i víckrát.

Film začne ostře - rovnou titulek s názvem a o pár záběrů dál už koukáme na promodralou mrtvolu (a ne, film nezačíná koncem), expozice postav může počkat, že jo. Pak se u těla srotí místní mládež, na kterou mrtvá vrstevnice působí přeludně a nikdo nespěchá vraždu naprášit, protože vrahem je kamarád. A tak mrtvola dál leží na břehu, žádná panika ani vyšetřování, byť některým se to ve skupině nezamlouvá, zatímco jiní pomáhají vrahovi-kamarádovi mrtvolu schovat... Zvláštní drama, působící hodně autenticky a ve výsledku dost silné. Líbila se mi proměna Hopperova dealera drog-bývalého motorkáře, která začala jako komické postavička a na konci dostala nečekanou hloubku. Herecky z toho pak ční Crispin Glover.

Rok po Manhunterovi a Henrym rozšířil sérii filmů o sériových vrazích tenhle thriller. Úvodní vražda kamerově a střihově moc pěkná, dál nepříliš zajímavý, ukecaný děj a nakonec opět fajnově natočené finále v zatopeném kamenolomu.

Příběhově nejlepší a nejvtipnější želvácký film, s fajn animací, akcí a songy. April O´Neil updateovanou do teenagerky s dredy jsem postupně rozdýchal (aspoň že ve finále má symbolicky žlutou bundu), ale ten Trhač, Krang a Technodrom mi tam zatraceně chyběli.

Zručně natočená, ale málo zajímavá kriminálka. Navíc mi nesedělo to obsazení - Jamie Lee jsem nikdy moc nemusel, Ron Silver sice jako psychopat není úplně marný, ale v obou případech bych si snadno dokázal představit někoho lepšího. Ale Clancy Brown byl fajn.

Preferoval bych čistě mysteriózní retro, ale i to komediální ladění dává s ohledem na téma smysl, akorát, že místo vtipných hlášek dostáváme přiblblé frky a trapné přehrávání. Karty jsou rozdané jasně, nováček-believer vs protřelý skeptik, kteří mají navíc za zadkem hezkou estébačku, jenže Macháček mě tou svou bodrou ležérností a blbými hláškami dost iritoval a postava drsné a přitom směšné estébačky byla vyloženě absurdní. A jelikož mám rozhodně lepší věci na práci, respektive k odpočinku, než koukat na současné české seriály (čest zdařilým výjimkám), tenhle díl mi bude - navzdory dobrému cliffhangeru - stačit.

Potenciál na mysteriózní vyvražďovačku s groteskními zabijáky, creepy dětmi, tajemnými sny a osmdesátkovou nostalgií to mělo, ale zpracování je sterilní a nezábavné. Hutchersona mám rád, ale faktem je, že hraje pořád stejně a ani tady žádný herecký koncert nepředvádí. A i to povolání Lillarda z hororového důchodu je vlastně zbytečné.