Jarek572

Na začátku filmu Honza (Vladimír Polívka) přijede na loď a je svědkem toho, že Matyáš (Matyáš Řezníček) postříká Natálii (Jenovéfa Boková) vodou z hadice a sám je také mokrý. Pak si Honzy všimnou a Natálie má najednou košili na zádech suchou, stejně jako Matyáš. Proběhne přivítání a košile jsou opět mokré.

V momentě, kdy Grizzlymu (Vladimír Kudla) Pedro (Jiří Lábus) začne vylévat pivo, je ve sklenici asi jedna čtvrtina. Hned v dalším záběru je ale téměř plná.

Dveře z princezniny komnaty na chodbu jsou levé (mají panty na levé straně) – vidíme to při odchodu princezny z komnaty i při dialogu ve dveřích mezi Amélií (Eliška Křenková) a princem Janem (Marek Lambora). Při záběrech z vnitřku komnaty jsou však dveře pravé, panty jsou zjevně na pravé straně, vlevo jsou nějaké zámky či petlice.

Během nafukování Marge (Pam Ferris), v momentě, kdy se začne zvedat, je při pohledu zepředu již výrazně nakloněná a opěradlo židle je nad ní. V dalším záběru – pohledu z boku – je ovšem níž, není tolik nakloněná vpřed a opěradlo ji nepřesahuje. Dokonce se židle rozpadne dřív, než se vršek opěradla dostane nad ni.

Ve scéně, kde je poručík Werner (Herbert Grönemeyer) poprvé na moři nahoře na palubě a fotografuje, podle vln narážejících do zadní části ponorky můžeme vidět, že ponorka stojí nebo se pohybuje jen velice pomalu. Při cestovní rychlosti kolem 10 uzlů bychom za ní přitom museli vidět výraznou stopu zčeřené vody.

Na začátku milostné scény (cca 60. minuta) shodí Hrobský (Jiří Mádl) zády figurínu. Je vidět, že figurína má šálu jdoucí vepředu jen na jedné straně, z pohledu kamery vlevo. Padá až za stůl se šicím strojem. Na konci scény je ale figurína opřená více zpříma a šála jde vpředu také na pravé straně. Na konci scény se navíc sáček s nitěmi posunul více vlevo a zakrývá větší část šicího stroje.

Úvodní zápletka filmu (zaseknutý ukazatel stavu vody) je založena na incidentu, který se stal 5. června 1970 na reaktoru č. 2 elektrárny Dresden Generating Station.

Ve filmu to vypadá, že největším problémem člověka bez skafandru ve volném kosmu je nízká teplota. To však není pravda. Díky absenci atmosféry by se člověk ochlazoval pouze tepelnou radiací a z tohoto důvodu by trvalo desítky minut až hodin, než by zemřel (vakuum je výborný izolant, proto se používá třeba v termoskách). Největší problém pro člověka představuje absence kyslíku – po rychlé dekompresi (známe příklady z letadel) má člověk ve velké výšce 10–15 sekund použitelného vědomí a další jednu minutu, po které lze člověka ještě relativně snadno přivést k životu, obvykle bez trvalých následků.

Ačkoli je Kočka (Jan W. Speerger) postavou, která je v podstatě v centru pozornosti, v celém filmu neuvidíme jeho tvář.

Malpa, o které se ve filmu několikrát mluví, je speciální druh lezecké karabiny – lanová brzda. Základní vlastností je, že jakmile je správně nasazena na lano, v jednom směru (dolu) drží (tím pevněji, čím větší je zátěž), zatímco ve druhém směru (nahoru) ji lze po lanu volně posouvat. Principiálně jde o jednoduchý samosvorný mechanismus.

Kapitán Krause (Tom Hanks) ve filmu zvažuje, zda si může dovolit porušit rádiové ticho. To se na první pohled zdá jako chyba / nesmysl ve scénáři, ale není. Stávalo se, že v průběhu bitvy ponorky ztratily s konvojem kontakt a zbytečné vysílání by jim mohlo pomoci konvoj opět nalézt. Kapitán také opakovaně mluví s dalšími loděmi konvoje vysílačkou – k tomu se využívaly krátkovlné vysílačky s velmi malým dosahem, a proto nehrozilo zaměření.

Ve filmu je zmíněno, že se odehrává v roce 1942. Fakt, že část lodí je vybavená zaměřovacím systémem Huff-Duff, ukazuje skutečně na rok 1942. Zima a námraza napovídá zimní měsíce. Eskortní lodě používají klasické hlubinné pumy a nikoli Hedgehog, což dále upřesňuje děj filmu na začátek roku 1942. Přibližně v čase Vánoc kapitán zmiňuje, že ho ještě čeká výcvik a taktika – na to však tou dobou nebylo dost času. Lze tedy předpokládat, že film se odehrává na konci února či spíše v březnu 1942, tedy ve stejné části roku jako plul skutečný konvoj HX-25.

Skutečný konvoj HX-25 vyplul z Halifaxu 5. března 1940 a doplul do Liverpoolu 20. března 1940. V té době se spojencům velmi nedostávalo eskortních lodí. Eskortu přes „černou díru“ tvořila pouze loď HMS Laconia, což nebyl torpédoborec, ale ozbrojená obchodní loď.

Pokud připustíme, že letadlo na gumu má takový dolet a lze ho ovládat, pak není důvod, aby se zřítilo kolmo k zemi jakmile k natažení gumy dojde. Ve skutečnosti by následoval klouzavý let.

První klapka padla 25. února 2022.

Amélie (Eliška Křenková) používá během souboje s Murien (Simona Zmrzlá) runové/kouzelné dýky. Magie způsobuje, že není třeba s nimi mířit – letí k cíli samy.

Cca v čase 01:15:00 vchází "Louskáček" (Bohumil Šmída) do kanceláře majora Kalaše (Jiří Sovák). Levou rukou otevírá dveře, zatímco Kalaš jde za ním. Hned v následujícím záběru zevnitř kanceláře ale dveře otevírá Kalaš.

Když princezna během písničky vyleze na skálu „Babský zub“, tak vidíme, že vrchol skály je suchý. Pohled nahoru ale vzápětí potvrzuje předpoklad, že z vodopádu jde také hodně vodní tříště, takže skála by musela být nahoře zcela mokrá.

Ve 46. minutě filmu začnou hlavní postavy závodit s druhou lodí, kdo bude v maríně dřív. První pokyn kapitána zní: „Dopni genu,“ čímž myslí více napnout/přitáhnout otěže přední plachty. Při křižování proti větru se někdy nechává gena skutečně trochu povolenější – loď sice pluje o něco pomaleji, ale plavba je pro posádku pohodlnější.

Ve filmu vidíme použití koncepce „přímý let“ (Direct Ascent), tj. jedné velké nedělené rakety pro start ze Země, přistání na Měsíci, opětovný start a návrat na Zemi. Tato koncepce je kvůli hmotnosti velmi problematická (vyžaduje výrazně silnější nosnou raketu). Avšak eliminuje rizika setkávacích manévrů ve vesmíru, proto měla v USA nejdříve podporu.