Maturita za školou

Fascinující herecká sestava se tu sešla. Filmové začátky Kaisera nebo Töpfera a pak hromada zajímavých herců v nezajímavých rolích. První povídka neuvěřitelná i na tehdejší dobu, druhá z dnešního pohledu pochopitelnější než tehdy a možná proto nudnější a třetí jako zjevení. Na tu se dívá moc pěkné po všech stránkách, možná ta pointa, ta pointa mohla být... (07.12.2016)

Cha, tehdy otrava, ale po letech svým způsobem sranda náramná . Zvláště scéna, kdy "básník" Oldřich Kaiser v první povídce čte svůj niterný výlev příslušníkům dělnické třídy (z nichž ten nejmladší je dnes zasloužilým pravicovým mnohoobročníkem), je svého druhu klenotem českého filmu. Něco tak nepravděpodobně vylhaného a trapného jen tak neuvidíte. Ano, též páně Lábusova kreace lumpenproletářského trampa v třetí povídce je více než vděčná. Z tohoto hlediska je druhá povídka, ta nejpravděpodobnější, vlastně nejnudnější. Ale na odpad celý tento opus není. Za vždy půvabnou Valérii, které je pro tento film škoda, a za scénu trampského muzicírování a skotačení na nádraží, kterážto vypadá docela autenticky, si dvě hvězdičky ten film zaslouží. (23.05.2013)

První dvě povídky mně jako ostatní moc nezaujaly. Ta třetí na mně dýchla . Máme chatu v Davli, miluji Posázavský Pacifik i obě trasy jak z Bráníka tak z Čerčan přes Žampach. Se sázavskou tratí je to jedna z našich nejhezčích vlakových tratí. Člověka až píchlo u srdce a už jsem to tu psal jinde, když vidí to tehdejší nádraží v Bráníku. Jako by jste byli někde na Klondiku nebo u odvozů vojáků kamsi vojenským vlakem na frontu... Je to jen 40 let a vše se změnilo k nepoznání. Nejen že kamsi zmizely parní mašinky i ta odstavená co stála na nádraží v Davli. Zmizeli i všichni ti trempové, zálesáci, čundráci, kotlíkáři, tuláci... Zmizel zvuk kytar z vlaků i kouř z kopců a tunelů podél řeky. Je to s podivem, ale za komunistů se trampingu dařilo jak nikdy dříve... Lidé hledali svobodu v přírodě a lesích. Někdo na chatě, něckdo s teletem nebo usárnou na zádech. Samozřejmě, že mně tedy nejvíce oslovil příběh Bíbra Grizzliho. Obzvláště když narazí na ta vyplašená a promoklá písklata v zimním lese. Ale doba si žádala své a tak oddíl byl pionýrský, ostatní trampové byli vlastně zlí a Bíbr netoužil po ničem jiném, než se živit poctivě rukama... No věřme si tomu. Každopádně poslední příběh mne chytil za srdce. Dávám za tři suché zápalky. * * * (07.02.2019)

Socialistická tvorba v plné parádě aneb Takoví jsme byli? 1) Za doprovodu budovatelských písní se rozervaný básník v nažehleném tesilovém obleku s kravatou rozmýšlí nad svým dalším osudem. 2) Reprezentant si s naléhavou vážností klade hamletovskou otázku sport anebo maturita slušně oblečen do tmavých kalhot od obleku a zdobené košile. 3) To k trampovi Bíbru Grizzlymu s pečlivým účesem od maskéra už byly jakési odrbané džíny připuštěny, zřejmě k dosažení větší věrohodnosti, když převezme v lese péči o hejno opuštěných Kájů Maříků. 4) Uvažování hrdinů ve filmu se má k realitě asi jako reálný socialismus ke komunismu. O zábavu se film ani nepokouší, úporně se drží svého vytýčeného vzdělávacího poslání, aby ta naše zdravá mládež měla před očima nějaký vzory, jak řešit své problémy, rozumíš, soudruhu. 5) Celé je to jednoznačně nudný odpad. Hvězdičku dávám 21letému stolnímu tenistovi Milanu Orlowskému, který si ve druhé povídce zahrál sebe sama, ne tedy za herecký výkon, ale jako vzpomínku na sportovní legendu z mládí. Slušelo mu to. Holt je jednodušší najít sportovce, kterého potom nadabuje Michal Pavlata, než herce, který by uměl s pálkou jen vzdáleně to, co náš nejlepší stolní tenista všech dob. (30.11.2010)

Tak jsem se těšil na pana Šebánka a nic. Sedí tam pár sekund a to je všechno. No, první povídka byla ultra hovadina, druhá jen hovadina, a třetí ušla. Té bych měl dát z povinnosti plný počet, protože byla o mně a mém mládí. Také jsem vandroval lesem sám. Jen jsem tam nehulákal. Bohužel tomu chyběl pointa, a bylo to takové neslané, nemastné, jako celý film. Takže dávám dvacítku za poslední povídku , ani ne tak kvůli jejím nekvalitám, ale za téma. Krásně se mi při tom vzpomínalo na mládí. (09.09.2017)