Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (508)

plakát

Insidious (2010) 

Téma astrálního cestování je poměrně dost zajímavé a za to veliký plus, protože se nabízí spousta možností, jak se dá s příběhem naložit. Moc mě ale v tomhle James Wan nepřesvědčil. Film má v sobě pár slušných lekaček a opravdu zvláštně mrazivé momenty, ale jako celek to na mě působilo naprosto průměrně a ten moment "wow, tak to si musím pustit znovu" se vůbec nedostavil.

plakát

Perverzní průvodce ideologií (2012) 

Mno, tady jsem trochu v rozpacích. Zpracování se mi poměrně líbilo, protože si dokument bere na paškál mnoho filmů, klipů a postřehů a hluboce je dokáže analyzovat po významové stránce, kterou leckdo na povrchu nemůže odhalit. Ale zde je i vlastně kámen úrazu. Tohle ideologické pitvání mi přišlo místama opravdu zajímavé, až si člověk kolikrát řekne, že něco na tom bude, ale povětšinou jsem měl z toho pocit, že pan Žižek poukazuje na věci a souvislosti, které tam vnímá jen on sám. Nedokázal jsem se po celou dobu do toho "dostat" a celkový dojem spíše zklamání, ačkoliv mám pro tenhle typ dokumentů opravdu velkou slabost.

plakát

Stemple Pass (2012) 

Nejde mi do hlavy, proč autor tohoto dokumentu zamezil zhotovení titulků při promítání, leckomu by to sledování po tak náročném týdnu ve Varech usnadnil (ano únava hraje své a přiznám se, že se mi nepodařilo pochytit vše). Ono by to samo o sobě jako celek mohlo být zajímavé, jen člověk musí na tenhle typ experimentu přistoupit a zaujmout jiný postoj a hlavně se smířit s tím, že obrazová složka nehraje zásadní roli - když jde pouze o 4 záběry z různých ročních období. Jde spíš o sugestivní poslech mluveného slova. Každopádně, neberte moje hodnocení vážně. Nemůžu jinak popřít, že jsem ještě podobný film v kině neviděl a beru to jako zajímavou zkušenost. Ovšem je to k nevíře, ale taky patřím k těm, co v kině sem tam zalomili. :-)

plakát

Equilibrium (2002) 

Ač se příběh odehrává v budoucnosti, kde panují přísná pravidla, která zakazují jakoukoliv formu umění a nutí lidi brát drogu potlačující lidské emoce, vnímám snímek jako alegorii vyjadřující současný stav naší společnosti. Ve světě Equlibrium by totiž jakékoliv projevení emocí znamenalo narušení rovnováhy státu a riziko vyvolání globálních konfliktů jako třeba války a násilí. V příběhu je paradoxně samotný režim naprosto totalistický a speciální jednotky, co mají udržovat pořádek, sami vraždí všechny, kteří nejedou v zajetých linií. Podobnost nelze brát doslova, ale spíš vnímám určitou myšlenkovou spojitost s filmy jako třeba Matrix, 1984, Smrtihlav - věčné téma lidstvo a svoboda. K tomu připočtěte parádní akční scény, bezesporu inspirované Matrixem, díky kterým film neztrácí na dynamice. Rozhodně stojí za pozornost.

plakát

Arbitr (2013) 

Kontroverzní, zneklidňující a pokládající řadu otázek. Z počátku lehce zakřiknutý vědec John však postupně poodhaluje, co je jeho skutečnou "prací" a ve sledu vskutku mrazivých scén vychází najevo i motiv jeho činů. Představte si oficiální instituci, která rozhoduje o naší společnosti a nechává žít pouze ty, jenž mají pro lidstvo a planetu nějaký užitek. Ve filmu je tato situace naznačena ve formě představy hlavního hrdiny a on sám se s rolí "Arbitra" maximálně ztotožňuje. Přiznám se, že po shlédnutí jsem nevěděl, co si mám vůbec o tom všem myslet a popravdě nic ve mě snímek nezanechal.

plakát

Ve jménu syna (2012) 

Drsný příběh zaryté křesťanky Elizsabeth, která po tragické smrti syna a manžela zaměří svoji pozornost (resp. manželovu pistoli) na kněží, kteří mají co do činění se zneužíváním malých ratolestí. Téma je to po čertech zajímavé, ale velmi mě zklamalo zpracování a upřímně, celkový dojem je nijaký. Film se jednou tváří jako "vážná věc" a pak se zvrtne na "Tarantinovskou akční jízdu" a takle se to různě střídá. Vůbec mi ten model nesedl. Každopádně ta inspirace Tarantinem mi občas přišla okatá, kór v pár scénách, kde dokonce zazněla i podobně laděná hudba ala něco na způsob kapely Tito & Tarantula. Tohle jsou ovšem maličkosti na kterých mi moc nesejde, spíš si myslím, že by to šlo udělat o dost líp, aby výsledek víc zapůsobil.

plakát

Wadjda (2012) 

Křehký a sentimentální příběh mladé dívky, která se staví čelem k nepřízni osudu a neváhá pro svůj sen udělat cokoliv. Příběh se odehrává v zemi Středního východu a jak všichni víme, tamní společenská pravidla jsou nastavena zcela jinak než u nás. Wadjda moc touží jezdit na kole a v okolí naráží jen na nepochopení a to i od své matky, která je ji nejbližší. Sama se posléze přihlásí do školního kroužku v recitaci Koránu, aby si vydělala patřičný obnos za který by si kolo mohla pořídit. Snímek neklade na diváka nikterak veliké nároky, ale svou jednoduchostí a lidsky podaným příběhem je radost sledovat až do konce. Můj osobní top na letošním KVIFF z toho, co jsem měl možnost vidět.

plakát

Memento (2000) 

Jeden z nejvíce sugestivních snímků, co jsem zatím viděl - ať už příběhem, zpracováním i hereckými výkony. O to víc na diváka působí díky tomu, že veškeré scény nejdou chronologicky, ale v opačném pořadí. Během sledování jsem se defacto sám cítil jako hlavní hrdina (Leonard), který se potýká s výpadky paměti a interakce s divákem, tak funguje na jedničku. Člověk opravdu musí bedlivě dávat pozor, co se přihodilo v předchozí scéně a veškeré střípky z příběhu si skládat do ucelené mozaiky. Děj je sám o sobě napínavý a nepředvídatelný, že si nemůžete být jisti, co Leonarda vůbec v další scéně čeká. ÚVAHA NAD INTERPRETACÍ: Lenny to po té vloupačce, ze které si "odnesl" zranění hlavy, nikdy neměl jednoduché... :) Prakticky každá postava, se kterou je v příběhu v kontaktu, jeho handicap více či méně využívá a nemůže se nikdy na nikoho plně spolehnout. Ale to ani na sebe samotného, jak vyjde najevo. Memento má vskutku dokonale zpracovaný scénář a Christopher Nolan diváka velmi rád tahá za nos a vede na falešné rozcestí. Nejvíc si tohoto povšimnete, když už máte něco o Mementu přečtené a už jste ho párkrát viděli. Já sám se přikláním k tomu, že i když Teddy žádný neviňátko není, tak v podstatě po celou dobu mluví pravdu a s tím souvisí tato interpretace (indicie se dají vyčíst z těchto stránek - viz zajímavá je ta dělaná ve flashi). No vlastně spíš "pravdu" ve smyslu, že ten "práskač" a "zlý policajt" je on sám a Lennymu taky místama lže (např. scéna, kdy si ho Lenny poprvé fotí). To on mu volá a dává obálky pod dveře, což je myslím jasné, když o tom ví, že mu je tam ten "zlý policista" strká. Schválně se zkuste na něj při dalším sledování víc zaměřit. Řekl bych, že mu pravého Johna G. opravdu pomohl dopadnout, ale jaksi se mu to později vymklo z rukou, protože i on sám se ocitne v kruhu, ve kterém je hlavně Leonard. A kdo je vlastně Sammy Jenkins? Ten, o kterém povídá celou dobu Lenny je v podstatě jeho maličkost. Je to i znázorněné ve střihu, kdy pravý Sammy sedí v psychiatrické léčebně na židli a poté, co projde jeden z doktorů je na jeden snímek střižen sedící Leonard. Pokud Teddy mluví pravdu a pravý Sammy Jenkins byl šejdíř, který svůj stav hrál, tak největší nešťastník je samotný Lenny, který svoji manželku předávkoval inzulinem a v hlavě se mu to pěkně pomotalo dohromady. Soudě podle indicií a deníku, se dá vyvozovat následující. Leonard byl skutečně pojišťovací vyšetřovatel a jeden z jeho případů byl Sammy Jenkins, který vše hrál. Následně byl doma se svoji manželkou Catherine napaden dvojicí útočníku, jednoho sice zabil, ale od druhého schytal ránu do hlavy a přišel k dysfunkci paměti. Catherine útok přežije, ale se stavem Leonarda se nemůže smířit a v zoufalství, aby ho otestovala, dojde na předávkování inzulínem a tím pádem k její smrti. Na vyšetřování její smrti je nasazen policista Teddy a na hledáček dostává hledání druhého útočníka jménem John G. Leonard je v důsledku svého "stavu" shledán nevinným a je umístěn do psychiatrické léčebny (viz jednosnímkový záběr), kde se má se vším srovnat skrze poznámky a fotky. Zaměří se na svůj cíl najít a zabít Johna G. a stane se trochu paranoidním při honbě za pomstou. Uniká z ústavu a spojuje se s Teddym díky kterému dopadne druhého útočníka a je po provedení aktu vyfocen (fotka jak si šťastně ukazuje na hruď). Zdá se, že by mělo být vše vyřešeno, ale Lenny a jeho pamět se stává jeho noční můrou. Fakta se mu začínají pomotávat a ani smrt pravého Johna G. nezůstane v jeho mysli. Zde ho Teddy začíná využívat a na řadě je počet dalších Johnů G. a vidina, jak si společně zadělat i na pořádný balík. Ve filmu je jím na konci překupník drog Jimmy Grantz, který sice není John, ale do Leonardovi skládačky po Teddyho našeptávání zapadá. Po jeho zabití a vyjasňujícím dialogu Leonardovi dojde, jak se situace má a záměrně si udělá svého Johna G. z Teddyho a chce tak koloběh zastavit. Nebo jedná čistě z toho, že se s pravdou nedokáže smířit? Každopádně ví moc dobře, že si to nebude pamatovat a že bude opět chtít pomstít smrt své ženy. Setkává se s Natalie, která pozná auto a oblek své spojky (a zároveň milence), hezky si ověří Lennyho poruchu a taky jeho situace vesele využije, aby se zbavila Dodda, který po ni bude chtít peníze, protože byl Jimmyho parťák. Dodd ovšem není John G. a tak ho Leonard nezabije. Natalie, ale Lennyho začne litovat a pomůže mu s nalezením poznávací značky a následně pak odrovná Teddyho, který je vlastním jménem právě John Edward Gammell.