Seabeast

Rakouská metalová kapela Belphegor použila na začátku písně „The Devil's Son“ (z alba „Totenritual“) krátký úryvek z filmu. Jedná se o scénu v lese, kdy Otec Barre (Michael Gothard) kleje na jeptišky.

Rakouská metalová kapela Belphegor použila krátký úryvek z tohoto filmu na začátku písně „Swinefever - Regent of Pigs“ (z alba „Totenritual“). Jedná se o finální scénu vymítání v cele.

Americká kapela Deftones má na svém albu Diamond Eyes skladbu "976–EVIL", kterou pojmenovala po tomto filmu.

Film má vizuální kabát ve stylu italského gialla ze 70. let. Giallo znamená v doslovném překladu "žlutý", což vychází od časté barvy obalů giallo románů. Jednalo se o levné brožované série mysteriózních detektivek, vydávané nakladatelstvím Mondadori, jakýsi italský ekvivalent českých rodokapsů. Dnes se ale termín používá k označení filmů.

Závěrečné titulky ukazují trochu odlišný název filmu L'étrange douleur des larmes de ton corps, v překladu "Podivná bolest slz tvého těla".

Herec Liam Neeson v reálném životě prožil stejnou tragédii, jako jeho filmový Daniel. V roce 2009 jeho žena Natasha Richardson ve věku 46 let tragicky zahynula při nehodě na lyžích.

Některé obrazy byly inspirovány forografiemi Joela-Petera Witkina. Nejlépe zřetelný obraz beznohého muže s kapucou, který třese hlavou, je zvárněn podle Witkinovi fotografie "Man With No Legs" z roku 1976. Dále je film po vizuální stránce ovlivněn především dílem malířů Williama Blaka, H. R. Gigera a Francise Bacona.

Sidney Lumet, Michael Apted a Ridley Scott se snažili v době "přeživání scénáře" docílit toho, aby film dostal zelenou a začalo se na něm pracovat.

Bruce Joel Rubin řekl, že je scénář silně inspirován "Tibetskou knihou mrtvých", tibetsky "Bardo thödol", biblickým příběhem "Jacob's ladder" a oscarovým krátkometrážním filmem La rivière du hibou (1962) od Roberta Enrica, založeným na novele "An Occurrence at Owl Creek Bridge" z roku 1980 od Ambrose Bierce.

Nemocniční nosítka, která nesou Jakuba (Tim Robbins), byla úmyslně nevyvážena Adrianem Lynem. Jedno kolo jen lehce nadzvedl od podlahy, což způsobilo jeho chrastění a točení.

Funková skladba "My Thang" od Jamese Browna, která je slyšet v bujaré párty scéně, se nachází na Brownově dvojalbu z roku 1974 nazvané příhodně "Hell", v překladu "Peklo".

Drogový aspekt příběhu byl inspirován knihou "Acid Dreams: The CIA, LSD and Sixties Rebellion" od Martina Leeho a Bruce Shlaina.

V původním scénáři autor Bruce Joel Rubin vytvořil typické biblické peklo plné okřídlených démonů, rohatých ďáblů s kopyty, lidí se zobáky a podivnými objekty ležících náhodně okolo. Rubin byl inspirován dílem Hieronymuse Bosche. Ačkoliv se toto obecné ztvárnění démonů Lyneovi líbilo, přesto nabyl pocitu, že by to na diváky mohlo působit komicky. Rozhodl se tedy přepsat scénu Jacobova (Tim Robbins) sestupu do pekla; jedná se o scénu v nemocnici, kde je Jacob vezen na lůžku skrze metaforické peklo.

Adrian Lyne se nechal slyšet, že většina dialogů v úvodní scéně mezi vojáky byla improvizovaná samotnými herci, zejména konverzace mezi Georgem (Ving Rhames) a Jacobem (Tim Robbins) týkající se masturbace.

Bruce Joel Rubin napsal scénář začátkem 80. let na základě snu, ve kterém byl uvězněn v metru. Nicméně dlouho nemohl najít pro film producenta, protože studio moc duchařským filmům otevřené nebylo. Teprve po úspěších filmů Duch (1990) a Angel Heart (1987), které se staly hitem, studio svůj postoj ke scénáři přehodnotilo. Poté, co byl zvolen režisér, tak sám Rubin strávil přes rok s Adrianem Lynem na jeho vylepšování.

Režisér Adrian Lyne se ujišťoval, že Jakub (Tim Robbins) a jeho vize se nikdy neobjeví spolu ve stejném záběru.

Všechny filmové efekty byly natočené přímo na place, bez dodatečné postprodukce. Například scéna s "třesoucí se hlavou" je docílena natočením herce za rychlosti 4 snímků za sekundu. Herec jen mával hlavou, ale ramena nechal pevně na místě. Poté při normální snímkové frekvenci 24 snímku za vteřinu působí výsledek jako neuvěřitelně rychlý a hluboce znepokojivý.

Ve filmu seCésar (Eduardo Noriega) objeví kráčející prázdnou ulicí Gran Vía nacházející se v Madridu a to zcela bez aut a lidí. Tato scéna ze stala terčem diskuze kvůli filmu Ďáblův advokát (1997), kde se hlavní hrdina, kterého ztvárnil Keanu Reeves, taktéž objeví sám kráčející absolutně prázdnou ulicí Fifth Avenue v New Yorku. Pochybovalo se o tom, která ze scén byla plagiátorem té druhé, protože oba filmy byly zvěřejněny v tom samém roce.

Ve scéně, kdy César (Eduardo Noriega) jde to Sofiina (Penélope Cruz) bytu a strhává ze zdi její fotky, lze spatřit obrázek "Sandmana", což je populární komiksová kniha, která pojednává o světě snů. Její autor je Neil Gainman.

Režisér filmu Alejandro Amenábar dostal nápad na scénář po děsivých nočních můrách, které se mu zdávaly, když byl nakažen chřipkou.