filmajstr

Poslední tři díly série SAW mají dva zásadní problémy. Jmenují se Stolberg a Goldfinger. To, co skvěle odstartoval Leigh Whanell, na něhož (po rozpačité čtyřce) důstojně navázali Melton s Dunstanem, kteří sérii sedmým dílem relativně důstojně ukončili, se nedá s touto tuctovou a roztahanou nudou vůbec srovnat. Nejvíce mě však naštval závěr, který je snad z celé série tím největším antiklimaxem, jaký kdo mohl napsat. Dvě hvězdy za skvělého Tobina a Shawnee.

Ke zhlédnutí zde

Jsem zklamaný. Po Švýcaráku jsem očekával, že nám dvojice Kwan-Scheinert nadělí něco podobného, akorát ve velkolepějším měřítku. Před zhlédnutím filmu jsem se musel podívat na jednu scénu, o které mi řekli, že je vtipná. Pro mě nebyla. A tím se dostávám ke kameni úrazu - scénář. VVN je žánrový mix, který kombinuje drama, akční sci-fi a bizarní komedii - ale nic z toho pořádně není a nejméně právě komedií. Zatímco u Švýcaráku jsem si bizarnost celého konceptu užíval, tady jsem jen nechápavě kroutil hlavou a vůbec jsem se NESMÁL. Přitom tam BYL potenciál. Tvůrci se ale rozhodli pojmout film jako dramatickou a zároveň akčně laděnou sci-fi metaforu na lidský život s několika odlehčenými momenty a bizarními prvky... a výsledný mix mi zkrátka nesedl. Spolu s délkou, kdy prostřední část už jen variovala jednou již řečené a z vyprávění se stal kolovrátek scenáristické exhibice - kreativní, ale DLOUHÉ. O to víc mě mrzí, že kromě scénáře všechno ostatní funguje - herci hrají skvěle, s vizuálem jsem byl spokojený (i když byl místy z něj cítit nádech Marvelu, jehož VFX stylizaci moc nemusím), s netypickou hudbou jsem byl spokojený a myšlenka celého filmu je přeci jen originální a má přesah. Někde v těch papírech námětů a scénářů se schovává silný film, který by si mě získal a u něhož bych si dokázal představit, že bude po celou dobou hrát na dramatickou notu. Takhle je to ale snímek, který sedí na několika židlích naráz a výsledkem je vratké kývání po celou dobu stopáže. Dvě hvězdy za herce, technickou stránku a nápad.

Dost mě štvaly hlasité zvukové přechody, některé střihy mezi kamerami snímající Deodata mi trochu trhaly oči, ale v konečném součtu se jedná o přínosný dokument, který na Deodata, na jeho tvorbu a především na Kanibaly vnáší úplně jiný pohled, než jaký známe z médií. O kanibalských filmech Deodato nemluví jako o hororech, ale jako o dokumentech, a o násilí jako o něčem, co je silné a co známe ze života. Konec, kdy se ho ptají na násilí na zvířatech v Kanibalech, mě odrovnal. Poslední minuty dokumentu o smrti a neschopnosti mladých lidí čelit smrti jako takové byl skvělý. Osvěžující záležitost, doporučuji.

Naprosto obyčejný snímek o chlápkovi, který nahlas pronáší myšlenky, o kterých mnoho z nás ze studu pomlčí. Perfektní minimalistické herectví Bena Stillera a Austina Abramse a skvěle napsané dialogy spolu s chameleonskou kamerou Xaviera Grobeta (přecházející od ruční kamery po snové stabilizované záběry a zase zpět) činí z tohoto nenápadného snímku melancholickou, ale nikoliv depresivní záležitost. Film začne vcelku nenápadně a stejně tak i skončí, onen konec je však velmi silný a neždímá z diváka slzy násilím - u mě to šlo samo. Poctivé 4 hvězdy.

Syrový film pro silné nátury. Realisticky natočené scény, brilantní herecké výkony včetně dětských představitelů. Husí kůže a sevřený žaludek. Psychomasáž na úrovni Vinterbergova Honu. Jednoznačně pět hvězd a už ten film nechci nikdy znovu vidět.

I přes to, že Nedotknutelní vládli docela dlouhou dobu v mém žebříčku sociálních filmů, v nichž se řeší střet dvou naprosto odlišných světů, nemůžu si pomoct, ale Zelená kniha Nedotknutelné sesadila. Díky své pohodové atmosféře, skvělé chemii mezi oběma protagonisty a faktem, že se jedná o nemilosrdné zrcadlo rasistické Ameriky v 50. a 60. letech, navíc vyváženě zobrazené pro všechny strany. Smekám a lituju, že jsem film neviděl dřív.

Obsahově o něco slabší než Genlemani, ale i tak jsem si užil tento našlapaný thriller s vynikajícím Stathamem v hlavní roli. Poslouchat dialogy byla jedna radost, dějové zvraty byly skvěle načasované a dějové skoky dávaly hlavu a patu a bavily mě. Palec nahoru, pětihvězdu nedávám, protože se neubráním srovnání s Gentlemany. :-)

Jelikož znám osobně režiséra a mám povědomí o jeho stylu humoru díky jednomu krátkému filmovému počinu, humor a jeho provedení mě v tomto snímku vůbec nepřekvapil - humor je však natolik specifickým, že se některým divákům může zdát přehnaný nebo trapný, mně ale ne. Herci hrají dobře, dialogy jsou vypointované a formální stránce také nemám co vytknout. Proč tedy jen 4 hvězdy? Pro případ, že se Jardovi podaří natočit něco ještě lepšího než je Parazit. Raději budu hvězdičky u dalšího snímku přidávat než u předchozího ubírat. :)