Všechno, všude, najednou

Bohužel pro mě tenhle napjatě očekávaný snímek, na nějž jsem se těšil jako na potenciální film roku, překročil hranici mezi ulítlým bizárem plným hravých nápadů a neuspořádaným bordelem na kolečkách, kde je všechno jedno. A ne jednou. Vždycky se sice tak nějak vrátil do kolejí, jež jsem dokázal následovat a celou podívanou si užít, na pětihvězdičkový piedestal jsem ale zvyklý stavět soustředější snímky, u nichž vidím, že je mají tvůrci pevně v rukách. A takový dojem zkrátka u Everything Everywhere All at Once nemám ani náhodou, a to nejen proto, že finále mě emocionálně naprosto minulo. Děj se postupně dostane do takových otáček, takového gejzíru ničím nelimitované fantazie, že už se tam aspoň nějaký pevný bod - ne nutně "logický" smysl - hledá fakt těžko. Jo a některé fóry to tlačí tak na sílu, že se u mě několikrát dostavil pocit trapna. Hravost a originalitu oceňuju, za sebe bych ale pár otáček radši ubral. (19.05.2022)

Pro někoho film roku, pro někoho nesnesitelná sračka a pro mě někde mezi. Rozhodně se jedná o jeden z nejoriginálnějších a nejdivnějších filmů posledních let, ale bizární a ujetý není nutně výborný. Příběh je v jedné větě o ženě, která podává daňové přiznání a zároveň bude muset zachránit svět skrz paralelní vesmíry. Zápletka sama o sobě není nikterak objevná ani sofistikovaná, herecké výkony mi přišly podprůměrné ( číňani mluvící anglicky to celý film degradovalo o level níže, celý ten herecký projev vyzněl trapně), akce je docela málo a není to můj styl. Jackieho Chana jsem "žral" když mi bylo 13, ale v době Raidů a Night Comes for Us je tenhle kung-fu styl byť očividně sebeparodizující, tak už trochu nudný. Celý ten svět nemá žádné stanovené pravidla, nic tu téměř nedává smysl a je to chaos, ano je tu sice velká tvůrčí invence a spousta zajímavých nápadů, ale za jakou cenu hm? I za hranici trapnosti, cringefestu. Film je pocta Asii, ale bere si z ní převážně to, co mám rád nejméně tedy obskurní a bizární šílenosti z Japonské kultury a parodie na kung-fu a Hong-Kong 80.let, škoda, že film nebyl Rko, možná gore by tomu dodalo větší estetický punc, ale pro mne je to bohužel neuspokojivé a přemrštěná stopáž tomu moc nepřidává. Nepřišlo mi to ani vtipné až na pár menších momentů ( scéna s kameny) a těch světlých chvilek, které mě zaujaly- bavily bylo docela málo, rozhodně méně než jsem čekal. ( Finální fight s rychlou změnou lokací však působivý) a hravá režie to u mne vytáhne alespoň na lepší průměr. Víc nedám určitě né za střízliva. Docela se však divím tomu pozitivnímu přijetí, na to jak je to místy na hranici běžného vkusu diváka. Příběh 3/5. Akce 3/5, Humor 3/5, Násilí 0/5, Zábavnost 3/5 Hudba 3/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 2/5, Napětí 2/5, Emoce 3/5, Herci 2/5. (19.05.2022)

Na první pokus mě to hlavně v druhé polovině dost míjelo. Originalita neznamená automaticky divácký zážitek, hlavně když je to vypravěčsky ubíjející svou nekonečnou repetitivností. V devadesáti minutové podobě a s vytuněným tempem by to byl film roku i pro mě. Takhle je to natahovaný smyslový overkill. (20.05.2022)

"Jednou jsem se nudila a všechno jsem dala do koblihy." Tak to by mohlo dávat smysl. Já jsem se na to ale díval v dimenzi, kde to smysl vůbec nedávalo, nudilo mě to asi šest hodin a bylo mi zcela jedno, jestli to nějak dopadne. Nechci tady spoilerovat, ale je to dobrý - nějak to dopadlo. To už jsem se přesunul do jiný dimenze, ale i v ní jsem dospěl k závěru, že originalita není všechno. A to bych fakt čekal, že mě bude dost bavit film, kterej je plnej akce, předmětů v řitním otvoru, mývala a zběsilýho alfa Gong Gonga na invalidním vozíku. Nebavil. Možná to bude tím, že si před projekcí "nepudruju" nos nějakou tou lajnou. Takže v souladu s mým pověstným filmovým nevkusem mohu konstatovat, že nejzprofanovanější filmová cena je ve správnejch (párkovejch) rukách. (10.04.2023)

Název nelže. Tím vším, co se všude a najednou dělo, mě ale film spíše omlátil než omámil, a na milost jsem ho nevzal ani v závěru, kdy se ukázalo, že to mělo smysl a tvůrci očividně věděli, co a proč dělají. Kdyby to dělali třeba jen hodinu a půl, bylo by to pro mě stravitelnější. Těšil jsem se, Michell Yeoh je úžasná a žánrově je to krásně rozkročené jako kdyby režíroval a psal Džun-ho Pong... Ale na něj to zdaleka nemá. (22.02.2024)