DAPDO

Hlavně ze začátku se to chtělo strašně podobat Boratovi a bylo to celkem koukatelný. Jenže to trvalo jen deset minut. Pak totiž hlavní hrdina spadne do sudu s lákem a probere se po 100 letech. Jsou tisíce možností, jak z toho vytřískat dobrou komedii, ale způsob, jakým se to pojalo tady byl asi ten nejnešťastnější. Od té doby jsem se totiž ani jednou neusmál a dokoukal nakládačku jenom z povinnosti.

Slušnej masakr. Nebyl čas ptát se, kdo je kdo, bylo na to jen 80 minut, takže se to vzalo řádně od podlahy. Kdyby vymysleli podobnou “hru” u nás v práci, s přehledem a bez výčitek vyhraju :-)

Ani nevím proč, ale tenhle film mi byl od začátku strašně sympatickej. Až na Karla Rodena pro mě neznámí herci, pohodovej příběh z prostředí cyklistiky a vůbec nevadí, že byl smyšlenej. Super oddechovka na odpoledne - 60%.

Komando kurdských divoženek si to rozdává s IS. Určitě silný téma, který se někde děje, ale ve filmu mě to absolutně neoslovilo a byl jsem rád že byl konec.

Americký rodinky si jezdí vlastním autem na večeři do restaurace, i když to mají kousek od domu. Hlavní hrdina se svým kolegou jim jakoby jedou přeparkovat auto v rámci služby podniku a vykradou je. Víc debilně se to asi nedá vymyslet. Až jednou zloděj narazí na spoutanou holku v bytě zazobance, ze kterýho se vyklube nejenom psychopat, ale i člověk, kterej rozumí veškeré elektronice a má doma na dálkový ovládání snad i splachování hajzlu. Zlodějíček se rozhodne holku zachránit, psychopat zase zničit zlodějíčkovi život. Všechno směřuje k předvídatelnýmu finále, který se taky nakonec stane. Před dvaceti rokama bych byl z filmu asi nadšenej, ale už jsem asi starej a teď u těchto filmů hledám chyby a nelogičnost, kterejch se tady najde fakt dost.

Absolutně nebudu sdílet většinový nadšení. Vztahy poláků a ukrajinců vidím každej den v práci a stejně jako tady ve filmu mě neberou. V hodně případech jsem měl problém odhalit kdo je kdo a proti komu vůbec jde. Poslední půlhodina vraždění je masakr, ale bylo tak to jediný, co mě z těch 150 minut zaujalo.

Ritchie se snad už nadobro vrátil k tomu, co mu sedí nejvíc. Moc jsem si nedokázal představit, jak bude fungovat spojení zrovna jeho a Stathama, ale byly to zbytečný obavy. Ritchie jako vždycky klade důraz na detaily, takže příběh je vysvětlenej polopaticky a divák si nemusí nic domýšlet a akce je jako vždycky na jedničku. Sice moc nepětkuju, ale nepamatuju si za poslední cca rok lepší akční film, takže dávám plnou palbu.

Za posledních 40 minut by někdo potřeboval uříznout minimálně jednu kouli, to ale nemůžu udělat, takže jedna hvězda dolů. Film, ve kterým neuvidíte ani jednu vraždu v přímým přenosu, vraha znáte v polovině a absolutně tomu chybí jakýkoliv napětí. A ten závěr, kdy vyšetřovatel poslouchá vraha, kterej si z něho dělá prdel a vykope snad deset děr do země mě odrovnal.

Jirka Schmitzer jako Krakonoš se objeví vždycky na chvilku třikrát za pohádku a Jitka Schneiderová jako Hejkalka mečí celou dobu jako koza. Dřív se točilo spoustu pohádek, ale některý z nich jsou teda peklo.

Jako kriminálka je to hodně slabý - žádný napětí, emoce, případ taky né moc zajímavej, nefungovaly ani pokusy o vtip mezi oběma kriminalistama, do toho strašná móda devadesátejch let. Druhou hvězdu ale přidám za Ondru Vetchýho, kterej se v brněnský inscenaci odehrávající v Brně prohání po plovárně v ručníku SPARTA ČKD PRAHA kolem pasu :-).