Režie:
Miroslav SobotaScénář:
Michaela ČernáKamera:
Peter BeňaHudba:
Václav ZahradníkHrají:
Marek Libert, Jiří Schmitzer, Antonín Molčík, Jaroslava Obermaierová, Jitka Schneiderová, Magdaléna Gracerová-ChrzováObsahy(1)
Pohádka vypráví o krkonošském mlýně, který je údajně zakletý, a o tom, jak se z krásné dívky stala hejkalka. Mladá mlynářova dcera Bětka (J. Schneiderová) byla hezká, ale líná a sobecká. Když zle odbyla starého pocestného, který jednoho večera u mlýna požádal o nocleh, pán hor Krakonoš (J. Schmitzer) ji potrestal. Zaklel Bětku do podoby hejkalky – podivné pohádkové bytosti. Jen láska může dívku napravit a mocné Krakonošovo kouzlo zlomit… (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Tak neskutečně pozitivní a hlavně dobře udělaná pohádka se jen tak nevidí. Ačkoli na této pohádce o Krakonošovi, pyšné a sebestředné Bětce a neskutečně hodném, pracovitém a učenlivém Vítkovi není snad nic jiného než na spoustě podobných kulisových pohádek, jedno přece jen tady hraje prim - vše do sebe neskutečně zapadá, pohádka sviští jak má, zaujme jak mladé, tak i staré a má neuvěřitelně kladný a vzdělávací náboj. Tohle je jedna, ne-li jedna, z mála kulisových pohádek devadesátých let, která se opravdu povedla. PS: skvělé nářečí, které spoustě dětem ukáže, že se v Čechách nemluví jen čecháčsky ()
To hejkání Schneiderové už bylo ke konci čím dál směšnější. Schmitzer Krakonoše pojal, jako by byl na houbičkách, a zvlášť jeho táhlá poslední slova zněla taky jako hejkání. Vůbec netuším, kam zmizela služebná v podání Chrzové, na tu jedinou se tam dalo dívat, neb Scheiderová vše hraje (teda hraje, to je v jejím případě možná moc nadnesené) na jedno brdo a tváří se pokaždé stejně. Ale líbil se mi interiér mlýna, pantáta v podání Antonína Molčíka a pokus o dekoraci lesa podobně reálně jako v Krkonošských pohádkách. Jo, toho nářečí taky nemuselo být tak moc, už to posléze tahalo za uši svou nepřirozeností. A taky ten pes hrál docela slušně a jediný nemluvil nářečím! Vlastně - nemluvil vůbec. Ale jestli v nářečí štěkal, to vám nepovím, takový odborník na psí řeč nejsu. ()
Nafoukaná, líná a protivná dívka je po zásluze potrestána Krakonošem. Naštěstí se objeví nápadník, který o ní stojí. I přes chybu v postupu se jí podaří osvobodit. Schneiderová divně kňučí, ostatní divně mluví. Začali strašlivým nářečím, končili ale čím dál více česky. Myslel jsem, že je pohádka o dost staršího data vydání. ()
Chcete se (nechápu proč) seznámit s osobou milou, jak zarostlý nehet? Jděte do mlýna, mlynářovic dcera je přesně taková. Po jejím zakletí, které její iritující existenci obohatí ještě o iritující zvukový projev, se objeví chlapec, šeredný sice, ale čistého srdce, posléze i čisté tváře a vše tak dospěje ke šťastnému konci. Hvězdami filmu jsou Krakonoš a pes Louda. ()
Vcelku milá pohádka, která by diváka po víkendovém obědu docela potěšila (jednoduchost,kulisy,herci,jejich výkony), ale.... ten jazyk, nebo spíš nářečí, to je otřesný! Nevím, jestli zrovna v oblasti Krkonoš se mluvilo takhle (příjde mi to jakési divné), ale každopádně se to skoro nedalo poslouchat! Dvakrát škoda. ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize
Reklama