pipapa

Seriály, zvláště historické, mám hodně ráda, ale tohle opravdu NE !!! Zajímavá historická látka je zde podána tou nejnezáživnější formou, jakou jsem kdy na toto téma viděla. Scénářem nezajímavá, totálně prázdná, neakční, unylá, extrémně zdlouhavá kostýmní fraška. Herecké obsazení katastrofální kromě několika vyjímek, jako např. Henryho Cavilla, který by jako Jindřich VIII. sedl určitě mnohem lépe. Nejrušivějším elementem celého seriálu je totiž hlavní představitel - odpudivý, slizký, gelem napajcovaný a herecky totálně nevýrazný J.R.Meyers. Opravdu se mi z tohoto plejboje po celou dobu zvedal žaludek. Dalším velmi rušivým elementem je podle komerční šablony podávaný sex = náznaky sexu pomocí kamuflovaných sex-scén, kde některé, i když nejsou vůbec explicitní, jsou odporné. Scéna, kdy panovník potká jednu ze svých nastávajících kdesi na chodbě nebo v úřední místnosti a nechá se hned na místě bez okolků orálně uspokojit, je historicky i umělecky úplně vedle, hnus... To, že i zde je ženská nahota povolena do jisté míry, zatímco mužská, obzvláště ta full-frontal, je totální tabu, mě v těchto vysoce komerčních produkcích už vůbec nepřekvapuje. Ani ten dobře mířený = spekulativně sofistikovaný záběr na obnaženého Henryho Cavilla na věci nic nemění, spíše ji potvrzuje...Fingovaný sex je podvod, a jako vždy a všude, tak i zde mi absolutně vadí. Raději film bez sexu a nahoty, než film nabitý podvodem a vyspekulovanou nahotou...Na tento seriál opravdu velmi ráda a rychle zapomenu.

Celý příběh podán v silně teatrální vizuální a vypravěčské formě. Reálný děj a jeho napětí je tím ale komletně zničeno. 55-letý Kazuo Hasegawa zvládl svoji dvojroli profesionálně, i když ve svých 27 letech, kdy hrál tuto roli poprvé, mohl být ještě zajímavější...Ukázky tradičního japonského divadla, zejména ukázka v závěru filmu, jsou nádherné, dokonalé, dech beroucí.

Totálně zamerikanizovaná, včetně mluvy, BBC produkce. Bez potřebné informace by mě ani ve snu nenapadlo, že to je opravdu produkce BBC. Americký styl a hlavně americký akcent jsou mi hodně proti srsti. Námět/děj této filmové/TV adaptace literární předlohy z amerického kontinentu mi neříká ale vůbec nic. Nezábavné, plytké vyprávění o ničem, tedy já jsem se vůbec nedobrala, o čem to je, jak mě to nudilo a jak mi ten US-akcent zvedal žaludek... Proti gustu žádný dišputát, ale snad jen pro velmi nenáročné diváky.

Svým způsobem a po mnoha stránkách ojedinělé dílo, na které jsem si musela chvilku zvykat, než jsem přišla na to, v čem tkví jeho vysoká kvalita a jedinečnost. Bohaté zkušenosti režiséra s animovaným filmem jsou zde dobře patrné a Borowczyk se tímto skvostem zařadil do nevelkého stáda jedinečných a nenapodobitelných mistrů. Škoda, že jeho další tvorba, zejména ta rádobyerotická, byla víceméně už jen úpadková.... Blanche je ale masterpiece, kde Borowczyk předvedl svůj dokonalý smysl pro kompozici, totální kontrolu prostoru i herců, tzn. zde není absolutně dovolena jakákoli improvizace. Posedlost detailem, spoustou dobových i oné době neodpovídajících rekvizit - i zvířata jsou zde nenásilně a trefně použita spíše jako rekvizity. Práce kamery je unikátní a má rozhodující podíl na vysoké kvalitě filmu...Herecké obsazení nemohlo být lepší v čele s Michelem Simonem a pro mě velmi zajímavou Denise Péronne. Zahlédneme zde i slavného liliputána Roberta Le Nain z ještě slavnějších filmů o Angelice...Úvodní několikavteřinová erotická scéna - Blanche vylézá nahá z koupele - je chytrý malý Borowczykův trik, po němž teprve přijde ten velký, opravdový trik = po celých zbývajících devadesát minut už neuvidíme ani obnažené koleno. Erotika by totiž úplně zničila tu krásnou a tvrdě kontrolovanou konstrukci celého díla...V počátku lehce komický děj plyne vlastně bez větší akce, ale jak děj postupuje, zvyšuje se, mistrovským Borowczykovým vedením opět bez větší akce, i jeho vnitřní napětí a vše končí absolutní tragédií...Technický/vizuální poklad pro filmové fajnšmekry!

Nuda, otrava, v celém filmu se vlastně nic neděje a ani patetický konec to nezachrání.

Velice ukřičený film, který nemá hlavu ani patu. Felliniho renomé jednoho z nejkvalitnějších režisérů všech dob určitě nepotvrzuje. Ale dejme tomu - začátky teprve se rozvíjejícího umělce...Film má přinejmenším alespoń docela příjemný komický nádech. Téměř permanentně vystrašený a zoufalý novomanžel s neustále vyvalenýma očima je ale chvílemi už mírně otravný. Jinak narychlo vypadá a působí jako Charlie Chaplin.

Herci velmi dobří a vhodně obsazení, dokonce i poněkud vyzáblá a dětsky působící Genevieve Bujold předvedla skvěle prudkou, sebevědomou a mocichtivou Annu Boleynovou. Výprava kvalitní. Dialogy/ bonmoty místy velice vtipné.Film ale jinak velice povrchní, lehce plynoucí, v ca. 140 minutách žádné větší vzrušení ani hlubší průnik do charakterů postav nebo do politických a společenských propletenců oné doby. 140 minut sledujeme vlastně jen Jindřicha VIII., posedlého touhou získat mužského potomka, následníka trůnu. Takto jednoduchou a celkem nezáživnou dějovou linii nemohla zachránit ani herecká legenda a extratřída Richard Burton. Na jedno zhlédnutí kvalitní zábava, kdy 140 minut uběhne jako voda. Podruhé bych se ale už určitě více či méně nudila, i když Burtona mám velmi ráda a obrazový formát 2.35:1 je můj nejoblíbenější. Slova v závěru filmu o dlouhé slavné vládě své dcery Alžběty (Alžběta I.) Anna Boleynová pravděpodobně nikdy nepronesla, i když to mohlo být její vzdálené mlhavé přání.

Režisér Filip má svůj osobitý styl - zdlouhavý,unylý,neakční,občas až nudný. Seriál F.L.Věk je toho nejlepším důkazem. Scénář Otty Zelenky je,možná či právě díky tomuto unylému stylu,málo dynamický a ani plejáda kvalitních herců nedokáže pod vedením pana Filipa probudit seriál z jeho unylé ospalosti.Korunu všemu pak nasadili tvůrci seriálu hojnými a často velmi dlouhými hudebními,pěveckými a divadelními vstupy,které značně narušují plynulost děje a jsou pro diváka,který prahne po příběhu a akci,značně otravné.Dalším velmi rušivým elementem,jinak velmi povedené výpravy včetně jednotlivých rekvizit,je líčení očí pražských dam,konkrétně sester Butteauových ve stylu šedesátých let 20.století.Půlmetrové umělé řasy zalité do tučných černých očních linek určitě nepatří do doby konce 18.století.Paula (Jana Brejchová) vypadá v některých záběrech spíše jako sexbomba a la Brigitte Bardot než jako měšt´anská dcerka z konce 18.století...Pár povedených scén si ráda časem připomenu,ale u kompletního seriálu se už nudit nemíním.

Těžkopádný, nezábavný, zdlouhavý a téměř napětí postrádající seriál z DEFA produkce. Gojko Mitič a polská BB mi v této NDR produkci opět vůbec nesedí. Plytký scénář , omílající stále dokola to samé, nahrazuje většinu filmu konkrétní akce, které, když už se poskrovnu objeví, jsou nelogické, pohádkové, zprstuvycucané. Ačkoli vždycky upřednostńuji tzv.socialistickou kinematografii, tak tohle mě opravdu nebere. Alfred Struwe, neuvedený na ČSFD i jinde mezi účinkujícími, ač hraje jednu z hlavních rolí, je zde veden režisérem a autorem seriálu (Rudi Kurz) nevýrazně, nemastně, neslaně. Jinak je tomu ale ve volném pokračování Archivu smrti, v seriálu Nemilosrdná fronta od stejného režiséra i autora, kde dostal Alfred Struwe příležitost předvést své excelentní a jedinečné herecké umění v plné míře.

Felliniho opuletní a bizarní mišmaš o problémech běžného života - zde mužská nevěra, psychická traumata podváděné manželky a její nelehké smíření a vyrovnání se s tímto faktem. Technicky/vizuálně naprosto dokonalé dílo, to se musí tomuto až nehorázně přeceńovanému mistrovi přiznat. Veškerá snaha ale nakonec vyšumí do prázdna, neb kromě opulentnosti v podobě šminek, šatových kreací a často až bizarních scenérií film nenabízí nic jiného. Felliniho erotika je příliš sofistikovaná, tj. veškerá žádná, a daleko za poměrně explicitní, ale stále vysoce uměleckou erotikou Pasoliniho. Mužské publikum si zde určitě najde nějaký ten pěkný kousek "masa", ženské publikum se musíme oproti tomu spokojit s bandou starých dědků. Mistr sice prý zbožńoval ženy, ale ženy-divačky úplně opomíjel, těm vlastně nikdy nic pořádného nenabídl. Masina dobře kontrastuje se svým velice výstředním ženským okolím, ale jinak mi tady vůbec nesedí. Konec filmu je na celý ten více než dvouhodinový humbuk poněkud nemastný,neslaný. Film se řadí víceméně do kategorie "jednou-a-nikdy-více". Caterina Boratto (zde Giuliettina matka) dostala o deset let později svoji nejkontroverznější, ale zároveń nádhernou roli v Pasoliniho politicky nekompromisním snímku Saló aneb 120 dnů Sodomy jako signora Castelli, jedna ze tří lehkých dam - vypravěček.