Kulmon

Rivette mne už jednou unudil k smrti ve své tříhodinové uspávačce Célina a Julie ... Tentokrát sledujeme tvorbu jednoho obrazu, který je osudovější, než si kdokoliv dokáže představit. Už jsem pár čtyřhodinových filmů viděl, ale přiznám se, že jsem měl před zhlédnutím Krásné hašteřilky nemalé obavy. Sledovat čtyři hodiny malování jednoho obrazu, koho by to mohlo bavit, říkal jsem si. Jenže charismatický Michel Piccoli a krásná Emmanuelle Béart mne přesvědčili, že to bavit může. Ba dokonce jsem se ani na vteřinu nenudil. A ty čtyři hodiny utekly fakt rychle!

Jednou hrajete ctihodnou královnu Alžbětu II., podruhé nevěrnou manželku, která nechtěnému divákovi nechává pohledem obtěžkat své bobří zviřátko ... Režisér Peter Greenaway je původně malíř a je to dost znát. Veškeré dekorace jsou barevně vytříbené a divák gurmán si tak jistě pošmákne. K tomu hraje výtečná hudba a Michael Gambon vede sáhodlouhé nikým nepřerušované monology na téma zrádlo, sex a další radovánky. Málo řečí, o to více akce zase v podání Helen Mirren. Škoda jen, že druhá půlka filmu nebyla trochu prostříhána.

Jeden z nejzábavnějších hororů, které jsem kdy viděl. Rozhodně horor, který jsem viděl nejčastěji, a který mne v dětství spolehlivě pobavil i postrašil. Jak vidno, k tomuto účelu slouží dodnes. Podivný dům obehnaný zámky, páreček úchylů a nejedno tajemství.

Ať už to je mystifikace, která opomíjí všechny důkazy proti, byla krásně natočena. Pravdu se stejně těžko dozvíme. Ale tenhle snímek působí. Jestliže film samotný mi připomněl Zodiaca (2007), pak závěrečná Costnerova řeč film Pan Smith přichází (1939). Všechno to jsou skvosty, které mám moc rád a JFK patří (ode dneška) k nim.

Hodnotím SE verzi (2 hodiny 43 minut). Film, který se podobně jako legendární Ponorka z roku 1981 odehrává valnou většinu pod vodou. Nemáme sice o potapěče takový strach, ovšem to nebrání tomu, abychom zažili neobyčejný filmový zážitek. Cameron prostě umí a triky jsou na tehdejší dobu dokonalé. Vidím v Propasti i některé věci z o 20 let mladšího Avataru (např. Bublina).

Tento film mi velmi připomínal atmosférické německé horory z 20. let. Všechny ty kostelíky, hřbitovy, šlechtická sídla, podívní faráři... Leckde však zůstal film bohužel i zpracováním ve 20. letech.

Film o židovi, který se stává komunistou i dobrým Němcem. Pravdivý příběh Salomona Perela o jednom neskutečném životě. Agnieszka Holland zde nepopiratelně prokázala režisérské kvality.

Western byl již dávno před natočením tohoto snímku považován za "mrtvý žánr". Kevin Cosner dokázal, že tomu tak není. Natočil western nevšední a přitom krásný. Film o bílém muži, který si získal srdce indiánského kmene Lakotů, aby se stal jedním z nich. Snímek má jen jednu vadu... Ty 2 hodiny 53 minut utekly strašně rychle...

Dvouhodinový akční masakr, jehož tempo má velmi slušnou kadenci. Příběh ovšem zcela banální, setkáváme s vyloženou naivitou. Klasická střílečka, kdy mrtvoly vyskakují po smrti dva metry do vzduchu, aby udělaly poslední parakotoul. Ale to se v hongkongské produkci celkem očekává.

Woodyallenovská variace na Bergmana šmrncnutá Dostojevským. Když ono to ale vůbec nefunguje! Zločiny a poklesky dokládají, že Allenova produkce v 80. letech daleko zaostává za filmy z jeho prvního desetiletí. To co ho proslavilo byly pseudointelektuální kecy o sexu, při nichž mu navíc zdatně sekundovala Diane Keaton. A tou Mia Farrow ani při troše snahy prostě není. Tím netvrdím, že se taková snaží být, ale nejde jí to s Woodym tak hezky. Já Woodymu věřím, že ho baví natáčet filmy, ale přijde mi, že se na prahu vlastní padesátky hledal (a nenašel). Anebo prostě stárnul. Anebo prostě stárnu já.