ArsenalEagle

Excelentní Hunnam v nečekaně komorním životopisném filmu, který nabízí úchvatnou Amazonii, přičemž odbíhá i do jižní Anglie, Londýna a na frontu Velké války. Jde o relativně dlouhý film, co zrovna neoplývá strhujícím tempem, akcí a nebo množstvím dobrodružných částí, ale scenérie a výborné herectví celého ansámblu se slušně budovaným napětím dokáží dostatečně udržet pozornost. Je škoda, že podobné filmy prostě nemají úspěch, protože je prostě široké publikum neumí tak úplně strávit.

Já jsem to chtěl původně celkem zhejtit, protože inspirace super Superbadem je víc než zjevná, a já ty holčičí předělávky fakt nemusím. Ale pak jsem si film pustil, a vono to nakonec nebylo vůbec špatný, naopak. Teda né, že bych se furt smál, ale některý scény a hlášky byly až překvapivě vtipný, svěží a vůbec docela i originální. Škoda, že Wildová se před kamerou ani nemihnula, na ní je radost pohledět, ale myslím, že režijní debut se jí podařil náramně, hlavně bych jí do podobného stylu vůbec netypoval. Sudeikis je s plnovousem k nepoznání a je škoda, že nedostal víc prostoru. Takže nakonec hodnotím dost pozitivně, kreativita a občas i opravdu vtipné momenty jsou v dnešní generické ultra přecitlivělé a hatefree době, kdy vznikají scénáře jak přes kopírák, opravdovou vzácností. A Booksmart je mi ještě sympatičtější, protože si dokáže i ve sluníčkovém 2019+ udělat prdel z dnes tak taboo témat (i když si to asi dokáže obhájit jako psychologický rozbor mladé lesby, důležité ale je, že vtipně). PS: kdyby měl Jonah Hill vagínu, vypadal by přesně jako Feldsteinová, ta podobnost je až děsivá (OK, právě jsem se dozvěděl, že jsou sourozenci, to mnohé vysvětluje). PSS: mám po tomhle děsnou chuť pustit si McLovina.

U prvoplánové parodie na životopisná dramata muzikantů byste nečekali, že bude hudební vložka tak kvalitní a chytlavá. Hlavně ústřední Walk Hard nebo Guilty as Charged jsou pecky a přímo z nich čiší legendární Cash. JCR byl pro mě vždycky až ten další a třeba Ferrella, se kterým si je typově nejpodobnější mám o něco radši. Každopádně tady hrozně mile překvapil, i když mě primárně nalákala Jenna Fischer.

Skvěle vybudovaná atmosféra a prakticky nekončící strhující napětí od začátku až do konce. Fakt, že se vše točí kolem jedné lodi a naprostá většina záběrů je právě z a nebo na Greyhoundovi jen podtrhuje celkový dramatický dojem. Takhle krátká stopáž je u vojenských filmů docela výjimkou, ale v tomto případě ji kvituji, protože film ani na minutu nezačal nudit. Hanks jako vždy výborný.

Aby mi u animáku vytryskly slzy z tak emočně nadupaného závěru, to už se mi dávno nestalo. Nádherný barevný film, s krásným poselstvím, neokoukatelným příběhem a kouzelným vizuálem z latino světa. Rozjezd je sice maličko pomalejší, ale celkově jen málo chybí k dokonalosti.

Pro někoho kdo vyrostl na Čtyřech z tanku a psovi (těch knižních tedy) a jejich legendárním Zrzkovi, hraje tento film strašně moc na nostalgickou vlnu. Rusáci zas a znovu vytvořili jak jinak než velikášský vojenský film plný hrdých odhodlaných soudruhů, kteří se ničeho nebojí a jejichž schopnosti jim závidí i standartenführer Klaus. Vizuálně překvapivě dobré, bez různých spešl výbušných efektů bych se sice obešel, ale ve své podstatě nevadily. Vypnout mozek a je to víc než ucházející akční biják s jen pár hluchými místy.

Den mega blbec, k tomu náročné poslední měsíce a dlouhodobý problém se zvládáním vzteku. Takže když už se to nakonec nakupí bez upouštění páry až přes čáru, prostě bouchneš. A Douglas bouchá postupně, další a další zábrany se zpřetrhávají a pohodář, co chtěl jen Colu za půl dolaru, se mění ve chladnokrevného člověka bez svědomí. Občas to nutkání cejtím, ale tak, je důležitý nenechat to eskalovat do nekonečna a nedusit to v sobě, upouštět pomalu a držet se v zelené zóně.

Nadstandartní množství akce a skvělé chemie (chvilku to trvá, ale nakonec opravdu funguje) obou hlavních protagonistů, kteří nešetří úsečnými sarkastickými poznámkami, naprosto uzemňuje a všechny možné slabší články odsouvá na hodně vzdálenou kolej.

Konečně po letech výborný český film s vynikající atmosférou. Herecký koncert všech hlavních představitelů, přesná režie, hodně temná hudba a skvělá kamera. Slušný psychologický rozbor Mikoláška, který sice místy přidal některé nepochopitelné otazníky, ale jinak ho vykreslil velmi zajímavým způsobem. Vidím paralelu jeho mladšího já za Velké války a jeho já během procesu. Loajalita (a nejspíš i láska) Františka je až zarážející, ale na to se možná zaměřím až někdy příště. Ve finále jde o na české poměry dlooouho neviděnou kvalitu. PS: homosexuality a nahoty je zde nečekaně hodně, ale neruší.

Perfektní Ferrell v relativně vážné roli (výkonem mi malinko připomněl Carreyho v Trumanovi, i když Jim byl naprosto famózní a srovnat to úplně nejde). Výborně vygradovaná zápletka, jejíž kousíčky do sebe jeden po druhém postupně zapadají, až tvoří ucelený a logický celek. Samotný Ferrell je doplněn o děsně roztomilou Maggie, přičemž je zaštiťují dva ostřílení profesionálové Hoffman s Thompsonovou. Příjemně originální se spoustou geniálních nápadů a hračiček. Překonalo očekávání.