Volný pád

V autě bez klimatizace v dusným dni uprostřed nehybný kolony je k nepřežití, tak proč si neudělat procházku skrz město za dcerkou. Jenže se to kvůli různým vyčůránkům a pobudům docela komplikuje. Osmdesátpět centů za colu, sakra, kde to žijeme? A že hamburger má daleko k tomu na obrázku? No to se nedivme, že Billovi ruplo v bedně. Prostě den blbec, který nemůže končit nijak nudně. Obzvlášť když je naším průvodcem Michael Douglas. (18.03.2012)

Jeden den v životě středostavovského "AMERIČANA", který je na konci. Poslední den Billa "D-Fense" na cestě domů džunglí >v(e)lkoměsta< , poslední tragický den na cestě, ze které není návratu... A jeden den v životě policisty, který je poslední den v práci a rád by domů... Ty dva osudově spojí jeden horký den, plný depresivní nervozity a napětí, tam na molu ve Venice, "souboj mezi padouchem a šerifem". Skvělé společensko-kritické drama se satirickým podtextem, skvělý film na téma marnosti, ignorace, netolerance, zloby a násilí v současné (a vlastně nejen) Americe... (24.06.2006)

"Slyšel jste někdy rčení: Náš zákazník, náš pán? No tak ... já jsem zákazník." Jsem kliďas, kterého nic na širém světě nedokáže vyvést z rovnováhy. Ale jestli budu ještě jednou stát v zácpě jenom proto, že si nějaký politik mastí kapsu neustálými opravami nepoškozené silnice, tak se projeví má mírumilovná povaha, s jejíž pomocí si prostřílím cestu do Poslanecké sněmovny, abych mu mohl osobně poděkovat. A tímto děkuji D-Fensovi za manuál, kterak se mám domoci svých práv ve vietnamské večerce, u Maca, při napadení gangem či setkání s nemravně bohatými snoby. Třeba se to jednou bude hodit. (25.11.2012)

Koho by nesrala dopravní zácpa plná nervózních lidí spěchajících do práce, šišlající ťamani s touhou proniknout na náš trh, smradlaví negři s motýlkama obtěžující své okolí a plný parky somráků? Z nějakého důvodu to je však většina z nás schopna přejít a řešit pouze konzumní kolotoč. Práce, nákupy a spát. Nám ostatním nezbývá než vzít baseballovou pálku, nůž nebo bazuku a jít světu ukázat, že s náma teda vyjebávat nebude! Další variantou je tento film. Něco podobného jsem dlouho hledal a především scény s nasraným Douglasem mě neskutečně bavily. (19.06.2011)

"JDU DOMů! UHNI MI Z CESTY, TY SRÁČI!" Dusná a smradlavá atmosféra do běla rozpálené velkoměstské džungle, kterou prochází Rambo v bílé košili s kravatou a brýlemi ve vynikajícím podání k nepoznání proměněného Michaela Douglase. Jako mladší jsem bral VOLNÝ PÁD jako takovou divnou akční komedii s hořkým jazykem. Bavil jsem se u toho, jak to hrdina nandá každému, kdo se do něj sere, ale neztotožňoval jsem se s ním, jeho problémy mi byly cizí. Dnes už chápu. Denně nás otravují tisíce drobností, proti kterým je slušný člověk často naprosto bezbranný. Nebo není? Jak píše Lima, je škoda, že je hlavní postava psychicky labilní se sklony k násilí (i když je to tak realističtější), protože je tím vlastně zbaběle omlouváno co dělá a tvůrci tím berou divákovi jeho hrdinu. Proč se nemohl nasrat normální obyčejný průměrný slušný člověk? Toho v příběhu zastupuje Prendergast, dobrej chlap i policajt, se kterým se život taky zrovna nemazlil a nemazlí (smrt dcerky, hysterická manželka, despekt kolegů a šéfa v práci) a který se od hrdiny naučí, že člověk si musí umět v životě dupnout, ale nemůže to být dupnutí na něčí krk. (09.12.2007)