dO_od

// Charles, Diana, Železná lady, IRA...ve čtvrté řadě se pojedou velký bomby (pun intended) a tvůrci jsou si toho dobře vědomi. Už první epizoda se tak rozjíždí ve velkém tempu a musím říct, že jestli nějaká řada může překonat genialitu té první, je to právě tahle. Z Joshe O'Connora se navíc stává jasný tahoun seriálu a Emma Corrin je už po pár minutách naprosto k sežrání, takže jo, tuhle sérii si fakt užiju.

// Chápu ten záměr natočit X-Meny maličko jinak. A do jisté míry to tady i funguje. Jenže...jenže polovinu scénáře se prostě neděje nic významného, navíc se nedaří budovat postavy, takže pořádně ani vztahy, chemie mezi děckama moc není a po Dámském gambitu vím, že Anya Taylor-Joy umí podat daleko lepší výkon. Vizuálně je to OK, akce ujde, hororový scény mi přijdou dost potlačený a asi by to sneslo tvrdší rating. Některé motivy jako třeba sexuální zneužívání tam jsou načaté, ale nedotažené. A je to strašná škoda, protože v jádru je prostě vidět snaha pojmout to celé trochu originálně. Žádná pecka to není, ale peklo jako X-Men Origins: Wolverine to taky není. 6/10

// Tak dlouho si u Disneyho nikdo nevěděl rady s tím, co chce vlastně Mandalorian být, až se z něj stal Zaklínač. Jako proč ne, s tímhle rozpočtem to ve druhé řadě aspoň vypadá hezky a jakmile si člověk zvykne, že je to v podstatě o ničem, je to docela fajn. Pořád bych si ale přál, aby někdo v tomhle světě konečně natočil něco opravdu ambiciózního.

// Nicole Kidman v totálním rozkladu a bomby nepřestávají padat. A nejkrásnější na tom je, že v drtivě většině ty paranoidní myšlenky ani nemusí být vysloveny nahlas - Kelley a Bier prostě umí.

// Scott Frank si po Godless připisuje další trefu do černého. Šachy jsem miloval už od malička a doteď jsem ještě neviděl jediný film či seriál, který by tuhle krásnou hru dokázal podat tak mistrovským způsobem jako Dámský gambit, Anya Taylor-Joy a její uhrančivý pohled si to pochopitelně krade celý pro sebe, vedlejší obsazení ale o moc nezaostává. Vrcholem jsou ovšem partie, a to už od druhé epizody, kdy se to celý rozjede a nezastaví až do emocionálně zdrcujícího finále. Nebýt prvního dílu, který byl na můj vkus zbytečně dlouhý a ani zdaleka neměl takovou gradaci jako zbytek, byla by to desítková záležitost. Těch 9/10 ale nakonec bude na jeden ze seriálů roky bohatě stačit.

// Dobrý nápad ve špatném provedení, kterému trvá příliš dlouho, než se rozjede, a mezitím vám otráví všechny hlavní postavy, takže už ke konci nezbyde komu fandit. Normálně do dětí nešiju a když, tak velice nerad, ale tahle malá holka mě otravovala jako už dlouho nic. Řemeslně OK a pár cool scén, jinak zabitý potenciál. 6/10

// Jeden z nejoriginálnějších, nejpříjemnějších a nejzábavnějších sitcomů, jaký jsem kdy viděl. Nebylo jediné vyloženě špatné epizody, seznámilo mě to s tolika skvělými herci a díky konstantně pozitivním koncům to fungovalo jako zaručený lék na každou mojí depresi. A že jich v roce 2020 nebylo málo. Výborný, nápaditý, některý epizody dokonce bravurně zrežírovaný. Pecka a silně doporučuju, pakliže hledáte něco, co vám zaručeně kdykoliv zvedne náladu.

// Další geniálně propletená epizoda, která je jedno nekonečné nedorozumění, tentokrát s třešničkou na dortu v podobě Davida Beckhama a Courteney Cox ve vířivce. "So when does Posh arrive?"

// Čekal jsem, že to bude cringe, že budu mít problém některý sekvence vůbec usledovat, že se zase vytáhne ta největší žumpa Ameriky, a že to ve finále bude hit or miss komedie jako byla jednička. Místo toho jsem byl skoro až dojatej, jak hezký finále tomu vymysleli. Druhej Borat je mnohem lepší film než se na první pohled může zdát - jasně, pořád platí, že utahování si z republikánů a jejich voličů před volbami asi nepobaví každého, a že některý scény vlastně nebyly moc vtipný, nicméně Maria Bakalova je vyložený zjevení a jak říkám, ten konec z toho opravdu dělá film a ne jen slepenec random bizárů. Čehož si moc cením, protože hned mám z té hodiny a půl lepší pocit. Dzekuji. 7/10 P. S. Rudy je nechutnej, ale co hůř, ještě navíc naivní.

// Aaron Sorkin se zase šťourá v americkém svědomí a vůbec poprvé se mu to daří na hranici geniality taky z pozice režiséra. Progres. Vynikající obsazení, naprosto odpornej Frank Langella, skvělej soundtrack Daniela Pembertona (stává se z toho pravidlo) a neskutečně vygradovaný finále. Tohle se letos bude ostatním filmům trumfovat fakt těžko.