dO_od

// Jen protože Kolstad vykrádá, co může, neznamená, že to je dobrý. Chemie, na kterou jsem se těšil, a kterou jsem dostal ve druhé epizodě ještě spolu s novým Capem, jehož příběh mi doposud přišel zajímavější než ústřední zápletka, jde ve třetí opět do pozadí. Na její místo přichází povinná, ovšem ne tak zdařilá akce, kterou nechápu jak někdo může srovnávat s Wickem. Návrat Zema pak působí levně a z té postavy se stává trochu karikatura záporáka z Občanské války, výlet do Madripooru navíc vůbec nenaplnil očekávání a že by zápletka v polovině seriálu nějak nabrala na intenzitě, to se taky říct nedá. Kolem a kolem zatím žasnu, jak málo údernou událost si Marvel tentokrát připravil.

// Holy shit, tohle finále mě rozválcovalo jako už dlouho nic. Rozjezd měla Morning Show pomalejší, na hlavní postavy si člověk dlouho zvyká, protože to rozhodně není to, co Aniston, Witherspoon či Carell běžně hrají, jakmile to ale začne šlapat a seriál se najde v té vážnější #metoo poloze, masakr. Fakt nemám slov. Ať už je to závěr čtvrté epizody, flashbacková osmička, či šíleně vygradované finále, tohle patří k tomu nejlepšímu, co se na malé obrazovce zrodilo.

// No ty vole. Sestříhat to do patnáctiminutového klipu čistě těch bitek a pustit to v IMAXu místo reklam, asi bych skákal nadšením. Roztáhnout to na dvě nekonečný hodiny čekání, až se děj posune zase k monstrům, naprosto zbytečná lidská skvadra vykecá a já z toho budu mít alespoň to minimum audiovizuálního potěšení, to bylo fakt na pěst. Tahle filmová série mě kompletně míjí už od první Godzilly z roku 2014, jak se ale ukazuje, Edwardsův komorní katastrofickej thriller vzdávající hold sedmdesát let starým filmům, z toho nakonec ještě vychází nejlíp. Po tomhle už by to Warneři fakt mohli vzdát. 5/10

// Asi nejsilnější scéna o konkrétních dopadech sexuálního zneužití, jakou se za éry #MeToo zatím povedlo natočit. Ze seriálu mám zatím spíš smíšené pocity, těchto závěrečných deset minut se ale zatraceně povedlo.

// Peréz, Hamilton a Grosjean, MVPs téhle opět parádní řady. Nicméně už mám dost sledování pouhých rekapitulací uplynulé sezóny, myslím, že je načase, abych si letos zaplatil blbý Skylink a vrátil se ke sledování živých přenosů. Už mi ten testosteron jednotlivých šílenců zpoza volantů chybí.

// Překvapivě vlažný úvod, akce je fajn, ale těšil jsem se na chemii mezi oběma hrdiny, a na tu si zjevně budu muset ještě nějakou dobu počkat.

// Předem se omlouvám za dlouhý komentář - tentokrát je to osobní. Nicméně nezlobte se na mě, ale není to tam. Klidně se tu dál budu bít za kvality Muže z oceli a vůbec mi nevadí stát si za tím, že Batman vs. Superman je fantastické superhrdinské drama, ale v Lize to Zackovi prostě neklaplo. Jeho ultimátní příšerně roztáhlá čtyřhodinová verze napravuje mnohé chyby Whedonova sestřihu, jako například odstranění dementního humoru, lepší prokreslení postav a především zápletky (krabice, Anti-hmota i Darkseid to fakt potřebovali), nové finále pak funguje desetkrát lépe jak to původní, jenže k čemu to všechno je, když mezitím režisér za každou spravenou věc vyrobil jednu novou chybu. Tak například písničkový soundtrack je totálně mimo, nehledě na to, že si vlastní song plno sekvencí ani nezasloužilo. U některých zpomalovaček si člověk klepe na čelo a to rozdělení do kapitol tady byla taky naprostá zbytečnost, vlastně se tím ta stopáž jen rozbíjí a vy marně přemýšlíte, co tím chtěl Snyder vůbec říct. Stejně tak nepochopím, jak režisér, jemuž jdou nejlépe akční scény, může považovat čtyřhodinový komiksový film s minimem superhrdinské akce za dobrý. Něco jiného by to bylo, kdyby se tahle verze rozdělila na dva filmy, jako Infinity War a Endgame, nebo první a druhá část finále Harryho Pottera. S klidem bych prozíval první část a pak si dosyta užil tu druhou. A kdyby z toho byla rovnou trilogie ještě s tím, na co film teasuje v závěru, možná by všechno to budování a nastiňování za to na konci stálo. Jenže takhle je to příliš dlouhé, příliš prázdné a příliš nezajímavé na to, aby vyšly na povrch jakékoli emoce, nehledě na to, že veškeré ty dobré momenty jsou okamžitě zastíněné tím, jak matným dojmem ten celek působí. Ano, Zackova verze je o fous lepší jak ten omyl, co šel do kin před tím. To z toho ale pro mě bohužel pořád nedělá dobrý film. Velká škoda.

// Představte si komorní story o lásce, válce a drogách, teď si ji představte celou natočenou jako rozmáchlou americkou odyseu jednoho dospívajícího muže, přidejte epický soundtrack Henryho Jackmana, neskutečně stylovou režii Anthonyho a Joea Russoových, která je místy snad až zbytečně moc cool, což je tak sebevědomý přístup, že je za to snad žeru ještě víc, přidejte fenomenální výkon Toma Hollanda, který by si tady normálně šel pro Oscara, celé to sestříhejte do dvou a půl hodin, a máte jedinečný, podle některých možná příliš ambiciózní film, jenž si já osobně hodlám s chutí ještě párkrát pustit, jenom abych docenil veškeré jeho nenápadné nuance, případně znovu ocenil ty zatraceně nápadné. Velká paráda a klobouk dolů, že tohle vyšlo zrovna na Apple TV+, podobně živý obraz války a následných dopadů na člověka tady už pár let nebyl. Poprvé za pandemii mě pak mrzí, že jsem něco nemohl vidět na velkém plátně. 9/10

// Football is life. Ohromnej doják, kterej člověk zhltne na jedno posezení, pobrečí si, nabije se u toho a pokud už to dávno neudělal, konečně si právem zamiluje Jasona Sudeikise. P. S. ten soundtrack je boží. 10/10

// Filmové cvičení spíš než plnohodnotná tvorba, ale zatraceně poctivé a upřímné, takže je z toho nakonec přece jen i něco víc než zapomenutelná lockdownová anti-romantika. Víc Zendayi prosím. 7/10