Lakash

Němá černobílá groteska odkazující na staré animáky Looney tunes. Zní to jako naprostá blbost, ale ve skutečnosti je to skrytý poklad. Nikdy jsem se v kině tak nenasmál. Jeden z nejnápaditějších filmů posledních let.

Film, který jsem chtěl vidět v šestnácti.

,,Cítila na ramenou jeho silné, pevné ruce. A ztratil strach zmizel. Ztratil se beze stopy. Červený hučící oheň vydával teplo. Jenom teplo. Černé postavy byly postavy přátel. Opatrovníků. V lesknoucích se očích byla zvědavost. Starost. A nejistota. Geraltovy prsty stiskly její paže. Ona je naším osudem.''  Jasně, neměli bychom srovnávat nesrovnatelné média. Stejně mám ale neodbytný pocit, že tady někdo knižní předlohu pochcal a zakopal na hnoji.