Metoda Markovič: Hojer

Nova produkuje nekonečné množství škváru, ale když se jí něco povede, tak to vážně stojí za to. No a Metoda Markovič: Hojer je možná to nejlepší, co kdy vyslala do světa a ke špičce to patří i v rámci celé porevoluční tvorby. Nebudu vypisovat přednosti. To už tady udělali a jistě udělají jiní. Ale zastavil bych se u detailů. Strašně mě baví, když si tvůrci dají práci s tím, aby i ta nejnitěrnější blbost odpovídala dobovému zasazení. A tady jsem si toho uži do sytosti. Za všechno bych jmenoval plastový talířek, který jsme za totáče měli snad všichni a opomenout nelze ani neoholené podpaždí Sarah Hlaváčové. Tyhle věci se tu mihly snad na vteřinu, ale o to víc si jich cením (jo, u toho podpaždí to zní divně, já vim). A nejde nezmínit herce. Lněnička na mě tady půsubil jako tuzemská verze Neila Maskella a toho můžu a Petr Uhlík by asi neměl chvilku vylézat na ulici, přičemž s holkama by mohl mít nějakou dobu docela problém. Za mě pecka a doufám, že s Markovičem se ještě setkáme. Třeb při pátrání po spartakiádním vrahovi. 100% (02.03.2024)

Ak budem brať do úvahy len nekomediálne seriály, tak sa Metoda Markovič: Hojer jednoznačne vyšvihla do TOP 5 ČR. A o pomyselný vrchol súperí so seriálmi Bez vědomí (2019), Rédl (2018) a predovšetkým Pustina (2016). Filmy, seriály, dokumenty, podcasty o sériových vrahoch sú vo svete dlhodobo hitom. Konečne môžeme ochutnať trochu toho tunajšieho mäsa, a to v európskej kvalite. To čo predviedol Petr Uhlík malo naozaj oscarové rozmery. Jeho vtelenie sa do Hojera nemalo absolútne žiadnu chybu. Veril som mu jeho jednoduchosť, túžbu zavďačiť sa, jeho chvástačstvo, oplzlosť a tie blikance, kedy naplno presiakla jeho bezcitnosť. Grimasy, hlas, držanie tela...radím medzi absolútne najlepšie herecké výkony v histórii ČR filmov/seriálov. A aby toho nebolo málo, tak mal k sebe Petra Lněničku, ktorý ide v stopách majora Kalaše (Rudolf Hrušínský), teda kľudná, rozvážna, inteligentná sila na tej správne strane morálky. Ďalším príjemným prekvapením bol Vojtěch Kotek, ktorý si pre seba na malom priestore ukradol každú scénu. Prečo som teda nedal plný počet *? Vadil mi Adam Mišík a hlavne pričasté odbočovanie do nevražedných súvislostí. Nepotreboval som spoznať rodinné zázemie Markoviče až tak podrobne. Obišiel by som sa bez riešení súkromných problémov jednotlivých policajtov. Ak by ste mali za rok vidieť len jeden český seriál, tak voľbu máte jasnú hneď z kraja roku. (02.03.2024)

Přiznám se, že počiny co se opírají o historii mám rád. A to nejen kvůli Markovičovi, ale i kvůli připomenutí, že i dnes mezi námi můžou existovat osoby jako byl Hojer. Za sebe se přiznám, že jsem čekal vyprávění příběhu chronologicky dle vražd jak se staly (tedy od roku 1978) ne tak jak šlo vyšetřování (tedy od poslední oběti v roce 1981 dozadu jak se již existující oběti na něj zpětně “nabalovali”). Konec mohl být s ohledem na historii jen jeden (v tom žádné překvapení). Za naprostý vopruz považuji “vedlejší vycpávková případy” a kostru vyprávění seriálu (jako celku). Celkem významný part (případ pana inženýra) se vypráví prakticky na pozadí komplet celé série spolu s Hojerem a doslova pozpátku,  což je to vyloženě ke škodě věci. Podrobněji u jednotlivých epizod. Pozn.: Tak co, bude druhá řada s názvem Metoda Markovič: Straka (o mnohem provařenějším “spartakiádním vrahovi”!?). (01.03.2024)

"Jestli si začneme myslet, že si někdo smrt zaslouží a někdo ne, tak jaký je pak rozdíl mezi náma a těma, co se snažíme chytit.” Seriál, který Vás vystřelí z bot. Dokonalý v každém detailu. Scénář, režie, kamera, herci...Tohle je seriálová událost dekády. Těším se na druhou sérii o spartakiádním vrahovi. (01.03.2024)

Troufám si tvrdit, že kdyby u nás byly nominace na seriálové Oscary, tak jich tento český KLENOT nasbírá hned několik. Náš "Lev" se mu jistojistě nevyhne. Po Pustině a Devadesátkách další český seriál, který mě ohromil svým zpracováním a hereckými výkony. Tohle byl opravdu herecký KONCERT, jak díky hlavnímu a velmi sympatickému vyšetřovateli Markovičovi, tak především díky ztvárnění "Ládi Hojera", užívala jsem si každý jejich dialog (i monolog). Mám radost, že českou kinematografii ještě nemusím házet na dno žumpy, 93%. (14.03.2024)