Natascha

Dokonalý trik je zajímavý nejen tím, že nabízí spoustu napětí, lásku, drama a zajímavé zvraty, které opravdu zapůsobí. Jeho struktura vyprávění je totiž relativně složitá, ale zároveň přehledná. Vše je dokonale promyšlené a všechny složky do sebe zapadají jako hodinový strojek. Dalo by se říct, že oba hlavní hrdinové jsou blázni, kteří se pro svůj obor nadchli natolik, že by byli ochotní udělat cokoliv, aby byli dobrými kouzelníky a nakonec se neštítí téměř ničeho. Jsou to na první pohled špatní lidé, se kterými člověk zkrátka nemůže sympatizovat. Jenže vy to přesto uděláte. Jackman a Bale totiž svým postavám dávají spoustu životnosti a přirozeného šarmu a vy z nich zkrátka nespustíte oči a jejich osudy vám nebudou lhostejné. Jediné, co může vadit, je šílený Baleův přízvuk, ale po chvílce si i na něj človek zvykne. Kromě prostředí kouzelníků-iluzionistů je lehce načrtnut i svět opravdových mágů té doby - Nicoly Tesly a Thomase Alvy Edisona, ačkoliv je jejich rivalita ukázána jen okrajově, což je na jednu starnu škoda, na druhou je ale třeba říct, že stopáž filmu by pak asi byla ubíjející... Celkově je tedy Dokonalý trik téměř dokonalý film. Není hloupý, je napínavý, ukazuje zajímavé postavy ve skvělém hereckém podání a zvraty nejsou násilné (i když je nám v závěru vše vysvětleno až příliš názorně a některé pointy člověk vidí na hony daleko). Na druhé shlédnutí to už určitě nebude takové jako tenkrát poprvé, ale tak to už bohužel u filmů se závěrečným "šokujícím" odhlením bývá...

Mě je tak líto, že Iňarritu nepoužil trochu umírněnější styl vyprávění. Kdyby vyprávění šlo přece jen více chronologicky a neprozrazoval toho TOLIK dopředu, dala bych maximální hodnocení. To přeskakování má sice dost promyšlené, ale výsledek vůbec není tak působivý, když vám půlku vykecá dopředu... Prostě to se mnou na konci ani nehlo. Bohužel. Protože herecké výkony jsou naprosto bezchybné. A ještě bych chtěla vyzdvihnout hudbu, je zvláštní a dobře pasující.

Gondry nechává svého hlavního hrdinu snít sny...A že jsou některé opradu zvláštní na to vemte jed. Jeho vize jsou papundeklové a mají půvab rozbitých věcí, které je nám líto vyhodit. Gondry pomocí naprosto obyčejných (a levných!) věcí jako jsou celofán nebo trubičky od toaletního papíru tvoří animace, které dodávají filmu osobitý ráz. Dějově je Nauka o snech celkem chudá, kromě neustálé snahy o zaujetí Stephanie se vlastně nic moc neděje. Zajímavost tu hledejte spíše ve zmíněných animovaných vložkách, v ulítlém humoru ( např. soulož na kopírce nebo Stéphanův kalendář-obrázek katastrofy na každý měsíc) a hlavně sympatických postavách, ať už se jedná o tichého a neprůbojného, ale přesto (nebo právě proto) okouzlujícího Stéphana či jeho praštěné spolupracovníky (vede odborník přes ženy Guy!). Jenom Stephanie mi nepřišla půvabná, zajímavá nebo co by tak měla být, aby hlavního hrdinu natolik upoutala. Spíš byla v podání Ch. Gainsbourg pěkně unylá.

Skoro mám chuť udělit svůj úplně první odpad! Protože to si tahle bejkovina každodenně nenápadně vyplachující mozky lidí zaslouží. Pořád ale myslím, že existují i horší věci, takže si ho ještě chvilku budu šetřit...

Jednohubka na jedno zkouknutí. Když si člověk odmyslí pseudodojemnou zápletku o tom, jak se krásný mladý muž snaží změnit svůj osud a když překousne fakt, že rytířské souboje jsou jednotvárné a celkem nudné, zůstane vtipná komedie se zajímavými figurkami (téměř celá sebranka okolo hlavního hrdiny). Zkrátit by taky neuškodilo.

První polovina slibná, hlavně díky Christianu Baleovi, ale nudný a předvídatelný závěr spolu s závěrečnou řežbou, která na mě působila trochu směšně (odříznutý obličej? wtf?), film stáhl hódně dolů.

Napoprvé jsem toto veledílo neocenila tak, jak bych měla. Teprve po druhém shlédnutí na mě vyplul ten satirický, ale zároveň neskutečně depresivní tón filmu, kamera, kde každé okénko může být samostatným uměleckým dílem, skvělá hudba, která je výrazná, ale přesto naprosto přesně zapadá do atmosféry filmu.

Spláchnutej se snaží zachovávat si typický charakter Aardmanovských plastelínových figurek, ale bohužel se mu to moc nedaří. Figurky sice stejná očka a packy (a další části těla), ale celkový dojem je prostě trošku mrtvolnější, chybí pocit, že to všechno někdo uplácal vlastníma rukama. Ve srovnání se stylizací některých animáků, které poslední dobou vznikají jako na běžícím páse, však Spláchnutej působí víc než sympaticky. Postavy jsou buď vesměs sympatické (hlavní postavy samozřejmě), mile přitroublé (Ropušákovi poskoci) nebo zábavně ďábelské (Ropušák). Skutečnou hvězdou jsou ale malí slimáčci, kteří buď zděšeně piští a před vším utíkají nebo se zčistajasna objevují se svými hudebními vstupy. Kanálový Londýn je pak přesným obrazem toho nahoře, jen sestavený ze všeho, co voda do krysího městečka připlavila (např. mixéry použité jako motorové čluny). V mnoha recenzích se píše, že humor Spláchnutého je určen spíše pro děti, což bych normálně potvrdila, ale v kině se ty děcka kolem moc nebavily, tak nevím nevím.... Většina fórků je velmi tělesných, spočívají v různých pádech, nárazech a zejména několikanásobných ranách do rozkroku. A vůbec celý film má charakter grotesky, navíc jede ve zběsilém tempu a je v podstatě jen nekonečnou honičkou, z které vytrhnou snad jen dvě tři poklidnější scény (jako je třeba návštěva Roddyho u Ritiny rodiny). Dospělé potěší pár obligátních odkazů na jiné filmy (např. závěrečná scéna druhého Terminátora - jen v podání Ritiny lodi místo Arnolda). Film je relativně krátký a tak nemá kdy začít nudit, přesto mu však do dokonalosti pixarovek nebo Wallace a Gromita něco chybí. Není nijak zvlášť originální ani třeskutě vtipný, takže nadšením hýkat můžou leda tak děti (teda kromě těch, co byly se mnou v kině). Dabing je celkem vydařený, při pohledu na zajímavý anglický dabing ale zamrzí, že k nám do kin film nejde i v originále.

Rozumově dokážu pochopit, proč je tento film tak dobře hodnocený. Vykreslení vztahů mezi jednotlivými komunitami je přesvědčivé, neustálé napětí posílené horkým počasím vrcholí opravdu skvělou scénou neuvěřitelného vzteku a nenávisti, ta jediná mě ale opravdu nějak více oslovila. Já osobně si vůbec nemyslím, že by Spike Lee nadržoval svým "bratrům" - na všech stranách se našly kladné i záporné osoby (nebo celé skupiny). Ačkoliv tedy Jednej správně objektivně dokážu zhodnoti jako přínos kinematografii, subjektivně..........fakt jsem se u toho nudila, na rozdíl od 25.hodiny, která je podle mě tisíckrát lepší, i když se v ní celou dobu nic moc neděje, stejně jako tady.

Na první pohled je Chiago plné energie, skvělých tanečních a pěveckých výkonů (i když Richard Gere by už radši zpívat neměl, ne že by mu to nešlo, ale nemělo to šťávu)a načinčaných kočiček. Tohle vše je ale jen pozlátko na nepříliš zajímavém ději s nijak zvlášť sympatickými hlavními postavami. Paradoxně si potom člověk více všímá vedlejších postav, které ale mají téměř nulový prostor (Roxiin manžel, nevinná maďarka plus ďábelský minivýstup Lucy Liu). Z tanečně-pěveckých scén mě nejvíc zaujalo vězeňské tango, loutkové divadlo a show v samém závěru filmu.