Poslední recenze (122)
K zemi hleď! (2021)
Výborná satira.
Equalizer (2014)
Srovnání s Johnem Wickem a Východními přísliby zde sedí. První vyšperkovaný, od prvního záběru machobudující symbol s perfektní choreo, druhý atmosfericky temný, přirozeně se alespoň tvářící. Oba jsou na tom lépe, avšak tento kočkopes, přestože nečerpající ani z jednoho z populárních filmových "květů", za nimi poněkud zaostává. Pravdou ale je, že vykreslení klaďase a záporáka plus způsob vyprávění jsou velmi kvalitní a film je díky tomu strhující.
Miss Hanoi (2018)
Zasadit detektivní příběh do vietnamské komunity je skvělý nápad. Navíc prostředí oprýskaných baráků a tržnic kdesi v Severních Čechách bylo taky moc fajn. A potom už následuje jen podřezávání větve, na které scenárista stojí. Vlastně se podíváte na kriminálku, ve které po celou dobu nevíte nic. Nic o oběti, o vrahovi oběti, o vrahovi vraha, skutečném pachateli, podezřelých ani o tom, proč se ten který detektiv chová, jak se chová. Herectví zde taky nebylo nikterak oslňující. A i přesto hned, díky přehrávání některých na jedné straně a pár slabým chvilkám ve scénáři, hned víte, co bude v další půlhodince, na rozdíl od detektivů. Ta hodinka a půl bylo jako dívat se do zdi. Nic z toho.
Poslední deníček (1)
Díl první
Tak jsme to spolu dotáhli až sem, můj milý deníčku. Po vyčerpávajícím líčení mých osobních příběhů a lecjakých filmových zážitků musím tuto různorodou a nám oběma mnohodávající spolupráci ukončit. Doufám, že na dlouhou cestu, kterou jsme od prvních zápisků do tebe urazili až sem, na daleký konec, budeme oba vzpomínat v dobrém. Takže, drahý deníčku. Teď, na konci našich společných dní, se s tebou loučím a již více tě nebudu zatěžovat těmi hordami písmenek, vkládaných do tvých útrob. Budeš mi chybět, můj deníčku. Buď s Bohem.
A nezapomeňte. Chuck Norris vás dokáže zabít vaší myšlenkou.