Rughar

Co mám problém trochu pochopit, jak je možné, že poměrně mistrovské dílo co se týče efektů a hereckých výkonů, které vyžaduje účast prakticky nejlepších lidí z filmařského odvětví na světě, může selhat na zákldních školáckých chybách jako 1. napsat de facto perfektní scénář pro film a pak z toho jen tak z plezíru udělat seriál ignorujíce základní pravidla, jako že každá epizoda by měla mít alespoň nějaký minimální vlastní příběh a rozuzlení 2. mít na talíři perfketně napsané lore a pak z ústředního Vault Tec udělat jakýsi kapitalistcký kýč. Neříkám, že je nutné (a spíš není ani žádoucí) nějak podrobně kopírovat originální předlohu. Když už ale nestřílím na původní terč, tak bych se měl snažit alespoň trefit něco jiného. Hodnotím to ale vysoce díky podle mě skvělému zpracování efektů. I když jsem měl vysoké očekávání, tak i ta byla překonána. Kloubouk dolů. Škoda jen, že tomu chybí jakýkoliv elementární vypravěčský talent.

Ja bych tomu dal 4 hvezdy za rozhodne nadprumernou bondovku. Jednu ubiram jen proto, ze ten genialni film o agantce Hannah z nejakeho duvodu rozsekali na serial a vyplnili pribehem jakehosi prezidenta, ktery v prvni serii jeste usel, v druhe resil nejakou existancni krizi a ve treti jsem zcela vazne vsechny sceny s nim preskakoval, protoze jsem byl zkratka zvedavy, jak dopadne ten puvodni akcni film. Stale se zaroven nemohu zbavit dojmu, ze se nam snazi prezentovat jakysi politicky gulas a pritom jedine, co si z toho (ted myslim z tech scen s prezidentem) odnest, je nejspis myslenka, ze ten nejlepsi prezident je ten, ktereho obcane nevolili a idealne ho nevolil vubec nikdo. Prumer mezi odpadem a 4 hvezdama sice 3 nejsou, ale zas musim rict, ze ta FBI dejova linie byla alespon pro me natolik dobra, ze to nemohu uplne odsoudit.

Hodnotím jako velký fanoušek Avatar: The Last Airbender. Nehodnotím to vysloveně špatně. Pár vedlejších postav se vysloveně povedla (duo Varrick & Zhu Lin, Toph). No dobře, nebylo jich moc. Zuko byl hodně divný a zprvu zajímavý mistr Tenzin prakticky od půlky seriálu přešel do módu "jistě pane Avatare", kde ne jediná vybudovaná postava šla naprosto do pozadí. Jak postava avatara, tak ústřední záporaci měli značně sestupnou tendenci (no co si budeme... mocný Firelord z původního avatara ten scénář taky neměl zrovna nejbohatší, ale nějak to tam nevadilo). Moc tomu nerozumím. Byla snaha udělat avatara jako realistického 20ti letého člověka, kterého můžete stěží vystát, tak zkombinujete namyšlenost, totální neschopnost cokoliv vymyslet, naštvat se kdykoliv mi někdo sebere hračky, nějak cílová? Abychom to měli komplet, tak se do toho ještě přidala mentální nevyrovnanost. Já nevím, ale aby to fungovalo jako seriál, tak podobná snaha ukázat lidem, že i avatar může mít negativní lidské stránky, šla jistě ukázat způsobem, že by diváci ve skutečnosti mohli k ní nějakou tu sympatii snad i cítit. Celý seriál mi bohužel nedal jedinou berličku jak pochopit jedinou akci hlavního hrdiny. Nakonec k vyššímu hodnocení mě zvyklala hláška "Will you do the thing for the rest of our lives?", která byla vyvrcholením nejlepšího side příběhu celého seriálu.

Tahle hra nema se socialnimi sitemi absolutne nic spolecneho. Proc jsem si to vlastne vubec myslel? Protoze u toho pouzivaji monitory? Spis to pripomina mestecko Palermo a diky tomu me ten serial docela zaujal. Prvni serie byla genialne vymyslena. Myslim, ze duvod, proc ty lidi az prekvapive rychle navazuji pratelstvi je hlavne to, ze je to skutecne hra, ve ktere muze vzniknout nejaky ten #BrothersInArms efekt. A proto me dost mrzi, jak to druha serie cele shodila. Prisli tam mnohem vetsi "hraci" nez do prvni a kdyz se tohle stalo, tak tvurci hry z pro me naprosto nepochopitelnych duvodu pridavali uplne nesmysly jako zavadeni pravidel, ktere zacali platit, ale nikdo o nich jeste nevedel. To jsem si vylozne rekl, ktereho tvurce her (a z ktereho vesmiru) tohle napadlo? Vzal si dovolenou a sveril to kameramanovi? Prakticky to hru zclea ukoncilo nekdy v pulce serie a zbytek pak dopadl jako nejaka stand up komedie. Nedostal jsem se k treti serii. Ta druha byla pro me ze strany autoru takovy fail, ze stezi hledam motivaci...

I když jsem šel nejdřív na film s mírnou skepsí (ta velká popularita mi přišla podezřelá), tak safra tohle byl opravdu nejlepší film, jaký jsem viděl. Až se mi nechce věřit, že se ten film líbil tolika lidem, protože jsem měl za to, že mám dost specifický vkus a pocit na konci filmu jsem měl podobný jako při filmu Blade Runner (jednička). Možná je to tím, že absolutně nepotřebuji mít například k filmu nějakou předávající myšlenku, kterých tady bylo shodou okolností několik, takže proto možná nadchnul kromě mě i lidi, kteří mají rádi tento element. Speciálně bych řekl, že se bude těšit větší oblibě v USA, na jejíž svět to bylo napasováno mnohem více, než na ten náš. To, co bylo v Blade Runneru až nakonci a vznikla kvůli tomu fanpage stránka s alternativními konci, bylo tady v průběhu celého filmu u příběhu samotného. Kteří všichni klauni byli v tom filmu skuteční? Smekám, tohle jsem nečekal.

Co by fyzik jsem si s nadšením užíval, s jakou kreativitou hlavní hrdinka využívala vlastnosti pro běžné pozemšťany neosahaného prostředí. Navíc, kromě toho, že se jedná o skvělou "seznamku" s vesmírem, je tento film pro mě klenotem i po čistě filmové stránce. Někomu nemusí vonět absence příběhu. Za mě platilo, že každou minutu jsem žil v netušení, co se bude dít dál a zvědavost mě provázela filmem od začátku až do konce. V takových případech příběh nepotřebuji. Rozhodně lepší, než když ten příběh je už mnohokrát použitá šablona. (drobné spoilery) Mám k tomu dvě výtky. Jedna je ryze herecká. Sandra Bullock měla ztvárnit roli inženýrky. Dalo by se pochopit, že chytne amok při velké části toho, co se tam stalo. Inženýři ale zkrátka ve chvíli, kdy se setkají s nefungující rachotinou, amoky nechytají (jinak by dávno skončili na psychiatrii). Nefungující hračky jsou pro ně typicky magnetem zájmu. To už by věrnější bylo, kdyby touha po rozboru té skořápky přebila i to, že se mimochodem snaží přežít. Působila skvěle jako člověk. Ale titul inženýrky jsem jí zkrátka nezbaštil. Druhá výtka je odlet George Clooneyho. Víc věcí mi přišlo zvláštní, ale později jsem si uvědomil, že to vlastně dává smysl. Ten odlet ale byl prostě fyzikálně nedomyšlený. Když už jsem jakž takž byl ochotný věřit, že za to mohla odstředivá síla, naprosto tomu pak protiřečil zpětný ráz do Sandry. Na druhou stranu, pokud máme hovořit, že tento film má do realističnosti mechaniky ve vesmíru metr, všechny ostatní filmy začínají na kilometru.

Čtvrtou hvězdičku dávám s oblibou filmům, které jsou nejen velmi podařené, ale nadchly mě nějakou vyloženě třešničkou na dortu navíc. To dokonale splnil Župan (tohle pochopíte, až to uvidíte, takže spojlerem vás nebombarduji). I když je to gangsterovka velmi podobná například stylu Tarantina ve filmech Pulp Fiction nebo Reservoir dogs (kde jsme se jen přesunuli z Ameriky do Norska), tak se nedá vůbec říct, že by se jednalo o snahu kopírovat tento styl, jako spíš o opravdu vlastní kreativní pojetí prostředí ne zcela bystrých mafiánů.

(komentář obsahuje spojlery) Komentář spíše pro ty, kteří již film shlédli a neví, co si o něm myslet, jak jej hodnotit. O Davidu Lynchovi se povídá, že je jedním z největších mistrů obrazu, jak dokáže vystihnout pocity, ať už pětivteřinovou scénou nebo staticky. Film je doslova naplněn scénami, které nám něco sdělují nad dialogy herců. Typické je pravidelné mihnutí kamionu dřeva křižovatkou, který vždy uváděl scénu v místní hospodě a opakující se "dřevařskou" tématikou včetně charakteristických zvuků kácejícího stromu, kdykoliv ve filmu slyšíme rádio. Seznamuje nás tak, že tamní městečko má svoji charakteristiku, za kterou se nestydí. Velice zajímavé (a na umělecký film poměrně netradiční) je opakování některých obrazů, které však vyvolává odlišné pocity. Na začátku je pohled na ustřižené ucho v trávě, stejně tak na konci pohled do ucha odpočívajícího mladíka. Na začátku je rovněž pohled pod trávník na hemžící se hmyz a stejný typ "hmyzáka" se octne i na konci filmu. Přesto ale v nás pokaždé vyvolá jiné pocity, protože pokaždé je v pozadí něco jiného. V prvním případě bylo ucho uříznuto nějakému člověku a brouci se hemžili na trávníku, kde právě podlehl člověk infarktu. Na konci jsou stejné věci spojeny s pozitivními prvky a člověk má najednou spíše příjemný pocit. Je to zcela inverzní pojetí běžné umělecké snahy (skoro bych řekl, že si dělá Lynch z uměleckého vyjádření legraci), kdy nedává jednomu nešvaru (například vraždě) různé vizáže, že by v jednom případě divákovi například vsugerovával, že se jedná o nepříjemný akt a v druhém pojetí něco přirozeného (jak často rádi umělci zdůrazňují, že není důležitý fakt, ale obrazový dojem). Ale naopak stejnému obrazu dává v filmu Blue Velvet jiné faktické motivy a na základě toho nám stejná věc (ucho, brouci) přijdou odpudivé nebo naopak krásné. Je to nádherná demonstrace toho, že lidé pracují i s emocemi, co se skrývají za fakty, a nejen s vizuální stránkou. Uvedl jsem pouze dva příklady, ale film je jimi naplněn k prasknutí nehledě na to, že je Blue Velvet sám o sobě skvostem i díky jiným postřehům. Vyjádřit všechna témata filmu však zdaleka není na jeden komentář.

Pro mě je tento film tím nejlepším od Miloše Formana. Současně je to i nejlepší herecký výkon herce Jima Carreyho. Díky tomu je film velice oblíbený u velké skupiny lidí, protože jej rozhodně ocení fanoušci Formana, stejně tak fanoušci Carreyho. Pokud máte rádi oba dva, pak je nedocenitelný zážitek doslova zaručen. Muž na měsíci zkrátka "funguje", jakožto živitopisné dílo, kde se přiměřeně pobavíte a zároveň procítíte nostalgičtější momenty. To vše s výborným načasováním. Styl humoru bude vlastní každému, kdo nemá daleko například ke Švejkovi. Nebude vám jasné, co je z legrace a co je skutečné a po určité době vám dojde, že je to vlastně úplně jedno.

Oceňuji snahu být nekonvenční v zápletkách. Typickým fenoménem je, že pokud jsme shlédli již pár filmů, tak často v napínavých scénách řadového filmu velice přesně dotipujeme, co se asi tak stane dál. Napínavost se tak vytrácí a filmy jsou tak dobré pro člověka, který vidí nejspíš poprvé akční film. Nolanův Temný rytíř však příjemně překvapuje tím, že vybočuje z konvenční tvorby zápletek běžných akčních filmů a proto film kdekoho zaujme pro svůj do poslední chvíle nepředvídatelný sled okolností. To jde krásně ruku v ruce s charakterem hlavního záporného hrdiny - Jokera, kterého mimochodem Heath Ledger vskutku mistrovsky podal. Nemusíte být rozhodně fanoušky Batmana přímo, abyste tento film vyhodnotili jako velice kvalitní podívanou.