Rokle

Měl jsem problémy udržet pozornost v první polovině. Příběh byl rozdělen na dvě části a na mě to působilo odtažitě. Neříkám, že nudně. Finále je ale něco velkolepého. To závěrečné propojení postav působilo fantasticky!

Žádné výrazné klopýtnutí během celého filmu. Prakticky ihned vtáhne a nepustí. Škoda trochu jednoduššího scénáře, ale i tak další výrazný otisk dua Greengrass + Damon.

Kde začít? Zřejmě bych měl uvést, že první Iron Man byl pro mě velice vtipným comicsem, který táhl zejména perfektní Robert Downey Jr. Jeho hlášky měly neuvěřitelnou gradaci a vypadalo to jako kdyby ten člověk měl odpověď na všechno a to celé bylo dílem improvizace. Akční scény byly třešničkou na tomto dobře vystavěném dortu. Toť začátek... Druhý díl je ovšem značně nevtipný, Downey Jr. paroduje svoji postavu a hodně se přibližuje k hereckému výkonu, který byl viděn v Sherlocku Holmesovi. Mně se již začíná ta rádobyvtipnost přejídat. Problém také tkví v ostatních postavách. Scarlett tam je jenom jako pozlátko a její prostor je velice omezen. Co mě však mrzí je Gwyneth, která byla v jedničce strhující a protipólem Tonyho Starka. Připadalo mi, že i přes určité konfrontace zde byla Tonymu slabou "soupeřkou". (Viděno v originálním znění) 5/10

Po první polovině jsem si říkal, že už snad ani nejde natočit více nedivácký film než byl tento depresivní zážitek z Harlemu. Naštěstí po příchodu do školy a trochu toho rozumového zlepšení u hlavní hrdinky se začal odvíjet i příběh, který měl svou logiku. Nechci být hnusnej, rozumím tomu, že se na okraji společnosti můžou tahle zvěrstva objevit, ale pro diváka, který se na to má dívat, je to náročné sledování. A ty imaginární představy Precious bych osobně zrušil, pouze v příběhu překážely.

Rozjezd je famózní a příslib neskutečný švandy zaručený. Jenže pak se ten stroj na srandu zadrhne a omílá pořád to samé. Řekl bych, že spousta vtipných momentů by mohla být vypointována ještě lépe a bohužel i tady narazíme na několik zbytečných podpásovek, kdy se tvůrci uchýlili k tomu, že "čím trapnější, tím lepší". Škoda, potenciál byl obrovskej.

Nedovedu si představit jiného herce pro hlavní roli. Steve Buscemi má ty nejlepší atributy pro to, koho bych si představoval jako totálně vydeptaného režiséra, který musí natočit scénu a do toho se mu pletou všemožné překážky. Je to tak akorát dlouhé (přece jen se to v některých pasážích už zbytečně pitvá v detailech) a ta radost z natáčení a situační komiky prýští každou vteřinou. Svěží komedie tvořená pro nás, filmové nadšence.

Gregory Peck, Charlton Heston a přímo božsky nádherná Jean Simmons v úchvatném westernu s jedinečným finále. Hodinu a půl si říkáte, že to až zas taková bomba není, jenže mezitím vám všechny ty charaktery dokonale vstoupily do života, aniž byste si to uvědomili. A k tomu ty parádní scenérie, které nejdou nebrat na zřetel.

Pohlreich je zábava sama. Vaření prakticky nerozumím ("nejlíp chutná, když vám někdo uvaří"), ale za ty hlášky má u mě metál... a že jich je :)

Chápu ty rozhořčené reakce dvouhvězdičkových a rozumím jejich názoru na (ne)kvalitu scénáře. Já se ovšem bavil od začátku do konce - holt jsem pro tentokrát dokázal snížit IQ na nízkou hladinu a díky tomu si užil výbornou Angelinu, které jsem žral všechno i s navijákem :) Flashbackové scény z dětství, jako by vypadly ze Svatého, kterého od Noyce mám moc rád.

Už jsem si pomalu začal myslet, že dobrým romantickým komediím odzvonilo. A tu se zjevili Francouzi a vytáhli toto eso. Pokud milujete (a já doufám, že ano) Hříšný tanec, chtěli byste strávit aspoň týden v Monte Carlu a k tomu byste měli hlídat Vanessu Paradis, nemůžete s tímto snímkem šlápnout vedle. I přes řadu klišé pobaví a díky dobře zvolené hudbě dojme. A to vůbec není v současné době na poli romanťáren málo!