Režie:
David LeanKamera:
Jack HildyardHudba:
Malcolm ArnoldHrají:
William Holden, Alec Guinness, Jack Hawkins, Sessue Hajakawa, James Donald, Geoffrey Horne, André Morell, Percy Herbert, Harold Goodwin, John Boxer, Ann Sears (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Dokázali obrátit porážku ve vítězství. Ale bylo to skutečně vítězství? ... Říkalo se jí železnice smrti. Té trati, která měla v roce 1943 spojit Bangkok s Rangúnem a umožnit tak Japoncům dokonalé propojení a ovládnutí celého toho obrovského území od Singapuru až po Barmu. Pracovaly a umíraly na ní desetitisíce zajatců i domorodců. Vyčerpávající dřina, podvýživa, tropické klima, malárie, úplavice, beri beri – to vše si vybíralo svou krutou daň… Po celé její délce byly desítky zajateckých táborů. Ten, jemuž velí plukovník Saito, je však ze všech nejdůležitější. Neboť tady má vzniknout most, bez něhož železnice nemůže fungovat. Most, který mu postaví nový kontingent britských zajatců. Saito ovšem netuší, že jejich velitelem, jediným, jehož Angličané jako svého velitele uznávají, je plukovník Nicholson. A plukovník Nicholson má o existenci svých mužů v táboře velmi jasnou představu, která se ovšem značně liší od toho, co od nich očekává Saito… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (465)
Je to dobrý válečný film, ale není nejlepší. Myslím tím hlavně snímky z různých POW a internačních táborů rozesetých po celé Asii. Japíci tam drželi nejen spojenecké vojáky, ale i tisíce civilistů válčících mocností a obyvatel místních národů a povětšinou je nechali otrocky dřít na válečné infrastruktuře jakou byly železnice, letiště, mosty.... Osobně se mi více líbí http://www.csfd.cz/film/12438-kral-krysa/. Vpravdě jsem vždy obdivoval britské důstojníky, kteří drželi za každých podmínek v těchto táborech řád a disciplínu a to takovým způsobem, že to i hrdé a tvrdě vycvičené japonské důstojníky (ctící samurajský kodex Bušidó) často udivivalo. Je faktem, že řada velitelů takto zachránila spousty lidí a jiná jich zas vysokými nároky či tvrdohlavostí a vyžadováním dodržování Ženevské konvence (což Japonci povětšinou nerespektovali a většinou je to jen rozzuřovalo) řadu zabila... Australáci nebo Amíci to měli spíše na háku a v táborech drželi po tlupách. Důstojníci měli nárok nepracovat, mít ubikace odděleně od mužstva, nároky na vyšší příděly atd... což také většina z nich požadovala a dodržovala. V krutých podmínkách POW tyto výsady demoralizovaly mužstvo.... Film je o stavbě mostu, o národních povahách - hlavně britsko-japonských, britské hrdosti a neústupnosti a útrapách jaké zajatí vojáci zažívali v džungli zamořené malárií... Film zvěčnil pískaný popěvek písně Colonel Bogey march, který je válečnou písní v mnoha textových verzích. jednu z nich použil i Jan Svěrák v Tmavomodrém světě - vzpomeňte- ,,Hitler has only got one ball, Göring has two but very small, Himmler is somewhat sim'lar, But poor Goebbels has no balls at all...'' ----- Ale pískaná verze asi každému navždy připomene tento snímek. Koho tematika zajímá rozhodně doporučuji román jamese Clavella - Král krysa, či autobiografii Russella Braddona - Zajat Japonci, kde popisuje okolnosti zajetí i zážitky z tříletého pobytu v japonském POW. * * * * ()
Jeden z největších válečných klenotů, který se nezaměřuje ani tolik na utržené ruce nebo nohy či střílení do hlav, ale zůstává na psychologické rovině. David Lean se rád pouštěl do velkých a dlouhých projektů, na LAwrence to sice epicky nestačí, ale všude jinde to jde dál a předhání jej. Dokonalý výkon Aleca Guinnesse! Willliam "ironie" Holden je vynikajicí v jakékoliv roli, ale zažil jsem s ním i o dost lepší. 160 minut uteklo jako voda a já jsem rád, že jsem to viděl. ()
Nejlepší válečný film všech dob. A přitom válka s celou svojí krutou absurditou hraje až druhé housle. Zde je hlavní síla ducha, nezlomnost a obyčejné hrdinství, které neznamená udatnost a chrabrost, ale pouze pevnou vůli. Vynikající William Holden, skvělý Jack Hawkins a geniální Alec Guiness. 100%. ()
Obávám se že symbolika tohoto díla, totiž to vyzdvižení britské morálky, důstojnosti a tvrdosti, zcela přebila kvality filmové. Kromě toho, že oficiální text distributora prozradí úplně celou zápletku filmu, z díla čiší britská hrdost (kolonizační). Plukovník se chová jako kretén, tváří v tvář japonskému magorovi. Souhlasit bez výhrad lze s tím, že práce pomohla udržet morálku, ale ten příběh je kvůli ústřednímu tématu "kterak hrdý britský důstojník poctivou prací pokořil japonského vojáčka! tak moc vytržený z reality. Začátek filmu přitom naznačuje skutečné poměry těchto zajateckých táborů. Spojenečtí vojáci hynuli jako mouchy, Japonci neměli zájem je udržet při životě, podmínky byly otřesné a smrtelnost vysoká. Bill Holden se svým parťákem pohřbívá jak na běžícím pásu, ale jakmile dorazí Guinnessovi muži, už se o mrtvých nemluví, všichni jsou v kondici a ženou se jen za dokončením díla. Nevěrohodné, a kromě pár scén málo napínavé. Další legenda tak padla. Druhá projekce v Katakombes Milou kinematografos. ()
Niekedy ma napada, ake skvele by bolo, keby sa aspon na chvilu do kin vratili tie uzasne stare velkofilmy, akym je aj Most cez rieku kwai. Na priestore 161 min. ani stopa po patose, klise ci samoucelnych scenach...Prave naopak. Cela dlzka je vyplnena posobivym, pomaly sa rozvijajucim pribehom, paradnymi vykonmi...a to zabalene v nadhernych panenskych lokaciach pralesa. A nad tym vsetkym sa vznasa taziva pritomnost vojny, kde aj ked si najdete kusok stastia, ci zadostucinenia, nakoniec aj tak vsetko pohlti sialestvo vojny. Velkolepe a zaroven intimne, drsne a zaroven citlive - skutocny skvost. (10/10) ()
Galerie (112)
Zajímavosti (46)
- Rock Hudson odmietol vo filme hlavnú úlohu, ktorú nakoniec stvárnil William Holden. Hudson dal prednosť filmu Sbohem, armádo (1957). (westerns)
- Po natočení závěrečné scény dopravoval producent Sam Spiegel natočený materiál pěti různými letadly, aby minimalizoval riziko ztráty nebo zničení. (Kulmon)
- Autor původní povídky Pierre Boulle byl sice uveden i jako scénárista, přestože neuměl vůbec anglicky. Stalo se tak pouze proto, že skuteční tvůrci Carl Foreman a Michael Wilson byli toho času zapsaní na černé listině. Oscar za scénář tak byl dvojici přiznán až zpětně roku 1984. Bohužel Wilson už nebyl mezi živými a Foreman zemřel následujícího dne po udělení. (JayZak)
Reklama