darkrobyk

Za poslední 3 roky uteklo z věznice Dartmoor 12 vězňů, všichni ale zmizeli. Jejich nejbližší dostali jen jednu pohlednici z ciziny, často z exotických zemí, například z Afriky, že jsou v pořádku. Od té doby se už ale neozvali. Anthony Nash hledá bývalého přítele, který byl jedním z uprchlých vězňů. Jeho pátrání se ale začne křížit a prolínat s pátráním inspektora Cromwella ze Scotland Yardu. Pomalu rozplétají klubko záhad a mimo jiné zjišťují, že v pozadí stojí společnost Motýl, již řídí renomovaný právník Gray. Přestože je inspektor přesvědčen, že vězni byli zavražděni, chybí mu klíčový důkaz - jejich těla. Močály a vřesoviště, mlha, tajná cesta bažinami. Hojné záběry na noční Londýn. V krajině se neustále válí mlha dodávající filmovým obrazům skličující atmosféru. Kromě ztracených vězňů přijdou na řadu i vraždy. Břitvou! Typická pochmurná detektivka s občasným (ale jen občasným) vtípkem přesně v duchu doby. Ano, má blízko zejména k populárním wallaceovkám, což já rád. Napětí se směrem k závěru stupňuje, skvělá hudba a velmi dobrá černobílá kamera. Dnes ocení asi hlavně žánroví příznivci.

Ve výčtu žánrů chybí komedie, což jsem tedy nečekal. Možná i proto mě film bavil méně než Úžasný pan X. Případným zájemcům rozhodně nedoporučuji číst zdejší obsah, páč nejen že vyzrazuje téměř celý děj, ale výrazně naznačuje, kdo za vraždou stojí. Celý příběh se točí kolem záhady, kdo a proč se pokusil zabít Barbaru. Za mě lehké zklamání, avšak kvůli krátké stopáži vcelku slušný kousek pro milovníky starých černobílých snímků - velmi pěkná kamera. Poslední minuty jsou drama a policie je nepříliš schopná jako ostatně asi všude.

Na prvním místě v žánrech je drama, což sedí. Z větší části užvaněné a utahané protkané několika slušnými scénami. Syrový úvod navnadil a byl asi ze všeho nejlepší. Jedna z nejnapínavějších scén je přelézání z aut. Naopak střílečky jsou tuctové a ta počítačová nedokonalost v závěru, kdy nejen budovy, ale i chodby Bílého domu jsou pixelově placaté, způsobovala, že jsem si připadal jak v počítačové hře. Netušil jsem však, jak poeticky může vypadat hořící les. Nejhorší postavou byla Jessie. Chápu snahu ukázat ji jako neohroženou fotografku, jenže ona svým naprosto nezodpovědným chováním rozsévala smrt. A ve finále si šla cynicky pro nejlepší záběr. OK, fotografové války to tak asi mají, mé sympatie ale ne. Civilně uvěřitelná Dunstová, parádní kamera a z větší části skvělá hudba. Jen při tom pobrnkávání a záběrech na vojáky jsem čekal, kdy se rozezní Pink Floyd. Jako celek zklamání a jsem rád, že jsem na to nešel do kina. 2,5*