Soweek

Méně detektivky a novinářské práce a více thrilleru. Druhá a poslední série se daleko více blíží západní produkci, což je určitě škoda, i když kvalitativně nepolevuje. Důraz na Japonsko a místní obyčeje dělali v první sérii tento seriál jedinečným.

Jde vidět, že na větší a lepší dokument asi nebyly peníze. Škoda, díly jsou tematicky zajímavé, ale z každého si odnesete jen základ, který si můžete přečíst na wikipedii.

Velice sprostě, ale také velice kvalitně okopírovaní Fincherovo The Mindhunters. Co mi hlava nebere je, proč se to objevilo zrovna na Voyu? Že by se Nova snažila o quality TV?

Guy Ritchie brutálně vykrádá sám sebe. Proč taky ne, když to nikdo není ochotný udělat za něj. Seriál Gentlemani působí jak kdyby Guy vytáhnul všechny alternativní verze scénářů a nepoužitých charakterů z Podfucku, RocknRolly a Gentlemanů, hodil mixéru a pěkně promíchal. Obsahuje to v podstatě všechno co chcete aby to obsahovalo a výsledkem je gentlemanská popkornová gangsterka, kterou nám prostě nikdo jiný momentálně nenabízí. Úspěch seriálu přeji a otázka zní, bude další série?

Taika je zpět se svým specifickým humorem, který prostě nejde nemilovat. Stejně jako u jeho brzkých filmů, převažuje obsah nad formou, a tak filmařské kvality nejsou zrovna moc přesvědčivé. Celkově ale pořád skvělá zábava u filmu, který je tak trochu klonem Kokosů na sněhu či Longest Yard.

Matthew, co si to provedl? Co jsi udělal se svou kariérou? A proč s sebou dolů táhneš oba Samíky a Henriho? Co ti kdo udělal, žes to všechno takto zahodil?

Ústřednímu triu to neskutečně šlape a Giamatti si měl dle mého názoru Oscara odnést spíše, než Cillian. Ale co už.

Je až k nevíře, jak paní Císařovská dokázala zahodit potenciál tohoto filmu. Přitom herecké výkony a celkový námět je velice obstojný, film ale padá na samotných produkčních a režisérských (ne)kvalitách. Některé chyby jsou opravdu ubohé a byly by přehnané i na studentský film. Např. scéna, kdy režisér nemůže natáčet film, protože leje jak z konve je vyobrazená herci v mokrých pláštěnkách a zvukem deště. Venku ovšem reálně neprší a situace působí více než komicky. Když Natálka nakupuje v místním COOPu v roce 1996 produkty, které reálně přišly na trh v roce 2020 je také více než úsměvné. A podobnými příklady bych mohl ještě nějakou chvíli pokračovat. Za samotnou urážku také považuji release verze 18+, která je obohacená asi o 2 sekundy tvrdého porna. To je opravdu jen sprosté ždímání peněz.

4,5*. Villeneuve zas a znovu dokazuje, že je momentálně jediný režisér, na kterého se vyplatí chodit do kina. Duna je prostě o několik mílových kroků napřed před zbytkem současné produkce. Narozdíl od jedničky je dvojka na(ne)štěstí daleko více komerčněji pojatá. Z Duny trochu mizí její osobitý styl, důraz na majestátnost, kouzlo oslnivého okamžiku a chvíl, kdy nebylo potřeba nic říkat, jen si užívat audiovizuální orgie. Dvojka je prostě daleko více přímočarejší a blíží se stylu epických ság, jako např. Pán prstenů. Což je asi i důvod daleko větší přístupnosti běžnému divákovi a masivního komerčního úspěchu na úkor zarytého fanouška sci-fi. Za mě tedy tentokrát ne dokonale, ale stále naprosto skvěle!

4,5* Yorgos opět osobitě a opět bravurně. Tentokrát svoje trapno a suchohumorno posouvá o level výš a přidává k tomu nadrženou a nahou Emmu ve všech možných sexuálních pozicích. Nevím kolik přesně nominací na ceny film má, ale pokud by si sošku odnesl kdokoliv ze čtveřice Dafoe/Stone/Ruffalo/Yorgos, tak budu spokojený.