Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (531)

plakát

Cesta kolem světa za 80 dní (2004) 

Velice svižná podívaná, která má náboj a šmrnc. Smršti scének a gagů provázaných jednoduchým příběhem nechybí zdravý nadhled a sem tam nějaká ta třešínka na dortu v podobě Arnolda Schwarzeneggera jako egoistického prince nebo Johna Cleeseho jako policajta. A kdyby stále někomu chyběl byť jen jediný důvod, proč se na Cestu kolem světa za 80 dní podívat, tak by ho mohl najít v hudbě Trevora Jonese, při jejímž poslechu jsem si zavzpomínal na zlaté časy Posledního Mohykána či nověji Merlina. Podtrženo sečteno se připravte na pořádný ale v podstatě chutný guláš.

plakát

Kaena: Proroctví (2003) 

Bohužel příliš zmatené a nepománá tomu ani výborné vizuální zpracování a svkělá úvodní a závěrečná pětiminutovka. Někdy holt výborná forma špatný scénář nezachrání. A u Kaeny mě to mrzí dvojnásob.

plakát

Zelená míle (1999) 

Opravdu precizní, vybroušené dílo, na kterém nenacházím chybu. Zajímavé je, jak věrně se Darabont drží Kingovy knihy, a vyvrací tak fámy o tom, že věrnost předloze bývá na škodu. Ve zdejších komentářích bylo napsáno mnoho, takže já mám jenom jednu poznámku. Všichni, kterým se zdá tento film silný a působivý, vězte, že kniha je o třídu působivější. To není výtka filmu, ale doporučení knihy...

plakát

Klika (1995) 

Cílená hra na city sice bije do očí, ale všechno dokonale funguje. Zápletka není z nejoriginálnějších, ale zpracování je nápadité. A navíc potěší zajímavé odhalení a nepříliš hollywoodský konec.

plakát

Harry Potter a vězeň z Azkabanu (2004) 

Sláva Caurónovi za jeho úžasné hračičkování a režijní vychytávky (viz odraz žáků v zrcadle, sova překonávající roční období apod.). Bradavice přestaly být líbezným hrádečkem z neškodné pohádky a konečně pusobí přirozeně a živě, což lépe diváka vtahuje do Harryho světa. Oproti předchůdcům má třetí Potter téměř dokonalé triky (např. grifin působí tak skutečně). A rovněž John Williams se podržel rčení "do třetice všeho dobrého" a složil opravdu krásnou (motiv létání, motiv vzpomínek) a nápaditou (tikání hodin) hudbu. PS: Dabing je již tradičně strašný.

plakát

Courage the Cowardly Dog (1999) (seriál) 

Epizoda Chicken from Outer Space je nezapomenutelný zážitek. Zákeřná slepice z vesmíru přilétá ovládnout Zemi a farmářův pes se tomu snaží zabránit. Opravdu neuveřitelně hustě dávkovaný černý humor.

plakát

Okno do dvora (1954) 

Je zbytečné psát o tom, v čem je tento originánlní Hitchcockův thriller skvělý. Spíše bych chtěl upozornit na jeho největší slabinu, kterou je podle mě hudba. Tentokrát se pera chopil Franz Waxman a jeho kompizce se skutečně hodí do prostředí, v němž se film odehrává, ovšem nehodí se k samotnému příběhu. Velká škoda, že si tehdy taktovkou nezamával Hitchcockův dvorní skladatel Bernard Herrmann. Schválně jsem si zkusil pustit skladbu Temptation z Herrmannova Psycha k jedné ze scén, kdy se hlavní hrdina v noci dívá dalekohledem do "onoho" bytu, a atmosféra byla opravdu mrazivější.

plakát

Den poté (2004) 

Připadá mi, že jsem se zbláznil nebo Emmerich začíná vyzrávat. Výrazně ubral patriotismu a více se zaměřil na postavy. I když se charaktery hlavních hrdinů za ty dvě hodiny zrovna závratně nezměnily, celá ta parta lidí mi padla do oka. Za veliký klad považuju vynechání postavy "tradičního remcala, který je věčně nespokojen", která "nesmí chybět" v žádném katastrofickém filmu. Úchvatná práce trikařů a zajímavě napsané postavy mě tak vtáhly do děje, že jsem si přál, aby měl Den poté alespoň čtyři hodiny, v nichž by se jednotlivé osobní příběhy mohly pořádně rozvinout. Nemůžu si pomoct, ale opravdu mi Den poté připadá jako dvouhodinový začátek něčeho mnohem většího. Jsem zvědavý, co Emmerich předvede příště.

plakát

Rodinná pouta (2004) (seriál) odpad!

Je to děs běs, ale docela zábavný děs běs. Hlavně hudba mě rozesmála. Asi se občas budu dívat :-)

plakát

Texaský masakr motorovou pilou (2003) 

Oproti puvodnímu Hooperovu filmu z roku 1974 postrádá Nispelův remake onen syrový a odosobněný, téměř dokumentární styl, kdy kamera jen nezaujatě sleduje dění a kdy se vypravěč staví k páchaným zrůdnostem naprosto neutrálně. V tomto se právě ukrývá síla o třicet let starší předlohy. Na druhou stranu nové zpracování disponuje poutavou vizuální stránkou, která částečně vynahrazuje chybějící dokumentárnost. Dokonce ani nevadí občasný skluz ke klišé (startování auta) či samoúčelná efektivnost (scéna s klavírem), protože jsou podány velice vkusně. O napětí taky není nouze, takže doporučuju!