Gig

Ani jsem nedoufal, že to bude návrat Slunce, sena, jahody, ale co jsem uzřel mi místo radosti, zaplnil smutek na duši. Jedná se o film, který ani neví čím chce být. Vše tomu napovídá, že se bude jednat o komedii ve stylu komedie osmdesátých let o babkách, drbnách z jihočeské vesnice. Máme tu Trošku, hudbu ala Slunce, seno jenž trochu připomíná i Kameňák. A tu je ten kámen úrazu. Vše se ve filmu děje jen proto, aby mohl nastat násilně vyvolaný vtip, který někdy ani vtip není. Humor typu mířím na holuba, ale nevidím, jak to že nevidím, když jsem slepý. Někdy až přízemní humor místo toho, aby veškerý vtip vyplynul volně ze situací. Navíc, nejdřív jsem myslel, že na vesnici je jen fotbalová n-náctka starých drben, bab, které se vždy postaví, jako by chytaly penaltu a drbou typu pozor bude vtip. Jediná z této fotbalové sestavy, která stojí za to, a je, jako by vypadla z původních filmů Slunce, seno a byla přirozená, byla ta s tou hůlkou, co furt říkala: "co, říkali?" Ostatní jako by vypadaly, že si hrají na staré vesnické báby. Vtip někdy přízemní a někdy se mi zdálo, že se dívám na další Kameňák. Místo zpívající učitelky, profesorky tu máme kohouta, který přivolává nový den. Jak jsem říkal hudba někdy hodně připomínala a odkazovala na Slunce, seno... teď narážím na motiv s pohvizdováním. Ale, to bylo úmyslné a vlastně i milé.Ale to chování herců a samo´čelný děj jen pro následující vtip, který má nastat je ubohý. Dále babky, které chodí jen pospolu a všude je vidíte jak stádo. Stejně tak staříci, kteří si vycházejí pospolu a připomína to dvojku staříků z Kameňáků. Akorát tam to bylo duo Skopeček, Lipský, tady Kostelka, Pecha. Další úmyslný žertík, který propojuje tento film s legendárním Slunce, seno je zapojení Pavla Kukinčuka coby starosty Babovřesk. Ten si zahrál studenta, který psal seminárku o dojivosti krav v první komedii letní série Slunce, seno, jahody. Jen mi je líto některých výborných herců, kteří si zahráli v tomto "filmu". Pár vtípků tam bylo fajn, ne že ne. Některé situace i znám. Ale celé to vyprávění tu bylo násilné a samoúčelné. Jak jsem doufal, když jsem uviděl výbuch a závěrečné titulky, že je konec.....

Byl by to jeden z nejlepších hrabat Monte Christo.... kdyby nebylo toho konce! To si opravdu mohli tvůrci odpustit. A stačilo tak málo, kdyby Mercedes odplula za svým synem do Afriky. Trošku mi taky vadil Edmond, coby blonďák. Jinak pomsta, kterou naplánoval, byla výborně zrežírovaná. Taky hodně postav se tam mihlo z románu nesmrtelného Alexandra Dumase. Sice s některými si tvůrci pěkně zahráli šachy oproti předloze, ale to až tak nebolí. Apropos nedávno jsem koukl na seriál z roku 1980, taky francouzský a od teď je pro mně oním nejlepším seriálovým hrabětem ten a to pro svou kompletnost.

Edmonde, ponech na Bohu, ať soudí naše viny, míval jsi v očích oblohu, teď už jsi někdo jiný.... Co na tom, že Abbé Faria je smiřlivý a nikoliv ten, co žene Edmonda Dantese k pomstě, co na tom, že příběh si autoři muzikálu trochu upravili. Podle mně je to mnohem zajímavější a zas trochu jiné, než známe z pera Alexandra Dumase. Příběh má pointu, nádhernou hudbu velikána české hudby, za kterou budeme dlouho hledat náhradu. Text napsal neméně dobrý básník, co Karel Svoboda, coby skladatel. A nápaditá choreografie, na kterou dohlížel Richard Hess. Když se tito tři pánové dali do hromady, vždy to mělo něco víc než nadstandard. Teď z těchto tří mušketýrů tvorby hudebního šou žije jen jeden. Je mi smutno. Ale jakmile si pustím toto dílo, zaplesá mi srdíčko. Doteky mých řas, povzdech jenž se smál....

Někdo pije, aby zapomněl, někdo bumbá, aby se rozpomněl.... Spolu se čtyřmi mušketýry to patří k tomu nejlepšímu, co Les harlots, bažanti stvořili. Navíc režii měl na starosti režisér původních Tří mušketýrů s Bourvilem, coby sluha Planchet.

Klasika patřící do stejné školy jako Hello, Dolly!. Kdybych byl ženou zazpívala bych: "Chtěla bych tančit jen...", ale takhle se zmůžu leda: "Máš-li kapičku, máš-li kapičku - toho pokakanýho...."

Sice pěkná Rusalka, ale na svůj věk filmu až moc statická. Nškteré judebmí pasáže se mi už tak nelíbili. A kde zmizel synovec, klouček hajného? Místo toho tam dali cuchtu. Chjo. Sice "kompletní" asi je ta z roku 1960, hudebně nej ta z roku 1975, tak ta nejpohádkovější a kompaktně je nej ta y roku 1962. Tahleta Rusalka se slovenskými herci v hlavních rolích mi připadala jako operní jevištní provedení v přírodě, jako záznam z přírodního divadla a ne jako film. Ale rusalka byla opravdu rusá. :)

První animovaná a nejkrásnější pohádka s princeznou s produkce Walta Disneye. Když vidím toho lovce a ten nůž, když vidím tu nenávist v očích královny....... Jen Šmudly mi bylo vždycky líto. Tak chtěl dost tu pusu od Sněhurky a nikdy ji nedostal na ústa, jak si přál. Úplně s tebou soucítím. Jo, a díky Waltu se na věky věků Sněženka, jak ji pojmenovala Božena Němcová, přejmenovala na Sněhurku.

Krásná pohádka, kterou trochu mi protiví počátek, kdy se nacházíme v dnešní době, nebo lépe řečeno v době natáčení pohádky a to v době kdy pionýři jsou malované děti a nosí rudé šátky. To si mohli odpustit. Vím, taková byla doba. Ale říkám si, koho, že mi koucour v botách připomíná.... hmmmm.... Á, už vím, Aťku Janouškovou s fouskem. :) Baba Jaga tu je tentokrát coby šašek a moc mu to sluší. A ještě něco se cení. Rou všude používal živá zvířata a né loutky. Apropos to s tou proměnou zvířata v lidi jsem už někde taky viděl. Už vím.... Režisér tutéž taktiku hojně využil i v pozdější o křivých zrcadlech. ... Dokonce i rudé šátky. Kurňa, není to volné pokračování :)

Jako dítě jsem tenhle seriál miloval. Vždy když jsem zaslechl z televize ono: "Vzhůru na palubu, dálky volají....." v podání výborného Karla Černocha, tak mě to přikovalo na gauč. Ač jsem knížku měl přečtenou snad desetkrát, tak jsem hltal každou minutu dobrodružství party kluků. Z dalších výborně zpracovaných Verneovek ve formě seriálu, které tenkrát běžely v Magionu a Veze bych doporučil: Děti kapitána Granta, Tajuplný ostrov, Matyáš Sandorf.

Kdyby ta princezna nebyla tak uřvaná, dám o bodík víc. Opět se ukázalo, že Rou na počátku své pohádkovské éry točil lepší filmy. Narozdíl od Zakleté princezny tedy Překrásné Vasilily se tady podepsal zub času. U Vasilisy bych snad ani nevěřil, že vznikla o více než dvacet let dřív než Mrazík a řekl bych, že je ze stejné doby, ba lepší.