Monte Cristo

Mohutný nástup, pak nesourodá směs. 1)  Ani působivá řada slavných jmen nezmění nic na skutečnosti, že jsem se u televizní obrazovky dost nudil._____ 2)  Nejvíce mě zaujal 26letý přitažlivý tanečník Vladimír Hub (Čas)._____ 3)  Záznam byl pořízen 19. a 20. 12 2002. Ten den měla být derniéra, ale posléze se následujícího dne uskutečnilo ještě jedno (444.) představení plné různých žertíků. (01.08.2021)

Pro muzikály mám slabost a obzvlášť když se jedná o muzikály Karla Svobody. Dracula je stěžejní dílo celé české muzikálové scény a Golem, byť se na něj valila kritika ze všech stran, také nesporné kvality má (alespoň co se hudby týče). Monte Cristo, kterého jsem viděl jako posledního z nich, je dle mého názoru značně opomíjený. Mnoho lidí, kteří muzikál viděli, jej srovnávali s předešlým dílem Svobody, Draculou. Daniel Hůlka jednou v jednom rozhovoru řekl, že Dracula a Monte Cristo jsou úplně odlišné a nesrovnatelné muzikály, a já mu dávám naprosto za pravdu. Monte Cristo je dosti komplikovanější, výprava je barevnější a hudba rozdílná. Ovšem něco mají tyto dva muzikáli společné... a to geniální hudbu a úžasný text. Monte Cristo už asi nedosáhne věhlasu Draculi a to je velká škoda. (21.07.2011)

zpočátku je to docela dynamické a promyšlené....dokonce mne to nutilo se opravdu soustředit, protože to hodně razantně přepíná mezi jednotlivýjmi časovými rovinami....výborný nápad s motivem provazů natažených přes scénu, které mají několik různých významů ( vazby na minulost, omezení jedince okolnostmi atd.)....ale druhá polovina už je nebetyčná nuda...spousta peněz, relativně slušná porce jevištních nápadů, ale jinak docela dost sterilní...opulentní šumák...hudebně je to profesionální, ale chybí tam nějaké výraznější melodie a svébytnější čísla...a jednoznačně největší slabinou je libreto, které se bezhlavě spoléhá na sílu předlohy a už nedodává žádné silnější dramatické motivy......Dracula, Krysař i Hamlet jsou lepší muzikály...možná to spočívá v tom, že tenhle kus šel až ve druhé vlně...zatímco při ranějších počinech se finančně víc riskovalo a tlak na kvalitu byl větší, tady peníze i pozornost publika byly zajištěny... (29.11.2011)

70%. Narozdíl od Draculy (kterého mám radši) jsem Monte Crista zažil na živo, i když nejraději bych byl na představení prvním. Monte Cristo se vyznačuje poměrně složitou strukturou: nejenže kromě zpěvu a tance využívá i jiných uměleckých forem (to co předvádí Čas-Osud nebo jak se ta postava vlastně jmenuje, už je možná balet, loď Faraon má vlastní árii a neměli bychom zapomenout ani na pantomimu), ale hrátky s časem a prostorem dosahují úrovně v muzikálech nevídané: v první polovině děj neustále přelétává mezi Edmondem ve vězení na pevnosti If a jeho zážitky v přístavním městě (ještěže je televizní záznam vybaven titulky, v druhém dějství už děj zůstává v jediném roce, ale tempo vyprávění se prakticky zastaví a děj se tříští na výstupy, které k sobě už moc nepasují. Nevídána je i přítomnost mladého i starého Edmonda Dantese na jevišti ve stejnou chvíli, obě inkarnace spolu v několika momentech komunikují... (19.08.2010)

Edmonde, ponech na Bohu, ať soudí naše viny, míval jsi v očích oblohu, teď už jsi někdo jiný.... Co na tom, že Abbé Faria je smiřlivý a nikoliv ten, co žene Edmonda Dantese k pomstě, co na tom, že příběh si autoři muzikálu trochu upravili. Podle mně je to mnohem zajímavější a zas trochu jiné, než známe z pera Alexandra Dumase. Příběh má pointu, nádhernou hudbu velikána české hudby, za kterou budeme dlouho hledat náhradu. Text napsal neméně dobrý básník, co Karel Svoboda, coby skladatel. A nápaditá choreografie, na kterou dohlížel Richard Hess. Když se tito tři pánové dali do hromady, vždy to mělo něco víc než nadstandard. Teď z těchto tří mušketýrů tvorby hudebního šou žije jen jeden. Je mi smutno. Ale jakmile si pustím toto dílo, zaplesá mi srdíčko. Doteky mých řas, povzdech jenž se smál.... (05.01.2014)