Blizzard

V tomto druhém snímku nás Juan Fernando Maguid zavede do prostředí vlaku, kde se odehrává snová představa, která se později ukáže být spíše černou můrou v realitě této kontrolované společnosti. Vizuální stránka je sice zachycena pomocí jednoduché kresby, ale styl animace je vyobrazen velmi zajímavě. (6/10)

První kraťas animátora Juaan Fernanda Maguida v lehce komixovém nádechu vypráví příběh malého démona vybočujícího z řad svého druhu. Na rozdíl od svých příbuzných náš Rupert rád tancuje. Jeho otec je však na něj rozzlobený, protože není jako ostatní démoni, kteří požírají lidské duše, vnášejí chaos a beznaděj mezi lidi což je jejich přirozená povaha. (6/10)

Zajímavý a obsáhlý šestidílný dokument popisující, co se vlastně stalo s Německem ještě před WWII a jak se Hitler dostal k moci, kdo mu to umožnil a proč. Co se stalo s německým národem, který se nechal zbalastit, a podpořil svého führera. Jednotlivé události jsou proloženy rozhovory s dosud žijícími aktéry tehdejší doby, což mě samotného docela překvapilo. V dokumentu se např. dozvíte, že chleba v době krize stál 1 bilión marek nebo že Hitler měl po vstupu do Deutsche Arbeiter-Partei pořadové číslo 555, ve skutečnosti to ale bylo jen 55, neboť strana začala pořadovým číslem 500, aby bylo na oko vidět, že má hodně členů. Tedy lež již od samotného začátku. Dále co vše nasliboval německému lidu a co z toho splnil. Podmanění Evropy a ambice roztáhnout se po celém světě až k samotnému pádu vůdce. Vše je tu pěkně detailně rozebráno. Lze doporučit nejen jako pouhý vzdělávací dokument. (8/10)

Bruges, Bruges, fucking Bruges, takové krásné gotické město. Ne však pro Colina Farrella, který toto místo nesnáší snad ještě více než my Uwe Bolla. Ve filmu najdeme pěkný mix černého humoru - už samotná úvodní scéna v kostele se vzkazem nebohého chlapce, tomu se říká opravdu bad luck, byla lehce tragikomická. Zvláštní ponurá atmosféra linoucí se z každého kouta belgických uliček a kanálů přidává filmu určitý nádech tajemnosti. Ralph Fiennes si svou skoro až psychopatickou roli gangstera pěkně užíval a já také. Hudba Cartera Burwella navíc slušně přispívá k vtáhnutí diváka do tamějšího prostředí. Uvidíme, jestli nám Martin McDonagh za rok či dva, až si trochu ošoupe botky cestováním po světě, nadělí další porci filmové zábavy, já bych byl rozhodně pro. (8/10)

Charlie Bartlett je lehce nadprůměrná komedie nezvyklého ražení, nejedná se tedy o pouhou teenagerskou jízdu zabývající se pubertálními adolescenty toužících jen po pivě a sexu, ale nebojte se, i na něj dojde. To, co film vyzdvihuje ze zapadlých kolejí průměrnosti, je scénář a dobře zahrané postavy spolu s neotřelým humorem. Hlavní představitel hraný Antonem Yelchinem, kterého jsme měli možnost zahlédnout v "Hearts in Atlantis" nebo seriálu "Taken" nám z malého kluka dorostl do podoby slušňáka v saku, už teď ho vidím v uhlazené uniformě pobíhajícího Pavla Chekova v připravovaném Star Treku po palubě USS Enterprise. Do popředí se tu ale dostává i někdo jiný, postava ředitele školy Gardnera, kterou si zahrál právě Robert Downey Jr. Na druhou stranu jsem očekával více, než film nakonec nabídl. Charlieho psychologická poradna měla na můj vkus krátkého trvání a právě zde jsem čekal větší hloubku a interakci s ostatními charaktery. Zato vztah mezi matkou a Charliem i ředitelem - otcem své dospívající dívky je celkem vtipný. Hudební stránka je celkem obyčejná, zazněly ty skladby od různých tvůrců ze žánrů pop, rock či jazz a mezi ně vkládá své melodie Christopher Beck. A jak řekl sám Gardner, doporučuji držet se motta: "Never attack a drunk guy with a gun." (7/10)

Po vizuální stránce celkem zajímavé, o to horší je příběh a postavy. To však není zrovna na místě kritizovat, když uvážíme s jakými nástroji a rozpočtem tento animovaný kraťas přišel na svět. I pokud se na něj člověk dívá s otevřenou myslí, jedná se o velmi průměrné dílo, kterých vznikla hromada a jejich autoři si je nechali ještě pěkně tučně zaplatit. (5/10)

Eliing je opravdu příjemná komedie, která se těší velké popularitě mimo svůj domov a to právem. Situace Ellinga a Kjella je docela vážná, ale je podána humornou formou. Oba hlavní aktéři jsou sice rozdílní, Kjell má rád ženy a jídlo, zato Elling trpí sociofobií. Vzájemně se však dobře doplňují a spolu jsou schopni "zvládnout" všední situace obyčejných lidí. Milý film o životě, jak jej většina z nás nezná. (8/10)

Pouze zvláštní vztah otce Ibry se synem Arminem, který mimochodem působí svým vzhledem dost obyčejně, vyzdvihuje toto drama s neobvyklou zápletkou z šedých vod průměrnosti. Otec se až příliš snaží svým neohrabaným způsobem pro svého syna udělat maximum a realizovat tak svůj sen, ten se však za jeho neotřelé chování místy i stydí. Film nabízí pár lepších momentů jako je třeba rozhovor Ibry s německým členem televizního štábu a i samotný závěr filmu není zrovna předvídatelný. (6/10)

3K se svojí stopáží a obsahem na plátně působí spíše jako několik vytrhaných stránek z knihy, nežli epické historické dílo. Chaotické akční scény a nepřehledná kamera ubírá filmu na kráse a v podstatě žádná hloubka jak příběhu, tak charakterů sráží tento film do kolen a to nezachrání ani herecké trio Andy Lau, Maggie Q a Sammo Hung. Škoda, výsledek je prostě neuspokojující a nezbývá než doufat, že nás John Woo překvapí svým dvoudílným Red Cliffem, který snad bude alespoň o třídu výše. (6/10)

Čekal jsem, že to bude horší, nakonec to ale nebylo tak zlé. Na snímku Spiderwick Chronicles je bohužel vidět, že je laděn spíš jako rodinný film pro děti než pořádné fantasy a těm starším z nás už tolik radosti nepřinese. Nutno podotknout, že goblini mi svým skákavým chováním připomínali spíše přerostlé zmutované žáby, které utekli z nedalekého Botiče. Mary-Louise Parker mi do role starostlivé matky prostě nesedne, ve "Weeds" to aspoň hraje na vtipnou stránku matky co by dealera THC. Co mě naopak pobavilo, byl hobgoblin Hogsqueal namluvený Sethem Rogenem už jen za jeho "Bird! Bird! Bird!". Freddie Highmore se velmi dobře dokázal vžít do role dvou různých osobností, což se nedá říct o toporném Davidovi Strathairnovi. Film také nabízí celkem slušné efekty, ale na pravé fantasy mi tam chyběla větší diverzita bytostí (poletující kytky nepočítám). Alespoň po hudební stránce odvedl James Horner odvedl výbornou práci a pěkně dokresluje atmosféru filmu. Škoda, film měl dobrý rozjezd, ale celá honba za Arthurem Spiderwickem je vlastně zbytečná a v druhé polovině mu došel dech. (6/10)