PhillM.

Natočím o sobě film. Jak vám to zni? Divně, že? No jo, holt když životopisný snímek produkuje jeden z jeho hlavních aktérů, je to těžké... nepodlehnout tomu lákadlu vykreslit se jako bojovník za svobodu slova, bojovník proti policejní brutalitě, rasismu a zlým židům. Bojovník, který má pod matrací arzenál útočných pušek, za který by se nemusel stydět ani leckterý africký warlord. A moderní feministky by si na těch textech taky jistě velmi smlsly (říkají tomu myslím moc hezky česky "objektivizace ženy"). Nu, což o to, pohádka o klucích z ghetta, kteří otřásli planetou... proč ne? Speciálním fenoménem jsou tito gangstaz u nás, v naší české kotlince. Vždycky se směju, když vidím syna bankovního úředníka a majitelky kosmetického salonu, jak se s řetězem na krku a čapce s nejrovnějším kšiltem na světě houpe po ulici a poslouchá Fuck the police, ačkoli s policistou nikdy v konfliktu nebyl a ani by nechtěl (rodiče by se zlobili). Česká sídliště byla v předchozích dekádách postupně zaplavována hordami mániček, bigbíťáků, punkáčů, technařů a teď hip-hopperů. Všem těmto partám a gangům se vždycky všichni ostatní smáli a všichni členové těchto part a gangů z toho nakonec vyrostli a pak se sami sobě s odstupem smáli taky. Facebook je ostatně plný důkazů. Životopisná fikce Straight Outta Compton nabízí pohled jedné strany, ale jak říkám - proč ne. Není to špatně zahrané, má to docela dobrou kameru, soundtrack je o vkusu... Do scénáře se asi dost řezalo, ale to už je to v úvodu zmiňované prokletí "natočím o sobě film". Suma sumárum, je to film pro fanoušky, který se ale dá vydržet.

Šlo to lépe. Z tak zajímavého námětu se dalo vytáhnout slušné drama, no tvůrci se omezili na prosté reportážní odvyprávění Milgramova ne-příběhu. Pro člověka, který o Milgramovi slyší poprvé, jistě fascinující, pro ostatní je to objevování Ameriky. Ani formálně mě film ničím moc nezaujal, vyprávění do kamery mi nevadilo, bylo to příjemné zpestření jinak nudných scén a výjevů ze života a díla kontroverzního psychologa. To je ale zatraceně málo. Jo a Peter Sarsgaard zde vypadá jako mladší brácha Colina Firtha :-)

Mno. Tak takhle to vypadá, když se v Dánsku rozhodnou natočit crazy komedii bez Leslieho Nielsena, místo kterého tam nasadí Madse Mikkelsena (on v Dánsku hraje všechno). Ale protože to jsou civilizovaní Dánové, musí to mít přesah, musí to mít v sobě drama, severskou rozervanost a zamyšlenost a na konci taky to srdíčko, že ano. Adamova jablka jsou cynická, brutální pohádka o jednom napraveném náckovi, který se naučil naslouchat bohu a Bee Gees. --- Spoiler: Ve filmu se nehajluje.

Žánrová pecka. Pohled (téměř) výhradně očima únosců je silnou stránkou filmu, nikoli slabinou, jak jsem si ze začátku myslel. Holt, když se vezme silný příběh, kvalitně se to obsadí a režisér není idiot posedlý svou vlastní důležitosti, dopadne to většinou dobře. Tady to klaplo.

Ach, Sýrie. Stará dobrá Sýrie! (No dobře, zde tedy Maroko, ale tím si to nebudeme kazit.) Exkluzivní exteriéry a vynikající obsazení (Curry a Gatiss) dělají z tohoto dílu nadtelevizní laskominu. Leč co naplat, příběh je provařený, směřuje k nepřekvapivému rozuzlení ve večerním pouštním stanu, kde si divák zase jednou připadá jako na konci konverzační komedie Oscara Wilda (kdo je čí teta, strýc, dcera, švagr a děda).

Člověk žasne, čemu všemu na severu neříkají komedie. Nu, ale proti gustu... Zde však celá záležitost shoří na prachbídném scénáři. Severské Taken? No ani omylem - tento typ příběhu se prostě nehodí k pomalému tempu, kterým se film odvíjí. Jinak abych to tak nehaněl - atmosféra byla dobrá, to na severu umí. A pár těch fórků se do dialogů taky podařilo propašovat, takže proč ne... "Lidi jako ty potřebujeme - plně integrovaného imigranta. Teda... imigranta, to slovo v tomto případě myslím v dobrým."

Tak koukám, že přeměna Ridleyho Scotta na Michaela Baye mnoha lidem vyhovuje a dokonce mnohým aktivizuje topořivá tělíska. Marťan je přitom vybrakovaná slepenina několika průměrných či podprůměrných marsovských filmů bez jakékoli práce s postavami (Matt Daemon by neměl co hrát, i kdyby to uměl), bez soundtracku (když měl Kubrick Strausse, já budu mít Abbu?), atmosféry a jakékoli originální a zajímavé myšlenky či nápadu, o které ve sci-fi vždycky šlo především (gravitační prak skutečně není žádná převratná novinka, kterou by geniální afro-komik-šprt měl změnit směr otáčení kolesa dějin, skutečně ne). Tuctový a vzhledem k nesnesitelné stopáži namnoze nudný film. Zbývá pár hezkých CGI záběrů Marsu a jakási dílčí snaha o věrohodnost v detailech, která je ovšem zničena ultravyhajpovaným koncem s propíchnutým skafandrem. V tom momentě se definitivně propíchl i celý film a Scott. Průser (doslova) roku.

Ohrnovací límec je známkou úpadku mozkových buněk... aneb Poirotovy trable s čínskou prádelnou. A na greenu má Hercule obdivuhodně dobrý švih. Jinak vcelku nezajímavý díl..

Průměrný díl, který povyšuje Queen Mary a vtipně přestříhaný dobový filmový týdeník.

Nevím. Je to super a všechno, ale... jsem skutečně jediný, který v tomhle vidí vykradenou holmesovskou povídku Ohyzdný žebrák (The Man with the Twisted Lip)?