Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (981)

plakát

Mizerové II (2003) 

V podstatě ve všem lepší než hodně špatná jednička. Akční podívaná, celkem fajn scénář, rozhodně lepší dabing než ten v jedničce (ten tuším z roku 2003), sem tam docela černý humor, má to větší drive (dopomáhá častý hip-hopový podklad), prostě tohle je slušný standard.

plakát

Happy Feet (2006) odpad!

Scéna v zoo je za čtyři, ale zbytek je snad to nejtrapnější, nejdebilnější a nejotravnější, co filmový pás poznal..

plakát

Avatar (2009) 

Asi nesdílím všeobecné nadšení, i když je mi to opravdu moc líto. Na ten film jsem šel hlavně jako na vizuální nádheru a té se mi dostalo, i když nejhůř podle mého dopadly hlavní postavy divochů, kteří na mě působily umělým dojmem, narozdíl od všech ostatních zvířátek (asi kvůli člověčímu vzhledu divochů). Dokonce i po stránce příběhové je to celkem slušné (a velmi tradiční), nebo je to možná tím, že mám pro taková prostředí slabost. Na Avataru mi ale nesedly ty častopřítomné akčňácké a ostatně i romantické klišoidní a přiblblé kecy a sem tam ono patetické burcování. Říkal jsem si, jestli to má ten film za potřebí. Rovněž fakt, že se jedná o zcela jiný svět, který by měl jakoby působit úplně cize a přitom se jedná o obyčejnou džungli, jejíž obyvatelé jsou jen jakousi variací na pozemská stvoření dob současných i těch druhohorních. Nepochopil jsem to líbání, nevím, jestli je to naučila Ripleyová, ale pravděpodobnost, že by se modrásci líbali stejně jako my, je rozhodně menší než jedna ku deseti na dvanáctou. Moc se mi líbilo, jak byla první půlka utopická, to se ve sci-fi moc nevídá, o to míň mě pak bavilo tlačení diváka do polohy, ve které má nenávidět lidi. Nic proti idee jako takové, právě naopak, ale nějak moc to tlačilo na pilu, aby se postavili na stranu divochů úplně všichni. Akční závěr mě taky příliš nestrhnul. Vztah k postavám nenastal lautr žádný. Na hudbě se mi líbilo, že ačkoliv se nejedná o nijak odvážnou práci, aspoň se snažila o pestrost a nějaká témata, i když jsou plytká. Co se týče 3D, ze začátku mi přišlo takové přehnané, "víc 3D než v reálu", říkal jsem si, asi to pak umírnili, nebo jsem si zvykl. Jestli se stane Avatar filmovou klasikou, je úplně možné, ačkoliv mu v tom moc nefandím. Je to snímek, který nejlépe působí ve chvíli, kdy se na něj díváte, zpětně už vůbec nic nenabízí. Revoluční počin po stránce jakékoliv jiné než vizuální to rozhodně není. Spíš se jedná o takové filmové RPG, kterému buď podlehnete a všechny věci, které byste jinak zkritizovali, odpustíte, nebo se na to holt díváte střízlivýma očima. Já jsem dopadl někde na půl cesty, během sledování jsem se snažil odpouštět, zpětně to ale vidím bohužel hodně střížlivě a musím říct, že spoustu těch odpadů naprosto chápu a jsou tu opravdu dobře zdůvodněny.

plakát

The Guild (2007) (seriál) 

Ale jestli to má platit jako odstrašující příklad, tak aspoň u mě se to úplně míjí účinkem, protože při každém díle mám strašnou chuť si nějaké to středověké RPG zahrát :-) Malarkey: tak nějak automaticky jsem předpokládal, že půjde o World of Warcraft, až tvoje otázka mě vlastně přiměla soustředit se na to, že v seriálu to snad opravdu zatím nepadlo...

plakát

3 sezóny v pekle (2009) 

Místy děsivě trapné, myšlenky výhradně polopatické ale dosti účinné a dobré (obzvláště konec), výprava velmi solidní. Mám tak nějak rád, když z českého filmu cítím aspoň trochu vysokorozpočtovosti a snahu o něco jiného, jakousi "mezinárodní kvalitu", nebo jak bych to řekl. Navíc mi je sympatické i to, o jaké době snímek vypráví, příběhů z té doby jsme moc neviděl. A ta hlavní postava, takový idiot, kterého musíte nenávidět, obdivovat, milovat i nechápat....zajímavý.

plakát

Dr. Horrible's Sing-Along Blog (2008) (seriál) 

Ty jo, takhle zhuštěný děj se jen tak nevidí! Tolik postav z mých oblíbených seriálů jsem viděl snad už jen v kravině podobného typu a sice v Dog's Breakfast, ale tohle je snad ještě lepší. Kéž by všechny muzikály měly tak skvělé vlezlé písně jako tohle a ano, nechtěl jsem, aby to skončilo, spíš bych si představoval na toto téma nějakých 6 velkofilmů o délce dvou a půl hodin....jo něco jako Star Wars třeba. Jo a on je i soundtrack? Konečně budu poslouchat něco, co má smysl :-)

plakát

Megažralok vs. obří chobotnice (2009) 

Kvůli zhruba třem scénám to stojí za to. Zbytek filmu tvoří taková ta klišé, která spíše serou než pobaví. Tu scénu s letadlem jsem si musel ale pro jistotu přehrát několikrát za sebou, nevím, jestli je úžasnější samotné zpracování téhle situace, nebo vůbec ten nápad, případně ta skvělá bezprostřední reakce toho nešťastníka přímo v letadle. Nechápu, proč takovéhle filmy dávají rovnou na dvd nebo video, když by to bylo stokrát lepší v kině. A fandil jsem samozřejmě Velkému Cthulhu.

plakát

Battlestar Galactica: Plán (2009) 

Teda, tohle bylo o dost jiné než seriál. Asi o polovinu horší efekty (věčná to škoda při scéně zničení kolonií, která jinak mohla být to nejpůsobivější, co The Plan nabízí) a asi tak třikrát nekorektnější. Ale taky dost zbrklé, nesourodé a neobjasňující. Vlastně mi to více otázek přidělalo než odpovědělo, ale to byl asi úmysl. K poutavosti seriálu má Plan daleko, ale i přesto má svojí úroveň. Tenhle film na mě působí jen jako bonus pro fanoušky, kterýžto jako takový oceňuji. Rád jsem se zase setkal se starými známými tvářemi, ale o moc víc to nenabízí, snad jen na začátku. Je to prostě takový "thunderback", jestli mi rozumíte. Něco jako kdyby děj StarGate SG-1 natočili z pohledu týmu SG-2, což jsem si dycky říkal, že by mohlo být vtipné.

plakát

2012 (2009) 

Takovéhle velkofilmy ano. Od Emmerichova díla jsem čekal, že se budu spíše smát než bavit a spíše kroutit hlavou než fandit partičce rodinných hrdinů, která je v každém katastrofickém filmu a v každém přežije (děti mají okolo sebe neviditelné ochranné silové pole vždy). Nakonec jsem dělal po většinu času všechno najednou, snad s výjimkou závěrečné části. Vrchol snímku přijde už někdy po půlce při tanečním čísle zlomu San Andreas, což soudím jako ne úplně vychytané, v té chvíli jsem čekal, že to nejlepší mě ještě čeká. Nicméně takovéhle vizuální digitální orgie snad moje oči ještě nezažily. Jasně, že všem těm scénám s letadly (a i jiným věcem) bylo těžké věřit, ale já věděl, na co jdu a dokázal jsem si režisérovu nejnovější koninu celkem užít.

plakát

Rakovina vůle (1989) (TV film) 

Jako samostatný soundtrack by to bylo lepší. Hudbu Juraje Filase mám moc rád, ale i ona mi v kontextu jeho ostatní tvorby přišla zaměnitelná (nejvíce bych vypíchnul přímo hlavní téma zpívané "Markétou"). Co se týče ostatních aspektů; známé tváře mě spíše rušily, natož aby jejich výkony působily dobře, libreto mě nebavilo. Celkově to mělo dobré momenty, ale možná mám prostě jenom problém s žánrem televizní opery. (nebo s operou celkově?)