Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (1 321)

plakát

Výbušnej koktejl (2021) 

Jsem překvapený zdejším nižším hodnocením, za mě je to svižná vtipná čtyřapůlhvězdičková jízda. Dost lidí srovnává s Johnem Wickem, případně s Charlieho andílky, já bych spíše vytáhnul Kingsmany, kteří jsou asi bližší koktejlové ztřeštěnosti. Každopádně je pravda, že někdo by to mohl tipovat na Leitchův rukopis (kromě Wicka třeba Atomic Blonde, Bullet Train), případně ten Bessonův (Lucy, Anna). Mno a když už tady šermuju filmy s křehkými, ale nebezpečnými kráskami, přihodím k dobru i Jolt, Kate a Saltovou. Někteří si stěžují na prkenné herectví Karen Gillian, ale já to pochopil jako cílené ztvárnění nájemné vražedkyně, která se holt naučila emoce zabořit hluboko pod zem (zvlášť když zůstala bez rodičů). Co se týče nastavení úrovně "gurl powaaah", tak mi nakonec došlo, že tenhle film to spíš schválně paroduje (např. knihy ženských hrdinek), s čímž jsem neměl problém, bavilo to. Asi je fér vyspoilovat, že čtveřice starších dračic se objeví až k závěru filmu (a možná by filmu ani neškodila o 15 minut kratší stopáž), nicméně Karen Gillan (resp. asi spíš její stunt double) si v hromadě akčních sekvencí do té doby vystačí i sama. Nutno podotknout, že akce je velmi originální, jelikož scénář věnoval hlavní postavě netradiční omezení do jejích soubojů. Herečka osmileté (pardon, osm-a-třičtvrtě-leté) holčičky Chloe Colemanová zaslouží pochvalu - kvalita dětských herců totiž bývá nevyzpytatelná. Kdyby snad někdy vzniklo nějaké pokračování, rád zase zkouknu.

plakát

Jdi na to (1983) 

"Chudák Tim, trvá na svý nevině. - Jo, to je těžký, jeho tchyně zas trvá na tom, že je mrtvá." Spencer a Hill mají nevyzpytatelně široké rozpětí kvality svých filmů, nicméně tohle je rozhodně jedna z těch kvalitnějších spencer-hillovek (policajti z rukama vzhůru, zásahovka s raketometem, zubní operace, nindžové s noži a nunčaky, "chtěl jsem aby to vypadalo realisticky", "Jenom jako! Jenom jako!") Za jejich nejlepší společné dílo stále považuji Dva výtečníky.

plakát

Skleněné peklo (1974) 

Omlouvám se této klasice napakované hvězdami, ale nemohu souhlasit s lidmi, kteří tvrdí, že zub času na filmu nezapracoval - speciální efekty jsou prostě ze sedmdesátých let, takže ani to modré plátno ještě pořádně nefunguje a miniatury jsou pořád miniatury. Uznání si rozhodně zaslouží pyrotechnická divize filmu, protože ta musela pracovat naživo. Jinak je to ale vyloženě studiová záležitost točená s nadsázkou tak na třech vystavěných lokacích (večírkové patro, kancelářské patro a schody). Závěrečné řešení bylo jistě tehdy považováno za megalomanskou scénu, mně osobně (možná přesycen moderními efekty) to až tak úplně neoslnilo - to mě spíš více oslnila prakticky provedená scéna s výtahem. Mno a závěr filmu - "přijde den a taková past zabije tisíce lidí a my budeme polykat kouř a vynášet mrtvé..." - bylo neúmyslně prorocky dost in the 9/11 feels. Nemůžu si pomoct, ale nepřiznaný remake filmu Mrakodrap s Dwaynem Johnsonem byl za mě zábavnější a líp vypadá.

plakát

Poslední lovec čarodějnic (2015) 

A tak nakonec sice slabší, ale stále tři hvězdy. Vizuální efekty na slušné úrovni a děj relativně svižně ubíhá, i když bych s Dieselem na soupisce očekával více akce. V hereckém obsazení je velmi zvláštní kombo - vedle Dominica Toretta tu máme Ygritte, Batmanova Alfréda a Froda Pytlíka - a s trochou nadsázky hrají všichni znovu totéž. 😁 Jelikož jsem Diesela nikdy v životě předtím neviděl s vousy (takže počítám, že by mu snad nikdy nic nevyrostlo 😛), tak na něm ten zahajovací umělý vous vypadal vskutku jako součást kostýmu Santy Clause. Mno, chcete-li pokračovat v nahánění démonů, zkuste Constantina.

plakát

Mumie se vrací (2001) 

První Mumie nastartovala na přelomu tisíciletí boom vizuálních efektů a druhý díl v tom jen pokračoval, přidávaje bitevní scény digitálních davů. I druhý díl bych tedy považoval za nastartování digitální éry (první Pán prstenů vyšel v témže roce, první Piráti z Karibiku pak o dva roky později). Zub času byl ovšem nemilosrdný, takže ve srovnání s o dvacet let novějšími marvelovkami už efekty začínají zastarávat (finální boss je pak mezi grafiky dnes již považován za dost nepodařenou záležitost). To bohužel není úplně ideální v momentě, kdy film opravdu velmi těžce stojí na efektech. Dwayne Johnson je tady jen jako cameo, takže za skutečný počátek jeho velké herecké kariéry stále považuji o rok starší mumií zábavný spinoff Krále Škorpióna. Patricia Velasquez dostala více prostoru, včetně Final Female Fightu. Dětský herec Freddie Boath mi nepřišel moc přirozený, takže mě nepřekvapuje, že na svém kontě od té doby nemá žádný další film. Lehce slabší tři hvězdy.

plakát

Mumie (1999) 

Jelikož to vypadá, že jsem dosud neviděl všechny díly, rozhodl jsem se projet celou sérii znovu. Upravuji své staré tříhvězdičkové hodnocení z roku 2012 na čtyři. Jde o klasickou indiana-jonesovinu, která svižně ubíhá a je i decentně kořeněna humorem. Vizuální efekty byly samozřejmě tehdy na přelomu tisíciletí spektakulární - zejména průhledné živé kostry by asi snesly srovnání s revolucí, kterou přinesl starý Souboj titánů. Po dvaceti letech už by ale efekty zasloužily nějaký remaster (brouci, pohyb koster). A možná bych se to ani nebál označit za film, který udal tón mnoha dalším následujícím dobrodružným filmům, lákajícím na akci, humor a vizuální efekty (Piráti z Karibiku). Pochvalu za výkon zaslouží kaskadéři, všiml jsem si několika poctivých scén. Rachel Weisz je tady ještě takové děťátko. Vždycky jsem si myslel, že hlavního záporáka odehrál Billy Zane, mno tak titulky mě vyvedly z omylu. Plus si zaslouží i John "Batiatus ze Spartaka" Hannah - často bývá složité zahrát komického nešiku tak, aby divákům nelezl na nervy - jemu se to naštěstí podařilo. A na rozdíl od nedávné Expedice: Džungle se Mumie tvořila ještě dobách, kdy neexistovala taková společenská atmosféra, aby bylo nezbytné z bratra hlavní hrdinky dělat gaye. A poznáma k Odedu Fehrovi - od tohoto filmu jsem si vždycky říkal, že by byl ideální volba jako komandér Sheppard, kdyby se někdy zfilmovával herní Mass Effect.

plakát

Uncharted (2022) 

Trailer mě namlsal tak, že jsem kdovíproč čekal něco více zrovna od této herní adaptace. Nakonec jde o rozumnou akční jednohubku, jejíž konzumací nelze nic zkazit. Pochvalu zaslouží velmi originální naháněčka lodí. Obecně ale podobně zábavných "Indiana Jonesů" běhá po světě spousta - Lovci pokladů (včetně dvojky), Mumie (včetně dvojky a trojky), taktéž herní Lara Croft (také včetně dvojky, případně lepšího rebootu) nebo nejnovější Expedice: Džungle, která má za mě v této skupince spolu s rebootem Tomb Raideru nejvyšší hodnocení. Jak je vidět, tenhle žánr překypuje pokračováními a i závěr Uncharted rozhodně svými potitulkovými scénami naznačil, že pokračování by byla jasná volba. Snad i proto tvůrci vybrali tak mladého kukuče do role Drakea, který je ve hře naopak už chlap ve středních letech. Osobně bych byl nadšený, kdyby se podařilo prosadit obsazení z fanouškovského krátkého filmu - Nathan FIllion by padl jako pověstná prdel na hrnec, stačilo by mu prostě hrát sám sebe. 😀 Mno nic, no. Jinak pokud chcete pokračovat v herních adaptacích, nezklamal mě Warcraft a původní Hitman.

plakát

Vlastníci (2019) 

Wow, tak to jsem nečekal. Jakožto principielní odpůrce české tvorby (točíme furt dokola hořké sociální komedie z dob komunismu) jsem nečekal, že se tolik nasměju. Ano, je to divadelní hra, jejíž převod na televizní plátno nepřináší žádnou přidanou hodnotu - tedy kromě té, že se touto cestou divadelní hra dostane ke mně. Pochvalu kromě scénáře zaslouží i všichni herci. Čtyři a půl hvězdy - té páté se zdráhám jen proto, aby to nevypadalo, že jde najednou o můj nejoblíbenější film, který si budu opakovaně pouštět dokola. 🙂

plakát

Expedice: Džungle (2021) 

Trochu slabší, ale stále čtyři hvězdy za zábavnou, zcela šablonovou disneyovku - ani Howardova hudba nepřináší nic nového a dnes by tuhle generickou hudbu pro rodinné dobrodružné filmy už možná dala i AI. Jako první ke srovnání mě napadly podobně digitální a bláznivé série Pirátů z Karibiku a Mumie - a co koukám do komentářů od ostatních, zdaleka nejsem jediný. Vizuální triky tedy nedosahují marvelovských kvalit, spíše bych to srovnal právě se zmíněnými filmy z přelomu tisíciletí. Souhlasím i s názorem, že mezi hlavními postavami to v očích nejiskřilo až tak, jak bych očekával. Povinně volitelná LGBT položka ve scénáři (odehrávající se v roce 1917) už mě vůbec nepřekvapuje, byť byla zakomponovaná poměrně decentně.

plakát

Anihilace (2018) 

Anihilaci tímto řadím vedle Promethea a District 9 - na všechny tři filmy jsem šel v domnění, že jdu na nějaké akční sci-fi, ale vždycky se mi dostalo nečekaně krvavé nálože. 🙂 Nakonec ale Anihilace nebyla tak nepříjemná, všehovšudy dvě drsné krvavé scény. Po zbytek filmu autor diváka deptá spíš velmi originálními psychedelickými výjevy, mohutně podporovanými psychedelickou hudbou. 😃 Souhlasil bych také se zde několikrát zmíněnými srovnáními s Kontaktem a s Arrival - závěr má svou sílu, byť bych jej neoznačoval za nějaký špičkový masterpiece. Ani bych netvrdil, že má film nějakou zvláštní filozofickou hloubku, kvůli které by bylo film potřeba vidět pro pochopení znovu. Jinak s ryze dámským obsazením nemám sebemenší problém, dokonce bych se i obešel bez toho, aby na to postavy samy upozorňovaly ("Jdete tam? Samé ženy? - Vědci. Předtím to byli vojáci.") - ale chápu, že pro šťouraly asi bylo třeba zařadit alespoň jednovětné vysvětlení, proč to tak vychází. No nic, jdu spát a budu doufat, že se mi nebude zdát nic krvavého ani psychedelického. 😄 "I don't know."