Vlastníci

Stal se asi zázrak, protože konečně v ČR taky někdo natočil pro změnu vtipnou komedii, u který nemám pocit, že se mi snaží režisér lézt do prdele. Mezi všema těma sluníčkovejma, ubrečenejma komediema od Vejdělka nebo Jana Svěráka se tento film hodně vymyká. Jestli bude Jiří Havelka v podobnym stylu pokračovat, tak se těšim na jeho další filmy. Ke konci mi to přišlo teda až moc teatrální a hodně se tam opakujou vtipy (např. "Já mám takovou malou firmičku."), ale jinak filmu nemůžu nic jinýho vytknout. Kéž by se takhle dobrý filmy v ČR točily častěji. 80% (05.07.2020)

"Ptám se, kdo se zdržel?! Ten, co hubu držel." Natočeno podle skutečné události, v Plzni, v našem činžovním domě na Slovanech. Jménem našeho SVJ (jeden vchod, 20 bytů) vyslovuji poděkování firmě pana Ondřeje Malého (vulgo p. Nováka) za namontování kamer (levně, z druhé ruky) ve společných prostorách našeho domu, jimiž zaznamenal průběh schůze. SKLEPNÍ OKÉNKO: [][] Dnes jsme hlasovali, zda investovat do výtahu. Omnibus ze čtvrtého patra pro, všichni ostatní proti. Nejpalčivější problémy, které jsme nestihli projednat a byly odsunuty (už zase) na příští schůzi: 1) UKčka v podnájmu v prvním patře furt hulí v okně a hází vajgly kolemjdoucím za límce nebo na pleš. Omnibus může potvrdit.  2) Slečna ve druhém patře se sprchuje. Pořád. 3) Bába z prvního se nesprchovala od minulé schůze! 4) Kráva ve třetím patře nevětrá, má doma plíseň. Pořád. Proto chce podřezávat (prý vlhký) barák. 5) Ve sklepě jsou myši. Pořád. Deratizátorovy krabice s jedem nefungují, myši v nich mají pelíšek. [][] Tím končím schůzi. Příště to probereme. Všech pět bodů. (23.03.2023)

Humor Vlastníků mě bohužel zcela míjí, tudíž jsem při sledování filmu cítila pouze stejnou iritaci z jednání postav, jakou cítím při setkání s neprůchodnou byrokracií nebo lidskou stupiditou. Doufala jsem, že vystavením příběhu budou Vlastníci jakýmisi českými 12 rozhněvanými muži, na rozdíl od nich však postrádají vývoj a spád a devadesát minut se příběhově jen točí v kruhu. (12.01.2020)

13 nominací na Českého lva z toho 3 proměněné. 5 nominací na Cenu české kritiky z toho 2 proměněné. Věděl jsem že půjde o konverzačku, ale dle ocenění a všeobecné chvály kterou film sklidil jsem čekal něco daleko, daleko víc než jen otravnou partu lidí a jejich nudný tlachání. Dokonce jsem jednu chvíli uvažoval i o odpadu. Je pravdou, že se mi to do druhýho dne trošku v hlavě rozleželo a dokonce jsem začal uvažovat i o druhé hvězdě. Nakonec se ale přikloním k hvězdě jedné. Jako drama to nefungovalo vůbec a jako komedie to bylo hodně planý. Jako divadelní hra by to asi špatný být nemuselo, ale na filmový plátno se to podle mě nehodí. Tenhle film jsem viděl jen jednou, ale už teď vím, že naposledy. (03.01.2021)

To je furt řečí, jak v ČR nevznikají žánrovky, a přitom tu vznikl jeden z nejdrásavějších hororů posledních let, který na konci člověka vyplivne zdevastovaného a pošramoceného. Mnozí, včetně samotného autora uvádí jako hlavní referenční dílo "Dvanáct rozhněvaných mužů". Svým vykreslením lidské malichernosti a sebezahleděnosti, konceptem klaustrofobního papiňáku celé společnosti na hrstce pečlivě profilovaných figur i drastickým závěrem mají ovšem "Vlastníci" mnohem blíže k hororovému milníku "Noc oživlých mrtvol". "Vlastníci" jsou nelítostně precizní metafora soudobé české společnosti, ale i obecné náročnosti demokracie a děsivého dobrovolného předávání moci a odpovědnosti manipulátorům. Fakt, že takové dílo se stane diváckým hitem (což je samo o sobě skvělé), zůstává v jádru anomálií, která českou společnost ukazuje buďto jako vyčerpanou a zničenou, nebo zvrhle masochistickou. (31.03.2020)