Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (73)

plakát

Heavy Trip (2018) 

Ftipná a divná komedie, kterou ocení zejména ti, kteří někdy zkusili mít kapelu. A takto to občas chodí nejen u metalových skupin!

plakát

Nejtemnější hodina (2017) 

Společné promítání s Královou řečí a Dunkerkem by pěkně doplnilo a zachytilo tuto důležitou část evropských dějin. Gary Oldmana jsem nepoznal i když jsem věděl, že Winstona hraje. On jím teda spíš byl. Za něj jedna hvězda navíc.

plakát

Ad Astra (2019) 

Jsem rád, že to byla víc Vesmírná odysea než Gravity. Bohužel to nemá onu skvělou atmosféru, pár scén bych rozhodně vystříhal (včetně celé Liv Tyler) a podívám se na to možná ještě jednou. Ale nečekám, že tam naleznu víc než jsem viděl poprvé.

plakát

Anna (2019) 

Atomic Blonde/Red Sparrow vs. Anna - 0:1 Míň akce, ale rafinovanější příběh. 3 a půl, protože pro Helen Mirren mám slabost.

plakát

Arnhem (1946) 

Film/dokument zachycující klíčovou vojenskou operaci 2. světové války, jejímž cílem bylo obsadit klíčové mosty přes hlavní řeky v Holandsku, dostat tak spojenecká vojska z Normandie do Německa, kde by tak byla volná cesta k tomu rychle obsadit Berlín a ukončit celou válku již na konci roku 1944. Bohužel se to nepovedlo. Most v Arnhemu se dařilo dobýt, držet, ale bez posil a munice udržet. Válka tak trvala zbytečně další rok a půl. Dodnes jsou však lidé tady v Arnhemu a okolí vděční za to, že to vůbec někdo zkusil a do této sebevražedné mise šel s takovým odhodláním, statečností a tak trochu britským humorem. Tím, že byl film natáčen rok po této operaci a využil jak reálných zdokumentovaných záběrů tak dobových reálií, ve kterých se natáčelo (rozbořený Arnhem, Oosterbeek), včetně využití a zapojení vojáků, kteří se operace osobně zúčastnili, dodává filmu větší věrohodnost než profláknutý The Bridge Too Far. A nejde jen o zachycení skutečnosti. Prostě to ve vás víc rezonuje. Obzvlášť když vám po opuštění kina v Arnhemu, kde se tento film promítal každý den v rámci 75. výročí operace Market Garden, řekne místní stařík, že v té době mu byly 4 roky, žil v centru Arnhemu, byl ukryt s rodiči ve sklepě a tento film velmi rád viděl. Řeknete si jestli je potřeba skvělých hereckých a režisérských výkonů k tomu, aby vás film chytl za srdce. Čest všem, kteří do toho šli a jak bylo ve filmu řečeno: 'If in the years to come, you meet a man who says, "I was at Arnhem", raise your hat and buy him a drink.' " Salute!

plakát

To Kapitola 2 (2019) 

Po obstojném prvním díle jsem čekal lepší pokračování. Toho se mi nedostalo. Bylo tam toho nějak moc, tempo proměnlivé a celkově nevyvážené, někdy se zbytečně topilo v detailech něco proběhlo jen šmahem, napěti a strach bohužel vymizel. "Pavoučí hlava" bude navždy spjata jen s The Thing, odkud mě děsí ještě dnes. Líbil se mi výběr dospělých herců (až na Bev, tu bych si dovedl představit jinak) a občasné drobné ftípky (slečna s bublinou v lékarně, obchodník s kolem). Závěrečný souboj s To byl silně nenápaditý a přišlo mi, že obdobné utíkání/skrývání/destrukce jsem viděl v mnoha jiných filmech, s kterými závěr To 2 splyne. Kažopdádně jsem rád, že se moji oblíbenou knihu podařilo zfilmovat aspoň tímto způsobem. I když scénu ze stoky z konce "mládí" si dnes netroufne natočit asi nikdo.

plakát

Černobyl (2019) (seriál) 

Ještě teď skřípu zuby ...

plakát

Černobyl - Vichnaya Pamyat (2019) (epizoda) 

Vždy se bojím závěrečného dílu seriálu. Zůstává po něm obvykle jen nenaplněné očekávání, neuzavření otázek, prázdno, pustota a zklamání. Tady ne. Toto byl Závěr. Ne tolik Akční, ale Naplněný a Uzavřený. I díky němu dávám celému seriálu plný počet hvězd. Málokdy mě který seriál donutil si po každém díle dát panáka a cigáro. A pak ještě jednou. Na uklidnění.

plakát

Miles Davis: Birth of the Cool (2019) 

"Vše co jste chtěli vědět o Milesu Davisovi a ... nechtělo se vám číst stohy textu." Na jeho plodný a proměnlivý život by nestačil zřejmě ani dvojnásobek filmového času a tyto dvě hodiny jsem se úplně nenudil. Z filmařského pohledu jsem viděl výrazně povedenější dokumenty (ex. Searcing for Sugar Man), mnohdy jsem se ztrácel v různých dikcích a hlasech při rychlém střídání těch, co vzpomínali, některé sekvence se zbytečně často opakovaly (boxující Miles), ale s ohledem na to, že kromě fotografií a několika zvukových záznamů neexistovalo z oněch čas mnoho materiálu, s kterým by se dalo pracovat, hmouřím oko. Je to důstojná pocta jazzovému hudebnímu géniovi a myslím, že mohu prohlásit, že dokument byl prostě Cool.

plakát

Pád anděla (2019) 

Akčňárna, kterou jsme viděli už tolikrát a která jen využívá moderních technologií (v příběhu i při natáčení/tvorbě). Plno klišé, příběh tuctový, herecké výkony nevýrazné, nudil jsem se. Jediný, kdo mě bavil byla Nick Nolte a jeho postava.