kleopatra

Muž se postará o ženu, která havarovala na motorce. Na nic si nepamatuje, což muži vnukne nápad živit v ní jistotu, že on je jejím partnerem. A zatím ..... ne, dál už nic neprozradím, přestože, jak už to u Medemových filmů bývá, nejde ani tak o to, co se stalo, ale jak nám to je podáno. Ve srovnání se Sex a Lucía a Milenci ze severního pólu je Veverka žánrově malinko jinde, ale metafory, vsugerované otázky a matení, cestičky a střípky k jejich objasnění, to je stejné a mně, i když dnes hodnotím trochu níž, je jen líto, že Medem nenatáčí tak rychle, jak moc jsem jeho filmů dychtivá.

Stejně jako ta plechová slepička na klíček napřed zobe kadencí kulometu, pak cvak, cvak, škyt a je tuhá, "žije" tato komedie, kde jeden vtipný gag stíhá druhý, pak zvolňuje a dává prostor romantice, aby v předposlední křeči ještě "škytl" trapný Will Ferrell, který mi doslova vyrval počáteční nadšení, a nakonec vytuhne tradiční "veřejnou katarzí", jaké jsme, bohužel, svědky snad v každé druhé romantické komedii. Chtělo to zkrátka v půlce ještě trochu "zatočit klíčkem" a šla bych třeba na 5.

New World je ódou na lásku. Historická fakta jsou nedůležitá, události se přelévají jedna do druhé bez vysvětlování. O to víc je krásných obrazů, hudby a myšlenek....."Jsi jako řeka, která mnou protéka". Kdo byl potěšen filmovou řečí v Thin Red Line, bude okouzlen. Já jsem touto básní lásky byla.

Znáte to, jak to obvykle dopadá, když vás někdo do filmu hecuje a půlka filmového národa se nebaví o ničem jiném než o úžasném Burtonovi?! To se pak v člověku všechno šprajcne a z představy, že by měl patřit do jednoho šiku s těmi oblouzněnými, naskakuje vyrážka. Takhle jsem to měla já, šla jsem do Karlíka s lehkým despektem (i když recept na nadšení to samozřejmě automaticky není) a s povytaženými drápky čekala na fiasko. To se ale nekonalo, protože jsem byla z filmu ještě vykulenější než miloučký, ušatý Karlík a jeho řízek děda z továrny. Asi nejvíc mě překvapilo, že film je strašně vtipný. Hlášky stařečků v posteli, cukrátko pro rockery, atak veverek, zkrátka cynik Wonka i Burton si mě získali a už v "tom" jedu taky, ach jo.

Baby boom v pánském provedení. Zatímco tam jde o kariéristku, která zdědí dítě, pozbude partnera, vrtne se na venkov a při plánování návratu vaří dětské výživy, narazí si veterináře a ..... v Jersey girl je to stejné, ale na rozdíl od komediantství Deane Keaton, mě Ben přitahuje asi jak Repelent mravence a zjevení, kdy opravdu skvěle hrál, jsem byla svědkem jen jednou, bylo to v Chasing Amy a Kevin Smith buď věří na zázraky nebo jsou hodně velcí kamarádi. Kdyby tenhle film natočila mladá začínající režisérka, řeknu si: "jo, ještě takovejch 10-20 let a bude to dobrý, holka", ale v případě jednoho z nejoriginálnějších režisérů komedií nepřipouštím jen proto, že film neškodí a je docela milý (zato je jedno monstrklišé), další polehčující okolnost. I když přijímací pohovor s Leem a Damonem, postava Liv nebo ten podříznutý krk.... to byl (!) Smith.

Působivé zpracování, opravdu nádherné. Pokud jde o Shakespearea na filmovém plátně mnou ale Romeo a Julie nebo Zkrocení zlé ženy pohnulo ještě o něco málo víc, neodpustím si však alespoň kousek textu žida Shylocka u soudu, při němž mi v podání božského Al Pacina běhal mráz po zádech: "Vy máte jeden každý v majetku otroky, jichž užíváte jako svých hovad, oslů, psů a mezků k odporné chámské práci. A to proto, že jste si je koupili. Což, kdybych vám teď řekl: Pusťte je, vdejte za ně svoje dcery, pod tíhou se potí, ustelte jim měkce jak sobě, lechtejte jim patro jak sobě lahůdkami. Vy odpovíte: "Jsou naši". A tak i já. Ta libra masa, kterou na něm žádám, je draze koupená. Je má. Je má! JE MÁ!!!".

Zdeněk Suchý odvedl kus skvělé a myslím, že i mravenčí práce, když zmapoval část života Ivana Krále, muzikanta, který se v hudebním světě neztratil. Hrál pár měsíců s Blondie, taky s Iggy Popem, ale především několik let s kapelou Patti Smith. Nechybí archivní fotografie, videa z koncertů, zpovědi samotného Ivana Krále i členů kapel, kterými prošel, včetně Debbie Harry, Iggyho i Patti. Ta popisovala (a to byla asi nejdojemnější část), jak vnímali v kapele jeho kořeny a politický vývoj v jeho zemi a aniž by se o tom Ivan příliš šířil, chápali, že zatímco oni jsou ve Státech všude doma, on se tak necítí, a přiznala, že v její tvorbě byla i inspirace jeho osudem. Ivan se též vyznal z obrovské úcty k její osobě, což jen potvrdil šot z pohnutého setkání po 14 letech. Samozřejmě zazněla spousta skladeb, m.j. i v podání Bono Voxe, který na závěr také, byť jen po telefonu, složil na adresu českého muzikanta obrovskou poklonu.

Lieutenant je skrz naskrz Bad, masturbuje na veřejnosti se stejnou vehemencí, s jakou se k Ježíši Kristu modlí, bere - úplatky i drogy, šňupe z fotogafie své malé dcery, téměř nemá zábrany. Téměř. Model policajta, jaký by byl Francu Serpicovi posledním hřebíčkem do morální rakve, je zasazen, bohužel, do nevýrazného děje, což je vzhledem k tomu, jak se Harvey Keitel do postavy vcítil, velká škoda. Těžko si představit, kdo z nastupující herecké generace by si na takovouhle roli - se vším všudy - troufl a taky jí alespoň z poloviny tak fantasticky zahrál.

Mariňák není zatěžkán vlasteneckými frázemi ani patosem, je srozumitelný, vtipný a skutečně jaksi "lehký". Chci se jen zmínit o dvou momentech, které mi asi provždy zůstanou v mysli. První s koněm, kdy mé asociační kanály fungovaly asi takhle: zaběhlý kůň, zaběhlý voják, oba svým způsobem "ušpinění". A pak ten veterán v autobuse -dojatý, vděčný, tváří v tvář rozpakům. Je to trochu divné říct to o válečném filmu, ale byla to radost.

Tři kámoši se baví neškodnými legráckami a Kristoffer "bez kamery ani ránu" je filmuje. Náhodou dostane příležitost vyjít se svými filmečky do světa a být "Jackass, ale jemnější". Problém je v tom, že to není jenom JAKO, ale že se na televizní obrazovce odvíjí skutečné niterné soukromí. Překvápko a velmi milé, herci všedního vzhledu, všední repliky, všední situace a jakoby celý ten film byl "jenom" ležérní domácí video, ve výsledku ale tak spřízněné.